Oppenheimer

„A TEĎ JSEM SMRT. NIČITEL SVĚTŮ…“ Začíná to jako životopis, pokračuje to jako životopis a končí to jako životopis. Co jako byste na tom chtěli vidět třeba v IMAXU nechápu. Halda dialogů (třeba) o kvantové elektrodynamice či teorii mezonových částic (možná ne tak úplně, ale jako sorry…) přes Projekt Manhattan až po tu (další haldu) z éry mccarthismu a vyšetřovací komisi. Má to samo i světlý stránky (jestli se vám náhodou tyhle zdají jakože tmavý). Parádní obsazení. Parádní filmařinu – protože třeba ty věci okolo bomby, výstavba Los Alamos a i to v podstatě soudní drama, mě bavili. Určitě i díky práci se zvukem. Ale … není to film pro každýho. Kamarádka z kina odešla 20 minut před koncem (kurva proč? Když jsi vydržela tu nudu na začátku…dyť ten závěr je přece nejlepší!). Kamarád má rád dokumenty, tomu se to líbilo. Já mám rád Nolana, politiku a všechno možný… a přesto fláknu 3*. Tohle mělo bejt aspoň o půl hoďky kratší. (Takže problém tohohle životopisu je, že vlastně přesnej…) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) K sepsání scénáře posloužila kniha z roku 2005 „American Prometheus: The Triumph and Tragedy of J. Robert Oppenheimer“, kterou napsali Kai Bird a historik Martin J. Sherwin. Ten na ní pracoval 25 let. 2.). Jde o první film, který Nolan nenatočil s Warner Bros. Studio Univerasal Pictures  souhlasilo s Nolanovými podmínkami, které zahrnovaly produkční rozpočet ve výši 100 milionů $, stejný marketingový rozpočet, 90–120 dní promítání v kinech, dvacet procent hrubého z každého dolaru a třítýdenní období před a po uvedení filmu, ve kterém Universal nemohl vydat další nový film. 3.) Thx za titule „?????“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (30.07.2023)

Zatím bych řekl že nejméně divácky přívětivý Nolan. Nicméně je stále velký poctivý kus kvalitní filmařiny, která vynikne hlavně v kontextu toho co v dnešní době vzniká jaksi na koleně (Netflix) nebo s digitální fasádou (Komiksy). Nebylo pro mě vůbec jednoduché se do Oppenheimera zakousnout, ale zhruba v polovině se mě to konečně podařilo. Snímek má za mě dva dosti výrazné vrcholy (první je zcela určitě odpalovací test, druhý je snahou o očištění jména Oppenheimer). Hned po skončení snímku jsem dostal neodolatelnou chuť si to celé pustit znovu a určitě tak v budoucnu velmi rád učiním. Pak snímek docením ještě více. Příště bych si přál aby Nolan zase lupnul nějakou akční laskominu, ale malinko aby ubral na složitosti. 80% (11.12.2023)

Šel jsem do kina s tím, že Christopher Nolan přeci nenatočí biografii, že to je málo. No ale ona to v základu minimálně v první hodině a půl biografie je. Trošku hravější co se týče práce s časovými rovinami, především však audiovizuálně nápaditá a strhující tak, že všechny ty akademicky uchcané filmy jako Teorie všeho už v mých očích mají pramalou šanci zaujmout. Nolan navíc v půlce malinko přeřadí výhybku a začne si mnohem víc hrát s jednotlivými dějovými linkami, ale i s žánry, takže po odvážněji pojaté biografii (které IMAX zatraceně sluší) se Oppenheimer chvílemi mění v horor, jindy v psychologické drama a nebojí se být i soudním thrillerem, za který by tvůrcům tleskal i Aaron Sorkin. Je trochu škoda, že Nolan nemá větší důvěru ve své diváky a vždycky jim nakonec to, co by mohlo pro nesoustředěné působit trochu složitěji, přežvýká do pár vět. Určitě by se mi líbilo, kdyby víc tlačil na linku o zodpovědnosti vědců a vůbec šel víc do hloubky samotného hlavního hrdiny, ale to jsou jen drobnosti. Oppenheimer mě celé tři hodiny bavil, ať už si v něm Nolan hrál s obrazem, zvukem, tempem i žánry, nebo se držel tradičnějších vypravěčských postupů a jen je výrazně opepřil svým audiovizuálním mistrovstvím. (20.07.2023)

Až do odpálení atomovky to celkem šlape, ale následné ukřižovávání Oppenheimera během nekonečné výslechové frašky prostřihávané s Downeyho soudem nudí a ani intenzivní zvuk a hudba to nezachrání. Do Oppenheimerova příběhu to rozhodně patří, ale napětí se nekoná (jen lehká zvědavost na to, co řekl Oppenheimer Einsteinovi) a film se stává umořujícím. Technicky je to samozřejmě špička, hlavně zvuk, vizuálně to zas tolik nenabízí, plus dal Nolan dohromady neuvěřitelný herecký ansámbl a najde se tu pár silných scén (pohirošimovský proslov), ale nic, co by mě rozsekalo. (25.07.2023)

V mnoha ohledech přesně takový film, jaký jsem čekal, v mnoha ohledech ještě o něco lepší. Christopher Nolan tentokrát zpracoval rozporuplné téma naprosto precizně nejen jako režisér, ale i jako scenárista, protože je sice pravda, že v Oppenheimerovi "se pořád mluví", ale všechny ty mono- a dialogy jsou napsané tak, že se v nich neutopíte. Ano, možná vás jejich tíha někdy na chvilku stáhne pod hladinu, ale ne na dlouho, protože každá taková scéna končí jasně srozumitelnou pointou, na níž zase stojí scéna následující. Chaos (jakkoliv sympaticky bezohledný) jménem Tenet, který trestá i pár vteřin nepozornosti, se neopakuje. To vše s neskutečně skvělým obsazením, jemuž vévodí trio Murphy, Damon a Downey Jr., v chytrém podání dvou rozdílných pohledů na tutéž věc, které se protnou v závěru s mrazivou myšlenkou, jež ve mně dlouho doznívala. (21.07.2023)