Velká sázka o malé pivo

"Tato doba aristokracii nepřeje." Mám vcelku rád české historické památky, takže bych rozhodně Karlštějn neprodal prvnímu americkému milionáři, kterého potkám. Velké Losiny určitě, Křivoklát snad, ale Karlštejn pouze v balíčku s Bouzovem a Kostí. Tady se však prodejem Karlštejna činí buržoázní pracháč idiotem, což je záležitost, pro kterou mám tradiční slabost i v civilním životě. Jistě by se celá finta dala hodně zdokonalit, ale je to jen televizní film a z tohoto úhlu pohledu na něj snad ani nelze mít nějaké větší nároky. (16.08.2013)

Je to skvělý film, pokud přistoupíte na formu jeho vyprávění. Jeho forma je většinu času na hraně parodie. Souhlasím s komentářem Oskara, že obsazení Stanislavy Bartošové působí rušivě, snad ještě dva herci nebo spíš dvě postavy mi vadí. Dva klauni jednoduše nejsou úplná trefa do černého. Jinak je to ale herecký koncert, především koncert Oldřicha Kaisera a Jiřího Císlera. Jasně, jejich poloha jde až na hranu vkusu a hratelnosti, ale oba pánové si to velmi dobře uvědomují a vědí kde se pohybují. Limonádový Joe jde po podobné hraně. Joe je samozřejmě o level víš, ale je to podobná hrana. Herci přehrávají a ví o tom. Když na to přistoupíte i vy, budete se královsky bavit. Nebudete se snad bavit ani tak příběhem nebo nečekaným (čekaným) koncem, ale velmi vtipným a trefným vykreslením atmosféry a především postav a postaviček v poválečné Praze (21.04.2015)

Mohl jsem přistoupit k početnému zástupu oveček a omezit se na obligátní znaleckou frázi "z námětu se dalo pochopitelně vyždímat mnohem víc", mohl jsem napsat, že režisér tohoto filmu byl otec jistého voidindiga, mohl jsem být stejně vtipný, jako fleker, ale já si řekl ne! Místo toho vám napíšu, že na československý televizní film z roku 1981, ve kterém se objevuje několik rozporuplných osobností, je to více než stravitelná podívaná. Ten humor tam je, vážení, jen se neservíruje po lopatě, jak jsme teď zvyklí... (17.01.2012)

Magické obočí! Skvělej Císler, perfektní Lábus a ještě lepší Kaiser. Až na ty debilní hudební čísla tomu není skoro co vytknout. Teda je, ale libilo se mi to - samej známej skvělej ksicht. Podfukářskej film, kterej má všechny znaky podfukářskýho filmu (uplně mi to připomnělo některý díly seriálu Podfukáři). "Co na mě klepeš? Jsem snad dveře?" (16.02.2012)

Na odreagování celkem vhodné. Stejně jako mnohým i mně vadily písně, které ve filmu zněly zřejmě z toho důvodu, aby navodily atmosféru doby. Zbytečné. Na YouTube ostatně najdete (kromě celého filmu) jejich sestřih - trvá téměř čtvrt hodiny, a to je až až. Jinak samozřejmě pochvala pro Oldřicha Kaisera, který se chová senzačně snobsky, a Jiřího Lábuse, jehož zlodějíček nemá chybu. Jiří Císler výjimečně nevadil. Nejvíce ze všech mě pobavila scéna s předáváním dokumentace - Kaiserova mimika při otevření nesprávného kufru plného cigár "palmal" je jedinečná. (26.09.2011)