Otčím 2

„Aká je vaša špecializácia?“ – „Rodina.“ Séria Otčim mi pripomína série Warlock (1989 – 1999) a Dentista (1996 – 1998): celé je to nič moc a vlastne to divákovi nemá ČO extra ponúknuť a hlavná záporná postava je napriek snahe herca ľahko zabudnuteľná, ale zas na druhej strane dá sa na to pozerať, občas to má niečo do seba a hlavný magor je dostatočne psychopatický na to, aby to diváka bavilo (asi). Otčim II vracia do hry béčkarskú postavu zmagoreného otčima, opäť v podaní Terryho O´Quinna, tohto herca mám však oveľa radšej v kladných rolách (Nezvestní, Akty X, Milénium...). Pokračovanie nenáročnej dvojky si vzal na starosť Jeff Burr (neskôr nakrútil nečakane vydarenú trojku Texaského masakru motorovou pílou) a Terrymu za parťákov pridal Jodieinu sestru Meg Foster (neviem, prečo sa z nej nestala hviezda, v 80. rokoch mala k tomu nakročené dobre – Smaragdový prales, Oni žijú!, Vládcovia vesmíru, Leviathan, Slepá zúrivosť) a Jonathana Brandisa, z ktorého sa po Otčimovi II stala dočasná, detsko-tínedžerská hviezdička (To, SeaQuest, Nekonečný príbeh 2), až kým to predčasne nezabalil ako 27-ročný v roku 2003. Dvojka je o niečo béčkarskejšia a teda krvavejšia a priamočiarejšia, ale rozhodne to nie je žiadny zázrak. (25.05.2017)

Jerry Blake (Terry O'Quinn) není díky své posedlosti ideální rodinou (a touhou udělat cokoliv, aby jí získal) uvězněn v psychiatrickém ústavu. Podaří se mu ale obelstít svého lékaře, zabít jej a uprchnout - a věnovat se opět hledání své nové rodiny. V malém městečku nachází ideální oběť - rozvedenou Carol s desetiletým synem - která se zdá být snadným "cílem" ... Jak už to bývá, pokračování nedosahuje svému prvnímu bratříčkovi ani po kotníky, a jinak to není ani u této minisérie. Dvojka Otčíma má sice zajímavý začátek (útěk z vězení je vcelku povedený), jenže pak celý film sklouzne do vyjetých kolejí, a bez jediného momentu překvapení se sune k závěrečným titulkům. Scénárista by potřeboval ale urazit obě ruce, neb důkaz, na jehož základě dojde k odhalení celého plánu je tak debilní, až je mi z toho ouzko. Na druhé straně, Terry O'Quinn je ve své roli muže dvou tváří opět perfektní ... (17.08.2011)

spoilery!! tak tohle ne. tady je snad jeste blbejsi. sceny v psychiatrickem zarizeni byly naprosto uzasny, hlavne ten jeho nasledny utek. ale pak je to zase od znova - ona se do nej zamiluje, on zabije jeho nepratele, on je debil, ona to pozna, on je jeste vetsi debil a konec. alternativni konec: jerry se opet zbavil rodiny. tentokrat o nem vi policie. je to nebezpecny seriovy vrah a jeho fotka se objevi v novinach. “je cas se odstrehovat!” rekne jerry a s novou tvari zamiri do jineho statu. daleko od spravedlnosti... (09.08.2020)

Sakra, to bylo krátké! Začaly titulky a na přehrávači svítilo 1 hodina a 16 minut. O třídu horší než první díl, je to všechno spíchnuté horkou jehlou, všechno moc okaté. Už ze začátku se mu nic nedaří a když své chyby "řeší", tak mu to nějak moc prochází. Ale opět tu máme stejného herce a opět vynikající výkon. 5/10 (13.04.2009)

Druhý díl bych označil za stejně kvalitní jako jeho předchůdce. Mimo první části v blázinci je děj velice podobný prvnímu dílu a s tím i duševní pochody hlavní postavy. Terry O'Quinn opět skvěle ztvárnil roli otčíma posedlého dokonalostí. Oproti prvnímu dílu přibylo vražd, ale zase se nejedná o nějaké detailní záležitosti. Tuto ztrátu ovšem kompenzuje dobře budovaná atmosféra. Písničku, kterou si otčím neustále píská, nedovedu pustit z hlavy. Stepfather II bych označil za další (lehce) nadprůměrnou záležitost, jenž dosahuje stejných kvalit prvního dílu. (22.01.2011)