Duch času

Divná pohádka. Kostka chce válčit, Štěpnička vládnout, Rösner sociální spravedlnost a Pyško princeznu Malovanku. Jenže ta nechce jeho, ale kouzelný klíček... Ještě že se v pravý čas objeví starý šmatlavý děda v podání Vladimíra Brabce, který celý ten zamotaný příběh zase vrátí do jeho původní podoby. Snad by to ani tolik nevadilo, kdyby se to celé nakonec nezvrtlo v hysterické finále bez rozuzlení. A to je prostě podvod. (02.07.2016)

To byla na jednu stranu tradičně natočená televizní pohádka, na druhou stranu byla pro děti po časové stránce tak neskutečně komplikovaná, že jí malí cipískové nemohli rozumět. Pořád se tam měnil čas, postavy mají fousy a jsou staré, naráz jsou mimina, navíc zlo vlastně ani nijak zásadně není potrestáno - no bylo to z pohledu pohádkového spíše trapné a moc zamotané. Osobně se mi to vůbec nelíbilo. Hudba: Ladislav Simon (17.01.2015)

Hodně zvláštní pohádka nepohádka. Myslím, že na naše poměry jsou hrátky s časem celkem originalita, aspoň v tomto rodinnějším podání... Je to slabé, nedomyšlené, ale na mě spíše zapůsobilo sympatické herecké obsazení. A. Pyško, P. Kostka, J. Štěpnička, B. Rösner i S. Postlerová. Už se na to asi nikdy nekouknu a radši přepnu, ale že by mě to nějak urazilo, to určitě ne.... (18.01.2015)

Škoda, přeškoda. Kdyby pohádka byla kratší, už bych tam cpal o hvězdu víc. Jenže pohádka je za prvé opravdu pro starší děti, protože řadu věcí asi malé dítě těžko pochopí. A za druhé už ji tvůrci překombinovali. Je to jako ve fotbale. Vrhali se na bránu, už už vystřelit, ale bohužel to překombinovali. Pohádka klidně mohla skončit, když se Alexej Pyško dostal ke klíčku poprvé poté, co se vysvobodil z vězení a vše by napravil. A vypadalo by to dobře. Jenže pak se vše prakticky opakuje. A když navíc kat natahuje ruku, aby ťal a v tu chvíli Pyško háže princezně klíč, ta pak stihne doběhnout k hodinám a vše zachránit, nebude tomu už definitivně věřit žádné dítě. Dospělý tím spíše ne. (28.08.2020)

Od úvodní situace s duchem času ("jen si zkuste, jaké to je, když každý chce mít hodinu navíc, pořád nestíhá...") jsem čekal nějaké zamyšlení nad tím, že času je tak akorát, a že je jen na nás, jak jej využijeme, ale nakonec se to zvrtlo v jakousi křeč, kde každý chce být buď mladý nebo vládnout nebo válčit, nějaká vnitřní sebereflexe nebo jakákoliv reflexe zde nakonec chybí. Stejně se všichni nakonec honí za klíčkem k hodinám. Pár mouder tu zazní, ale celkově se spíše člověk soustředí spíše na to, kdo je jak zrovna mladý či starý, než na nějaké vyznění. Které prostě chybí, nebo je nutné si je těžce domýšlet, což je u pohádky špatně. (17.01.2015)