Režie:
Jessica M. ThompsonKamera:
Autumn EakinHudba:
Dara TaylorHrají:
Nathalie Emmanuel, Alana Boden, Thomas Doherty, Hugh Skinner, Sean Pertwee, Stephanie Corneliussen, Jeremy Wheeler, Virág Bárány, Kata Sarbó (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Po smrti své matky a bez příbuzných podstoupí Evie (Nathalie Emmanuel) test DNA… a objeví dlouho ztraceného bratrance, o jehož existenci neměla tušení. Její nově nalezená rodina ji pozve na okázalou svatbu na anglickém venkově, kde se nejprve nechá svést svůdným aristokratickým hostitelem. Když však odhalí zvrácená tajemství v historii své rodiny a znepokojivé úmysly skrývající se za jejich hříšnou štědrostí, promění se její návštěva v noční můru a boj o přežití. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (115)
[50%] Viděno v kině. No, určitě jsem velké plátno neplánoval, ale měl jsem jednak zdarma lístek a navíc jsem se chtěl trochu i z téhle blbé doby odreagovat. No a výsledek? Ten je asi takový jaký jsem čekal a i se to zde cca shoduje s hodnocením. První půle mě moc nebavila, sem tam se objevily nějaké ty hororové náznaky a snad i lekačky. Postavy mě nebavily a hlavní hrdinka mi zde moc neseděla. Zásadní pointa se objeví až v nějaký cca poslední třetině filmu a docela mi sedla. Jen by to chtělo trochu lepší a krvavější masakr. Poslední minuty byly takové nereálné a moc fantastické, ale přesto je závěr docela zachraňujícím bodem, jinak bych musel ubrat hvězdu. Takto s vypětím všech sil dávám slabé 3* a čistý průměr. ()
Nevinná chudá žena v honosném sídle jakože u znovunalezené rodiny přes DNA - spíš taková lekačka než plnohodnotný horor, scénář jednoduchý, nijak originální, ale provedení sedlo a nepůsobilo to většinu času hloupě. Díky mé oblíbenkyni Nathalie Emmanuel (nar. 1989) to dosáhlo na tři hvězdy. ()
První polovina měla sílu a zdálo se, že půjdu s hodnocením hodně vysoko. Bohužel přišla druhá, rozuzlení a děj začal ztrácet. Ne že by byl The Invitation vyloženě špatný, ale s druhou polovinou se posunul špatným směrem. Prakticky do mého nejméně oblíbeného hororového žánru a bylo po napětí. Dokud divák nevěděl, oč jde byla to výhra.. 6/10 = 60% ()
v první polovině má Pozvánka do pekla místy celkem slušnou atmosféru a vypadá docela slibně. Jenže pak se z toho stane něco jako Ready or Not s tím rozdílem, že Read Or Not byla černá komedie/satira a tohle se bere smrtelně vážně a moc to nefunguje. Po zvratu jde veškerá atmosféra do kopru a pak už je celkem jedno co se stane a kdo přežije. Nathalie Emmanuel mám sice docela rád, ale ruku na srdce nikdy z ní nebude velká charakterní herečka a tady se veze s nemastným neslaným zbytkem...40% ()
Príjemné prekvapenie, ale nie až také, aby som o Pozvánke do pekla vravel ako o zázraku. Pripomína viaceré horory z minulosti, samozrejme v prvom rade Nevestu na zabitie (ničnetušiaca osoba ženského pohlavia sa ocitne v honosnom sídle ďaleko od pomoci v spoločnosti zhýralého, zvrhlého rodinného, prastarého klanu s divnými tradíciami). Trailery som nevidel, takže ma milo prekvapilo „vysvetlenie“. Jasné, nebol to zázrak, ale v takto nastavenom príbehu som proste „toto“ nečakal. Herci sú fajn a to v čele so sympatickou ústrednou hrdinkou. Logiku by som v tom nehľadal, objaví sa nutne útrpne povinné klišé, ale inak to odsýpa. Anglická atmosféra a výprava fajn. Prvá polovica, počas ktorej sa (zdanlivo) nič nedeje, mi každopádne pripadala lepšia, ako druhá. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (9)
- Walterovo (Thomas Doherty) priezvisko "De Ville" je slovná hračka na "devil". V modernej rumunčine je anglický preklad "Dracul" "diabol", čo ďalej naznačuje jeho skutočnú identitu ako Draculu. (molcan2)
- Roli Waltera (Thomas Doherty) si měl původně zahrát Garrett Hedlund. (PaTeXx)
- Lord De Ville (Thomas Doherty) bydlí na usedlosti „New Carfax Abbey“, což je odkaz na román „Dracula“, ve kterém právník Jonathan Harker zprostředkoval Draculovi koupi usedlosti Carfax v Londýně. Ačkoliv v románu Dracula popisuje Bram Stoker skutečná místa, nepodařilo se jednoznačně prokázat, jakou usedlost s názvem Carfax měl Bram Stoker na mysli. Jedná se pravděpodobně o usedlost nedaleko Londýna z počátku osmnáctého století. Neví se přesně, pro koho byla původně určena, ale jejím autorem je s největší pravděpodobností významný anglický architekt William Kent. Původní název usedlosti byl Quatre Face, neboť na rozlehlou vstupní halu navazovala čtyři obytná křídla, která směřovala na jih, sever, východ a západ. Architekt tak chtěl vyjádřit nejen symboliku světových stran, ale i čtyř ročních období. Název se postupně různě zkracoval a komolil, až se domu po dlouhou dobu začalo zkráceně přezdívat Carfax. (BrianStorker)
Reklama