Caravaggio
Caravaggio
Režie:
Derek JarmanKamera:
Gabriel BeristainHudba:
Simon Fisher-TurnerHrají:
Nigel Terry, Sean Bean, Dexter Fletcher, Tilda Swinton, Nigel Davenport, Robbie Coltrane, Michael Gough, Noam Almaz, Imogen Claire, Vernon Dobtcheff (více)Obsahy(1)
Expresivní výpověď předního evropského režiséra o životě a díle slavného ranobarokního malíře, který přišel s revolučním použitím dramatizujícího světla a stínu (chiaroscuro) a bývá označován za "vynálezce světla kinematografie". (Caravaggio usiloval též o iluzívní vtáhnutí diváka do obrazu, do důsledků využil malbu polofigur jako kompoziční princip, zdůrazňující jejich vypjatou reálnost a tělesnou blízkost, což je též příznačné pro filmový obraz.) Caravaggio maloval prostitutky, tuláky, příživníky, povaleče, zloděje a vyděděnce, zvěčňujíce je v postavách světců. Ve filmu vystupují ze šerosvitu modelově vysvícené obrazy malíře, jehož dílo, inspirace a bláznivé nápady splývají s jeho životem, ve kterém byla zřejmě ústředním bodem homosexualita s doprovodným pocitem viny a izolace. Zatímco co jeho malby ukazovaly stále se zvětšující originální hloubku náboženského vědomí, jeho osobní život byl plný výtržností, soubojů, věznění a v r. 1606 dokonce zabil člověka. Opuštěný, zoufalý, nemocný láskou, plýtvající silami, ubitý i šťastný se prsty dotýká dneška (postavy mají někdy moderní šaty, kouří, jsou tu auta a motocykly, je slyšet hluk ulice, hukot lokomotivy, mecenáš má počítač Sony, za ateliérem zadrnčí telefon, udavač sedí ve vaně a ťuká na stroji žalobu na dlužníka...). Dech a vůně doby, snoubící krásu a svátost se špínou intrik, vražd a krvesmilstva. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Rozhodně je to zajímavý film na to, že je to životopis, kde ani tak nejde o tu dějovou linku, jako spíše o dojmy a celkově o kompozice jednotlivých obrazů. Ale právě skutečnost, jak jsou komponovány jednotlivé obrazy, je nejsilnějším prvkem filmu, který v ostatních ohledech trochu pokulhává a má spíš blíže experimentálnímu filmu, což nutně nemyslím zle, ale v tomhle případě to nepřináší až tak velký užitek. ()
Karavadzo bol taliansky homosexualny barokovy maliar, zil tusim 1571 - 1610 no a tento film hovori o tomto maliarovi. Deja je tam fakt minimum, a uz rozhodne nejde o nejkaky strhujuci dej - to ani omylom. Je to sled roznych volnych asociacii, ktore plynu volne a na seba nadvazuju len vdaka rezii Dereka Jarmana. Noam Almaz teda nic moc, kulisy su ale na urovni, dialogy sa obcas stracaju az vo vatovo planych plkoch. Sak ja proti homosexualom nic nemam, hlavne moje velactena prdel nie je urcena pre homosexualy. Kapku problem mam ked som vyhlaseny za nekompatibilnu homofobnu zrudu, dalej ked sa v blizkosti mojej velactenej prdele zacnu spominat a nedajRamzes objavovat ovalne a valcovite predmety a ked chcu nasrane militantne bukvice pomaly az homofobiu vyhlasit za chorobu! Sean Fazula ako smilnik ... zaujimave kazdopadne : 50 % ()
Zatímco ostatní režiséři se snaží svými životopisnými snímky obejmout celý jeden život, Derek Jarman vypráví jen relativně krátký životní úsek. Malířova předsmrtná autoretrospektiva začíná v dětství u Milána (Jarman se však geografií Caravaggiova života nenechává nijak spoutávat), následuje časový skok a pokračuje až po Merisiho uzdravení v Římě u kardinála Del Monteho. Hlavním záběrem není ani tvorba, ani obrazy nebo slavné jméno. Vše se točí okolo složitosti vztahů, lásky a koexistence několika málo lidí. Ani erotika a sexualita nemá v tvorbě zanedbatelné místo - možná spíše naopak. Posílení dokonalou vizuální stránkou (která je s hlavním hrdinou velmi úzce spjata) a množstvím současných symbolů, jejichž očividnost se navyšuje společně s prohlubováním dramatu (od malé papírové čepičky z novin na Ranucciově hlavě až po velké nákladní auto ukryté v šerostínu při závěrečné vyhrocené scéně, po které už nemůže následovat nic než smrt, dělá z Caravaggia bez diskuzí kvalitní snímek, který stojí za to shlédnout. ()
Netradične poňatí film, ktorý sa stáva obrazom a následne aj obrazmi. Divadelné herectvo, napchané do interiérov, scéna ktorá si pohráva z mizanscénov, kompozíciou a svetlom. Film nie je jednoduchý. Hlavne preto, lebo nie je robený chronologicky a snaží sa v komplexnosti obsiahnúť nie len Caravaggiou postoj k životu, život samotný, ale aj jeho diela, tvorbu a čo ho ovplyvnilo. Je úctihodé vytvoriť hodinu a pol dlhý film, ktorý by pôsobil tak komplexne, bez epickej scény, alebo historických reálií. Dokonca sa sem dostane aj pár súčasných prvkov - napríklad auto. Veľmi zvláštny film, ktorý sa síce nedá na prvý krát uchopiť, ale rozhodne stojí za pozretie. ()
Zajímavý film. Na mě možná příliš přesymbolizovaný, ale dobře natočený. Sám film vypadal jako přehled obrazů. Krom toho, že jsem příběh moc nepochopila a byla jsem dost zmatená rekvizitami ze současnosti (když se asi v půlce filmu objevila kalkulačka, tak jsem film musela stopnout a vrátit, abych se ujistila, že mě nešálí zrak), tak se mi film líbil. Navíc jsem si řádně užívala mladičkého Seana Beana, který byl ve filmu opravdu přesladký :-). ()
Galerie (12)
Photo © Zeitgeist Films
Zajímavosti (6)
- Film byl uveden v hlavní soutěži Berlínského mezinárodního filmového festivalu Berlinale 1986, kde získal ocenění mezinárodní poroty Stříbrný medvěd za ojedinělý počin. (SeanBean)
- Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry) nosí u sebe nůž, na jehož čepeli je vyryt latinský nápis „nec spe, nec metu“, v překladu „bez naděje, beze strachu“, což bylo motto pouličních výtržníků. (ČSFD)
- Michelangelo Merisi, zvaný Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry), tvořil ve filmu tato díla: Hlava Medúzy, Koš ovoce, Chlapec loupající meruňky, Chlapec s košem ovoce, Nemocný Bakchus, Hráč na loutnu, Chlapec kousnutý ještěrkou, Hudebníci, Obrácení sv. Pavla, Mučednictví sv. Matouše, Nevěřící Tomáš, Vítězný Amor, Sv. Jan Křtitel, Mladý Bakchus, Kajícná Magdaléna, Smrt Panny Marie, Sv. Jeroným a Ukládání do hrobu. (ČSFD)
Reklama