Gosford Park

"Dáma, která cestuje bez komorné, nemá sebeúctu." Nafoukaný panstvo i cynický služebnictvo mi dali krutou lekci ze snobismu. Bolelo to, takže jsem se rozhodl zbavit se modrý krve. Nechám si ji odčerpat a budu se tvářit jako obyčejnej člověk. Samozřejmě se zámkem, doživotní rentou a dostatkem kvalitního služebnictva. Miluju prostej život. (17.05.2022)

Rok se s rokem sešel a je to tu, jeleni jsou zase v říji, jupijou. My, co čteme pravidelně magazín Myslovost, víme, že je to ideální čas k lovu, každej pořádnej nimrod má svou zaručenou metodu, kdy a jak vábit a opravdoví frajeři tak přilákají do své honitby fakt parádní kousky zvěře. Takže pročistíme hlavně pistolí, poštelujem mušku největšímu sokovi ve zbrani, protože kam muška, tam puška, že jo, a jde se na to. Přesně takovouhle pohůdku si maloval sir William, když zval anglickou aristokratickou smetánku na svoje venkovské sídlo. Sešlo se mu tam opravdu hodně hostů a ještě si každej z nich přitáhl alespoň tucet sluhů, komorných či posluhovaček. Situace stává se dosti nepřehlednou a je jasný, že se něco stane a to něco bude vražda. Mňo, takže do sebe hodíme čaj o páté a jde se na hon. Všichni u obrazovek držíme palce zvířátkům, aby se lovci postříleli navzájem dříve, než to zasáhne třeba tu roztomilou kachničku, ale pár němých tváří zařve a až pak teprve se dostane i na samotného pána domu. Jako detektivka to není moc dobrá, jedinci odkojení Agatou Christie poznají vraha asi tak do deseti nanosekund, ale fanoušci Panství Downton budou nejspíš nadšeni z kostýmů a dobového interiéru. Já docenila hlavně hraběnku Trenthamovou, která trousila suché vtipy, kudy chodila, ta baba je boží. (14.11.2014)

Hodně mi to připomnělo Panství Downton, ale zde jaksi chyběla ona jiskra. Na jeden film mnoho postav, avšak báječně obsazených dle Altmanovic stylu. Těžko se v tom všem chaosu orientuje kdo je kdo, což je ale nakonec nepodstatné. Je to takové nahlédnutí pod pokličku navenek ctnostné anglické smétánky. Ono se řekne: sjede se panstvo na hon - vše je dokonale načinčané, nachystané, delikatesy navařené, nikde ani smítko. Ale čí zásluhou to všechno šlape jako hodinky? Upachtěné služebnictvo lítá jak hadr na holi, aby se dvořanstvo náležitě nadláblo, a kdo je posléze nejvíce znaven - samozřejmě milostmadam. Klobouk dolů před jejich uměním. (23.11.2020)

Môj prvý Altmanov film, ktorý som videl niekedy pred desiatimi rokmi a pri ktorého hodnotení musím dať za pravdu súdobým kritikám v tuzemských časopisoch, ktoré hovorili o akademickom chlade a miernej vypočítavosti smerom k akademikom. Ja som vtedy očakával nejaký záverečný šokujúci zvrat, ktorý samozrejme neprišiel, dnes by som ale k filmu asi pristupoval úplne ináč. Možno by som ho hodnotil rovnako, len výčitky by sa trochu pozmenili. Ironickú silu a ľahkosť podobne zahniezdenej Svatby (ak ma pamäť neklame) Gosford park postráda. (31.05.2013)

Čekal jsem všechno možný, ale že to bude hlavně vtipnej film, to teda ne. A je. Zatraceně vtipnej. A vymakanej. Scénář musel bejt desetikilová bichle, protože postavy neustále žvaní s úctyhodnou kadencí, ale vyzobávat perličky vtípků, komentářů a hlášek je opravdu vděčná činnost. Režisér pomaličku skládá mozaiku z pestré škály postav od pána domu až po nejposlednější služebnou, každá postava má svůj charakter a vnitřní život. A čím blíž ke konci, tím víc takovej styl oceníte. Můj absolutní favorit se postupně stal z pana inspektora Thompsona. Nejdřív mi připadal trochu jako Columbo, ale vyklubal se z něj inspektor Clouseau a překonal všechna moje očekávání. Trochu mi vadilo to pečlivý dovysvětlování na konci, ale těžko říct, jestli to bylo špatně. Ještě si to musím promyslet, možná bych pak dal i pět hvězdiček. (29.11.2006)