Caravaggio
Caravaggio
Režie:
Derek JarmanKamera:
Gabriel BeristainHudba:
Simon Fisher-TurnerHrají:
Nigel Terry, Sean Bean, Dexter Fletcher, Tilda Swinton, Nigel Davenport, Robbie Coltrane, Michael Gough, Noam Almaz, Imogen Claire, Vernon Dobtcheff (více)Obsahy(1)
Expresivní výpověď předního evropského režiséra o životě a díle slavného ranobarokního malíře, který přišel s revolučním použitím dramatizujícího světla a stínu (chiaroscuro) a bývá označován za "vynálezce světla kinematografie". (Caravaggio usiloval též o iluzívní vtáhnutí diváka do obrazu, do důsledků využil malbu polofigur jako kompoziční princip, zdůrazňující jejich vypjatou reálnost a tělesnou blízkost, což je též příznačné pro filmový obraz.) Caravaggio maloval prostitutky, tuláky, příživníky, povaleče, zloděje a vyděděnce, zvěčňujíce je v postavách světců. Ve filmu vystupují ze šerosvitu modelově vysvícené obrazy malíře, jehož dílo, inspirace a bláznivé nápady splývají s jeho životem, ve kterém byla zřejmě ústředním bodem homosexualita s doprovodným pocitem viny a izolace. Zatímco co jeho malby ukazovaly stále se zvětšující originální hloubku náboženského vědomí, jeho osobní život byl plný výtržností, soubojů, věznění a v r. 1606 dokonce zabil člověka. Opuštěný, zoufalý, nemocný láskou, plýtvající silami, ubitý i šťastný se prsty dotýká dneška (postavy mají někdy moderní šaty, kouří, jsou tu auta a motocykly, je slyšet hluk ulice, hukot lokomotivy, mecenáš má počítač Sony, za ateliérem zadrnčí telefon, udavač sedí ve vaně a ťuká na stroji žalobu na dlužníka...). Dech a vůně doby, snoubící krásu a svátost se špínou intrik, vražd a krvesmilstva. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Rozhodně je to zajímavý film na to, že je to životopis, kde ani tak nejde o tu dějovou linku, jako spíše o dojmy a celkově o kompozice jednotlivých obrazů. Ale právě skutečnost, jak jsou komponovány jednotlivé obrazy, je nejsilnějším prvkem filmu, který v ostatních ohledech trochu pokulhává a má spíš blíže experimentálnímu filmu, což nutně nemyslím zle, ale v tomhle případě to nepřináší až tak velký užitek. ()
Pozoruhodný snímek o geniálním tvůrci, dosud nepřekonaném v pravdivosti svého vidění světa. Trochu mi vadila neustálá hra na strunu Caravaggiovy údajné homosexuality, opírající se o dosti pochybné spekulace některých historiků. Jinak ale originální výtvarné pojetí filmu lze jen uvítat, vidět to Merisi, asi by se bavil. ()
Já to prostě nedokážu nijak relevatně okomentovat a úvést argumenty proč tak a né jinak, ale tento film ve mně zanechal hlubokou stopu a jsem si jist, že po několika dalších projekcích, bez kterých by nemělo hodnocení smysl, ji ještě prohloubí. Film, děj, postavy, scény na mě působili přesně tak jako Caravaggiovy obrazy. Skvostné, témné dílo a Dereku Jarmanovi patří můj obdiv. ()
Caravagio vo filme hovorí, že umenie nie je život. Že nemá jeho tep. I keď asi sa o to stále usiloval a o zachytenie tepu jeho života sa snažil umeleckou formou aj Jarman. Tep príbehu dodávajú najmä vedľajšie postavy, film si tak trochu kradnú pre seba, respektíve ovládajú filmárske plátno Tilda a Sean. Doba, kedy sa láska dokazovala vrazením dýky niekde nad brucho, no proste tam, kde to schytal aj Ježiš a nie je to jediný kresťanský odkaz vo filme. Vizuálna stránka prináša akúsi kombináciu divadla a prepracovanej filmovej mizanscény. Pri aranžmá niektorých scén som mal pocit, že film plynule prejde do klipu Losing my religion. Áno a Nigel Terry je britský Juraj Kukura. ()
Zatímco ostatní režiséři se snaží svými životopisnými snímky obejmout celý jeden život, Derek Jarman vypráví jen relativně krátký životní úsek. Malířova předsmrtná autoretrospektiva začíná v dětství u Milána (Jarman se však geografií Caravaggiova života nenechává nijak spoutávat), následuje časový skok a pokračuje až po Merisiho uzdravení v Římě u kardinála Del Monteho. Hlavním záběrem není ani tvorba, ani obrazy nebo slavné jméno. Vše se točí okolo složitosti vztahů, lásky a koexistence několika málo lidí. Ani erotika a sexualita nemá v tvorbě zanedbatelné místo - možná spíše naopak. Posílení dokonalou vizuální stránkou (která je s hlavním hrdinou velmi úzce spjata) a množstvím současných symbolů, jejichž očividnost se navyšuje společně s prohlubováním dramatu (od malé papírové čepičky z novin na Ranucciově hlavě až po velké nákladní auto ukryté v šerostínu při závěrečné vyhrocené scéně, po které už nemůže následovat nic než smrt, dělá z Caravaggia bez diskuzí kvalitní snímek, který stojí za to shlédnout. ()
Galerie (12)
Photo © Zeitgeist Films
Zajímavosti (6)
- V roce uvedení snímku vyšel knižně i Jarmanův kompletní scénář k filmu s komentářem. (SeanBean)
- V českých kinech nebyl film před rokem 1989 uváděn, poté se objevil v klubové distribuci. V roce 2000 byl mimo jiné uveden na filmové přehlídce Duha nad Brnem. (SeanBean)
- Michelangelo Merisi, zvaný Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry), tvořil ve filmu tato díla: Hlava Medúzy, Koš ovoce, Chlapec loupající meruňky, Chlapec s košem ovoce, Nemocný Bakchus, Hráč na loutnu, Chlapec kousnutý ještěrkou, Hudebníci, Obrácení sv. Pavla, Mučednictví sv. Matouše, Nevěřící Tomáš, Vítězný Amor, Sv. Jan Křtitel, Mladý Bakchus, Kajícná Magdaléna, Smrt Panny Marie, Sv. Jeroným a Ukládání do hrobu. (ČSFD)
Reklama