Leťat žuravli
Žeriavy tiahnu
The Cranes Are Flying
The Cranes Are Flying
Režie:
Michail KalatozovKamera:
Sergej UrusevskijObsahy(1)
Veronika s Borjou jsou zamilovaní až po uši a letní Moskva patří alespoň na chvíli jen jim. Jenže se píše rok 1941 a země vstupuje do války s Německem. Borja odjíždí jako dobrovolník na frontu, aniž by se stihli rozloučit a tak před narukováním nechá Veronice dárek k narozeninám doma. Oba milence dělí stovky kilometrů, válečná vřava se však rozléhá na bojišti i nad hlavním městem. Zatímco Borja bojuje mezi zákopy o život zraněného vojáka, Veronika přijde při jednom z prvních náletů na Moskvu o rodinu. Borjovi rodiče vezmou dívku k sobě, tam ale musí neustále uhýbat před Markovým pohledem a dotěrnými návrhy. Když o Borjovi dlouho není žádných zpráv, souhlasí zlomená a apatická Veronika s Markovou nabídkou k sňatku. Snaží se pak najít aspoň nějakou útěchu v práci ošetřovatelky, jednoho dne však z jejího pokoje zmizí narozeninový dárek od Borji a Veronika v sobě nachází dosud netušenou sílu... Jeden z nejoceňovanějších sovětských filmů ve své době zasáhl filmaře a diváky ve všech zemích, kde se promítal. Jeřábi táhnou (1957) vešli do kin jen rok a půl po Chruščovově kritice Stalina, na počátku období tání, a svojí rozpohybovanou kamerou, extrémními úhly snímání i zaměřením na bolestnou nejistotu dívky uprostřed válečných let představovali v rámci sovětské kinematografie naprosté zjevení. Snímek Michaila Kalatozova otevřel ve své domovině nový pohled na válečná léta a mimo jiné získal nejvyšší ocenění na filmovém festivalu v Cannes. I díky tomuto úspěchu dostaly v zestátněné kinematografii později prostor válečné filmy jako Balada o vojákovi (1959) či Ivanovo dětství (1962). Příběh Veroniky podává osobní i osobitý náhled na druhou světovou válku, jehož sílu nyní můžete poznat skrze nově zrestaurovanou verzi. (Česká televize)
(více)Recenze (120)
Tento film nabízí poměrně sugestivní zážitek a jako takový se víceméně vyhýbá propagandistickým tendencím sovětské kinematografie (viz dvoudílný Pád Berlína). Druhá světová válka je zde vyobrazena skrze osudy jednotlivců a místo samotného válečného konfliktu se příběh soustředí na osobní dramata lidí mimo frontu. V Sovětském svazu vznikla spousta tradičních válečných filmů a ono civilnější pojetí v Jeřábi táhnou mě velmi potěšilo. Zaujala mě práce kameramana Sergeje Urusevského, především pak způsob, jakým byla natočena scéna úprku zoufalé Veroniky ulicemi města – užití roztřesené ruční kamery tisknoucí se na její obličej učinilo ze scény nebývale intenzivní zážitek. ()
Tak z tej úžasnej kamery občas naskakuje husia koža, občas ide strach. Z počiatku som sa bál schematického scenára, lenže táto obava sa začala rýchlo rozplývať a dá sa povedať, že tento film prekvapí dejovými zvratmi. Taťjane Samojlovej držíte po celý čas palce, akože je ruská Audrey Hepburn a zdieľate s ňou všetky útrapy. Záver by som charakterizoval potom ako antischematizmus, keď do poslednej chvíle neviete, či to skončí ako A alebo ako B, ale jedna scéna z priebehu deja vám hovorí, že zrejme proti očakávaniam. Film išiel v USA do širokej distribúcie, čiže počas studenej vojny, čo môže byť pre mnohých prekvapivé. Ja som na filme nič extra poplatné režimu nezaregistroval, silný dej a vojna sama o sebe (čiže nie oslava jej hrdinov), na upriamenie pozornosti stačili. 90%. ()
Důkaz, že řemeslné mistrovství samo o sobě nic neznamená. 1) Dobově melodramatický stylizovaný život v sovětském zázemí za války beru jako svědectví časů a lidských osudů. Ale znovu film vidět nemusím._____ 2) Černobílý obrázek se soustředí na vztahový trojúhelník a v tom je jeho hlavní přednost. Vyhýbá se ideologickým klišé, i když propagace sovětského způsobu života je i nadále přítomna a je velmi silná. Ovšem tehdy tvůrci sovětskou ideologii od každodenního života oddělit neuměli, možná nechtěli a určitě nesměli._____ 3) Zaměření na vztahy je ovšem rovněž hlavní nevýhoda snímku. Umělecká a ideová emancipace od tupého ideologického optimismu byla bolestná tím spíše, že se válka dotýkala a dodnes dotýká prakticky každé sovětské rodiny. ()
Velice zajímavý snímek. Nejlepší na tom celém je jistě kamera a potom také výprava. Moskva v obležení to je prostě něco pro mě. Taky zde chtěl vyzdvihnout skutečnost, že narozdíl od amerických filmů podobného typu (Pearl Harbor), jsem zde vůbec netušil, co se za dalších 5 minut stane, takže jsem od obrazovky po celý film neodklodil zrak. PS: Řitka by se měla stydět, že když už přidá na DVD bonusy, tak je prozměnu neotitulkuje. ()
Veľké sklamanie. Pravdupovediac už som si na tento film po tých desiatkach rokov od premiérového zhliadnutia nepamätal. Dve a menej hviezdičiek dávam filmom, ktoré nemali byť podľa môjho názoru vôbec nakrútené. Tento film však bol potrebný, lebo v danej historickej etape bol zábleskom (falošnej) nádeje, že stalinistická etapa je minulosťou. Ale akokoľvek bol potrebný a významný, nedokážem prehliadnuť naivitu, pátos, pózy, prehrávanie a ďalšie jeho nedostatky. Vynaliezavá kamera a chvíľami verné vykreslenie atmosféry ich dokázali kompenzovať iba čiastočne. ()
Galerie (81)
Zajímavosti (18)
- Ve filmu se objevily tanky T-34/76 a samopaly Špagin. (K98)
- Jeřábi táhnou je prvním poválečným sovětským filmem, který byl oficiálně distribuován i na západě. Práva k filmu zakoupila americká společnost Warner Brothers. (ČSFD)
- Napriek tomu, že sa film odohráva v období druhej svetovej vojny, Kalatozov sa absolútne vyhol zobrazeniu Nemcov ako nepriateľov, ako nejakých démonov. Skôr sa upriamil na Rusa Marka (Aleksandr Shvorin), ktorého expresívne nerealisticky zobrazil ako zvádza Veroniku (Tatyana Samoylova) v najfamóznejšej scéne snímky. Filmovou rečou a kamerovými podhľadmi zobrazil Marka ako hororového protivníka, ktorý sa postupne zmocňuje dievčiny, v ktorej vyhasla nádej v budúcnosť vzťahu s Borisom (Aleksey Batalov). (Biopler)
Reklama