Heavy Metal

Viděno v sobotu v TV. Už galerie jsem tušil, že to bude něco odlišného, od toho co jsem viděl dosud. Na začátku je to nic moc, ale další povídky jsou lepší a lepší. Tento film je vlastně soubor, který vypráví jakási kulička zla, přičemž pointa se ukáže až úplně na konci (Spoiler-pokolení vyvolených (přemožitelek) žen al´a Wonder Women konec SPoil). V průběhu sledování jsem si vzpomněl na jeden film, který nemá nic společného, že je také o jedné kulaté věci (Odysseus a hvězdy). PS: pokud by někdo chtěl natočit soubor povídek Příliš vzdálený svět, tak jedině se stejnou animací a výtvarníkem. PPS: do soboty jsem si vzpomínal na Akiru (zřejmě je to filmový zážitek, který mi vydrží rok. Před tím byla jen trilogie Matrix) až příliš často. Teď mě to dost opustilo a trochu ho nahradil Heavy metal. PPPS: pokud ho neviděli a moc o něm nevíte, tak to je lepší, protože si ho víc vychutnáte. PPPPS: Soundtrack je takový, jaký soundtracky mají být. Občas výrazný; naprosto přebíjí obraz, někdy je úplně v pozadí, skoro neslyšný. Ale pořád tam hraje. (22.11.2012)

Já nevím. Asi mi to jen nesedlo, ale... já to asi nepobral. První povídka přitom paráda, ale zdálo se mi, že to jde hodně dolů. Začal jsem se ztrácet, ani ne v ději ale ve smyslu... animce luxus, surovost a tvrdost v naprostém pořádku, už dlouho jsem něco takového nezachytil. Ale prostě, jak mě prvních pár minut chytlo, až moc brzy mě to pustilo... (27.08.2018)

Očekával jsem, že děj bude pouze kulisou rockového/metalového soundtracku, ale to jsem se šeredně mýlil. Hudba je naopak použita velice decentně a umírněně, není upozaděna, ale ani přehnaně nevyčnívá, takže žádné heavy metalové orgie pro máničky nečekejte. Heavy Metal oplývá kromě výtečné vizuální stránky i nadmíru zajímavým příběhem, který představuje sled několika samostatných fantasy/sci-fi povídek, jež spojuje ústřední prvek, tajemný Loknar. Prostě si představte něco jako točí Iñárritu, případně rovnou povídkový Paříži, miluji Tě (tedy spíš Loknare, miluji Tě) a to včetně kolísavé kvality jednotlivých povídek, připočtěte k tomu osmdesátá léta a máte hodně přibližnou představu, jak Heavy Metal vypadá a funguje. Navzdory animovanému pojetí se snímek nevyhýbá nahotě, sexu, násilí, krvi, ani vyhřezlým vnitřnostem, takže pustit jej dětem jako pohádku na dobrou noc není nejlepší nápad. Neurazí ani dabing a vzhledem k cílové skupině jsme naštěstí ušetřeni písniček Blue Öyster Cult nebo Stevie Nicks ve verzích od Vildy Čoka respektive Ivety Bartošové. (11.06.2012)

Spousta krve a nahoty ještě kvalitní dospělý animák nedělá (ale nálepku "kultovní" rozhodně získat pomůže). Snímek bohužel selhává hlavně v narativní rovině - jednotlivé příběhy by mohly fungovat jako vypointované kraťasy na pár stranách komiksového magazínu, ale jako součást ledabyle propojeného celku působí značně nesourodě, zkratkovitě a infantilně. Skutečně podařený mi přišel pouze poslední epický segment (inspirovaný Moebiovým Arzachem) s perfektní atmosférou. Ještě musím zmínit hudbu: kromě skvěle padnoucí orchestrální kompozice Elmera Bernsteina je film velmi násilně prošpikován spoustou rockových songů, často se do jednotlivých scén vůbec nehodících. I kvůli nim a "ne-úplně-top" animaci působí už dosti letitě, přestože svébytná vizuální stránka stále dokáže zaujmout. (30.08.2012)

Na to jak je to známý film nemůžu říct, že by mě to moc nadchlo. Je to takový mix sci-fi a fantasy historek, některé jsou celkem zábavné, některé o ničem, většina z nich je ale dost braková. Spojovací příběh je slabý - zelená koule zla, která se prolíná všemi příběhy a ukazuje dívce co dovede. Animace není žádný zázrak, místy mě to připomínalo Bakshiho. A uvřískané heavy-metalové songy jdou taky mimo mě. Na druhou stranu je tu spousta nahatých a kozatých holek, taky spousta brutality a krve. A ten poslední příběh o ochránkyni s předáním štafety na konci má jistou fantasy epičnost. Koukat se na to dalo, ale zítra nebudu vědět o čem to bylo. 3*. (10.03.2024)