Histoires extraordinaires
Tre passi nel delirio
Spirits of the Dead
Spirits of the Dead
Spirits of the Dead
Obsahy(2)
Brigitte Bardotová, Alain Delon a Jane Fondová ve třech povídkách Edgara Allana Poea. Tři povídky klasika hororu Edgara Allana Poea svedly k práci na jednom filmu tři slavné režiséry – Itala Federica Felliniho a Francouze Louise Malla a Rogera Vadima. Děj samostatných filmových příběhů tak, jak jej líčí jednotlivé povídky – Komtesa z Metzengersteinů, William Wilson a Toby Dammit – nás zavádí do temných hlubin lidských duší. Každý z režisérů do nich otiskl svůj nezaměnitelný rukopis, stejně jako velké herecké osobnosti: Jane Fondová, Alain Delon a Brigitte Bardotová. (Česká televize)
(více)Recenze (57)
Viděla jsem to ve francouzštině a to jen kvůli Jane Fonda, na kterou je tu opravdu pokoukání, je vidět, proč jí Vadim obsadil a následně si ji vzal. Koho ale musím vyzdvihnout je Alain Delon, který hrál jako o život a jeho filmy "zamlada" jsem opravdu super. ()
Tři povídky, tři režiséři, tři vynikající ztvárnění Poeových povídek. Nejvíce mne asi zaujal Tobby Dammit. ()
Jedna hvězda z milosti, protože třeba Felliniho povídka 3, to je čistej odpad ()
Z tohoto filmů stojí za řeč jen jediná věta: Prý jste měl smutné dětství? Ne, neměl! Matka se smála, když mně mlátila... ()
Vadim 2/10, Malle 4/10 Fellini 8/10 ()
Hodně nesourodý film. Vadim byl do své ženy evidentně zahleděný, takže druhá půlka první povídky se skládá ze záběrů: sama Fondová, kůň s Fondovou, kůň bez Fondové a pořád dokola. Druhá povídka je klasika a myslím, že Poea nejlépe vystihla. A Fellini je Fellini. Na jedné straně brilantní satira na televizní soutěže a estrády, ale jako vždycky se utápí v bizarnostech. Ale proč ne. ()
Prvá poviedka ma popravde vôbec neočarila ani neohromila. Bolo jasné že, Vadim staví (ako inak) na krásu mladej Jane Fonda. Najviac na mňa zapôsobila druhá poviedka so skvelým Alainom Delon. Úžasná atmosféra, kde môžete priam cítiť tú paranoju. Tiež potešila aj čiernovlasá Brigitte Bardot. Jedinú výtku mám k záverečnej padajúcej figuríne. Pán režisér Malle mohol trochu investovať do vierohodnejšej figuríny, ale na tom koniec koncov tak veľmi nezáleží. Pre mňa rozhodne najzaujímavejšia poviedka zo všetkých. A posledná Felliniho...no, je to jednoducho čistý Fellini. Ale taktiež zaujímavé zachytenie chaosu a hororu, ktorými je E. A. Poe taký známy. A netreba zabudnúť spomenúť úžasnú hudbu Nina Roty. ()
Asi miliontý film, kde diváci nejspíš neocení absenci příběhu. Poe své texty nezakládal na příběhu, nýbrž na účinku. Navíc převedení hororu 19. století do nové podoby je poněkud složitější, než se na první pohled může zdát. Mně se líbí, že se autoři pokusili účinek původních textů přeložit do jazyka šedesátých let: Božská Fondová zhýralá a zkažená?! Gentleman Delon jako trapič, násilník a uzurpátor?! Vzpurná, blonďatá Bardotka povolnou, černovlasou obětí?! Sice to nefunguje tak moc, jak by asi mělo, protože hvězdy filmového plátna můžou způsobit třetí světovou a každý jim to odpustí, ale snaha byla. Nejvíc mi asi vadilo, že se autoři jaksi "drželi při zdi", přitom fantasmagorické Poeovy vize k vizuální tvořivosti přímo vybízejí. V první povídce jde celou dobu jen o nejroztodivnější módní kreace, jakousi historickou paralelu futuristické Barbarelly. To nejzhýralejší co krutá hraběnka dělá, je válení se ve změti těl. Nic však Fondovou nenutí tvářit se opravdu krutě a zhýrale, její erotická vyzývavost trápí pouze diváka. Hlavní hrdina druhé povídky, Wilson, má být nejspíš tak studenokrevný, že ho k emocionální reakci nevyprovokuje ani pohled na krev či bolest obětí. Ale filmu by prospělo, kdyby Delon něco projevil. Závěrečný strach je dost málo. Teprve Fellini v poslední povídce se podle mě zdařile pokusil navodit psychedelickou atmosféru, když pracuje s rozostřeným obrazem a s něčím, co bych jako neodborník popsala jako 2D efekt v klasickém filmovém obrazu (snad to byly tištěné tváře a kulisy, snímané spolu s exteriéry a živými herci), navíc potící se Terence Stamp (zde bohužel jediný opravdový herec; i když - jak těžké je zahrát filmovou hvězdu při absťáku?!) vypadá, že skutečně prožívá krizi. Felliniho volné zpracování původního textu, které převádí veškeré dění do nové doby a do prostředí, které velmi dobře zná, umožňuje kritizovat největší problémy mediálního světa. Hlavně zaměření na materiálno, povrchnost a jakousi duchovní prázdnotu, práci na efekt, afektovanost, podlézání "hvězdám", odtrženost realitě. V podstatě jako by první dvě povídky připravovaly půdu pro Felliniho nesmlouvavé, nelítostné zhodnocení. ()
Tři příběhy, tři tresty. Jane Fonda jako fracek, Alain Delon jako bestie, Terence Stamp jako šílenec / troska. Roger Vadim opět nepřesvědčivý, ale oku lahodící. Louis Malle tradičně poctivý (byť přímočarý) a kreace mistra Felliniho snad nejšílenější, co si z něj pamatuji. Věru, nechtěl bych takto skončit. ()
S tímhle filmem je to těžký, je hrozně nevyváženej a proto nelze hodnotit víc než průměrně. První povídka je typická Vadimovská úchylárna koukatelná hlavně kvůli perfektní Jane Fondový. To druhá je jiný kafe, excelentní dvojrole Alaina Delona v roli saďoura a jeho pronásledovatele. Bezesporu nejlepší ze všech povídek i kvůli tomu že Delonovi zde přihrává Bardotka. Poslední povídka od Felliniho je všechno jen ne dobrá, a tak z toho nakonec vyleze vítězně jen Malle, další dva páni režiséři si měli vybrat raději něco jinýho. ()
Veliké zklamání. ()
Ak by som mala ako spravodlivý používateľ tejto databázy objektívne zhodnotiť tento film, kvôli priemeru jednotlivých poviedok by ledva-ledva dosiahol tri hviezdičky. Ja ale nie som spravodlivý používateľ a objektívnosť a ja si pri téme hodnotenia filmov rozumieme tak ako Fico s Matovičom, filmu dávam 4 hviezdičky. A budem sa tváriť, že prvé dve poviedky boli len veľmi zvláštne zahrievanie pred tou poslednou. ()
Žánrově je to silně stylizovaná dekadence, která má hodně blízko ke gotickému románu. První příběh je výrazně poetický, aristokratický a erotický. Má nejpůsobivější atmosféru a styl. Druhá povídka je asi nejvíce prozaická a dějová. Přesto na mě zapůsobila nejméně a Delon je v ní celkem nudný. Za nejzajímavější příběh pokládám ten poslední od Felliniho. Zasadit povídku z 19. století do 60. let 20. století nemusí být nutně na škodu. Rozervaní dandyové žijí v každé době. Křesťanský western - to mě vážně pobavilo. Ďábel jako malá holčička s vytřeštěným výrazem. Takové malé halucinogenní delirium. ()
Velmi vydařený vyrovnaný povídkový film, kdy kvalita roste od začátku do konce. Vadimův příběh tak 70%, Malleho 80% a Felliniho - no 90%. Fellini je prostě filmový génius, jeho typické dílko, plné nečekaných (pro znalce očekávaných) scén zdánlivě s filmem nesouvisejících, mozaika lidí, města... doplněná geniálně hudbou NIno Roty. Celkově 85%, 27.7.2014. Dobré komentáře: Amarcord_1, MarekT ()
Fellini vtipný a zajímavý, ačkoliv mám dojem, že tu povídku vůbec nečetl - s předlohou nemá společného nic. Skoro bych řekl, že v hlavní postavě ztělesnil samotného Poea - rozervaný, pobledlý, chorobný, sarkastický, se vznícenou fantazií - rozhodně je to poeovský typ. Zbylé povídky nejsou moc dobré. ()
strucne a jasne --- HOVADINA ()
Můj první film s Brigitte Bardot a zároveň Jane Fonda (pokud si jsem jistý). Brigitte byla ve své době symbol překrásné ženy kterou chtěl každý muž (já v ní vidím Margot Robbie dřívějších let). První část je taková jaký říká sám název, tedy podivuhodný příběh a vlastně si nejsem moc jistý co měl vyobrazovat (každou půlminutu jiný kostým, líbání každý s každým a podivné chování). Ve středu pozornosti je především Brigitte, na kterou se pěkně kouká a to i když hraje nepříjemnou mrchu (a hraje celkem dobře). Po scénáristické stránce se zázrak nekoná. Ovšem smysl pro detail a kulisy, na tom si dal režisér záležet a to musím aspoň minimálně ocenit, ať byl příběh jakkoliv nudný a nijaký - 2*. Druhá část je příběh sadistického grázla. Nechápu proč ho najednou jakoby osvítil duch svatý a šel se vyzpovídat a nakonec se stejně zabil. Zpracováno slušně - 3*. Třetí část se přesouvá do současnosti (respektive někde kolem roku 1968, nejspíš) což (ze začátku) kazí pojetí filmu jako celku. Příběh zaměřený na úspěšného a výstředního herce. Italská projížďka byla pěkně natočená. Pokud jde o konec, co tím chtěl básník (režisér/spisovatel/oba) říci? - 2*. Vzhledem k jménům na tomto snímku jsem čekal alespoň lehký nadprůměr. Každá ze tří povídek nabídne slušné herecké výkony, ovšem příběhy pokulhávají. Celkově nabídne snímek pokoukání hlavně pro milovníky podobných stylů (já se mezi tyto moc neřadím). ()