Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (50)

honz 

všechny recenze uživatele

Film s tematikou a z prostředí již zestátněné železnice je natočený v roce "vítězství pracujícího lidu", avšak není ještě prodchnut proletářskou agitací a budováním šťastných zítřků. Jako vždy výborný Jaroslav Marvan v roli železničáře Matyse ztvárnil poctivě pracujícího člověka, který má vztah ke své profesi. Film, jako jeden z posledních před nástupem socialistického realismu, tak nostalgicky připomíná prvorepublikové či protektorátní snímky a je stále velmi příjemným diváckým zážitkem. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tento film je skutečně přelomový. Předchází budovatelským filmům z pracovního prostředí různorodé kvality, ale zároveň je oproštěn od následné ideologie, přesto se tu oslava pracovního úsilí i poválečné rekonstrukce československého průmyslu obráží jasně a pravdivě. Je to ovšem už jiný film, nepatřící do starého buržoazního prostředí, zde jsou hrdinové obyčejní lidé, bývalí proletáři. A je to také oslava jednoho dnes už skoro zapomenutého povolání - strojvůdců na starých parních lokomotivách. Jak by se neměl líbit těm, kteří jsou fanoušky v tomto oboru. Samozřejmě, film je korunoiván hereckým a lidským mistrovstvím Jaroslava Marvana, jemuž sekundují Otomar Krejča, J. o. Martin a Vladimír Hlavatý, zatímco ostatní svými výkony poněkud zaostávají. Možná by si film zasloužil čtyři hvězdičky, jenže měně vhrkly do očí při závěrečné scéně slzy. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Marvan byl jako vždy vynikající. Řekla bych, že tenhle příběh stojí celý na něm. Většina lidí včetně mě by se na tenhle film ani nepodívala, kdyby tu nehrál Jaroslav Marvan. Možná, že kdybych byla fanda do mašinek, tak bych ho zřejmě vyhledala. Ale to jsou jenom sama kdyby. Nezařadila bych tenhle film mezi ty, které nesou označení budovatelské. Vždyť je to snímek o nádražácích, mašinfírech a lokomotivách. Tak je naprosto normální, že tam jsou dělníci ve špinavých monterkách. Už vidím někoho, jak jde házet uhlí do kotle nebo opravovat lokomotivu ve velké večrní róbě. Taky jsem si nevšimla, že by tu někdo mluvil něco o straně nebo o vládě lidu nebo tady byly nějaké jiné náznaky, které by tenhle příběh zařazovali do takové škatulky. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Železný dědek je velmi zvláštní film, z prvorepublikové éry si nese nádech melodramatu se všemi jeho nešvary, zestátněná kinematografie mu do vínku dala povinný extrémně kladný vztah k práci. Nakonec je z toho kočkopes, který by, nebýt Marvana, velmi rychle pošel. Marvan zde hraje nezvykle stylizovaně, jeho vždy minimalistické herectví je zde evidentně nuceně přebito pokyny k výrazné mimické práci. Marvanovi to samozřejmě nesluší, ale i tak zůstává nejlepším hercem filmu. Škoda, že místo podprůměrného Kubáska nebyla svěřena režie někomu schopnému. ()

Adiemus 

všechny recenze uživatele

Docela poučné pokud jde o tehdejší reálie. V čem je propána budovatelský celoživotní zápal pro své povolání? Žádné soudruhování, Masaryk je zmíněn s úctou, zaměstnanci dráhy uživí rodinu, aniž by manželky musely chodit do práce a i přes poválečnou mizérii obývají docela slušný byt, o odchodu do důchodu nerozhoduje neosobní úřad, ale nadřízení. Na druhou stranu parta učňů je jaksi bezprizorní a strojvůdce může řídit vlak i alkoholem v krvi. O prakticky nepřetržitém kouření a o rozdělení rolí v rodině ani nemluvím. Marvan na jedničku. ()

Zajímavosti (11)

  • Na začátku druhého dílu jsou ve dvojexpozici použity záběry z dokumentárního filmu Cesta k barikádám (1946). Zdroj: Český hraný film 1945-1960, NFA 2001. (ČSFD)
  • Železniční depo se točilo v Nymburce. (M.B)

Reklama

Reklama