Hanebný pancharti

Chápu tuhle Tarantinovku jako režisérovu oprávněnou vendetu náckům za jejich válečná zvěrstva, mám však - once upon the time - výhrady k prolomení jistého tabu mimořádného násilí (skalpování, vyrývání svastik do čela a rozbíjení hlav baseballovou pálkou). Ale vzal to čert, Tarantino je Bůh a budiž mu vše dovoleno, včetně trumfování se o nejlepší filmovou pomstu s již mrtvým Sergiem Leonem. Skvělý film, s výborným scénářem, hudbou pasující jako prdel na hrnec a s dokonalou scénou opravdového pekla v kině. Z herců nejvíce exceluje slizký SS plukovník Landa bravurně hraný Christophem Waltzem. Trailery a ukázky: http://www.csfd.cz/film/117077-hanebny-pancharti-inglourious-basterds/videa/ (06.04.2013)

Výborný film. Opět svým způsobem klasická Tarantinova metoda, kdy jsou delší konverzační úseky střídány náhlou často šokující a překvapivou akcí. Na rozdíl od Grindhouse, kde už mi přišlo, že se prostě jen plácá o ničem, tady má každá věta svůj smysl. Nejen co zazní, ale i jak, v jakém jazyce (viz přechod z francouzštiny do angličtiny v první kapitole), s jakým přízvukem atd. Užíval jsem si proto jak scény mluvící, tak scény akční, které většinou skutečně byly tak překvapivé, jak to Tarantino chtěl. Především závěr v kině mi přišel naprosto neskutečný a dokonalý. Všichni herci jsou rovněž skvělí, nejvíce zaujme Christoph Waltz coby Hans Landa, mimo jiné i kvůli jazykovým schopnostem. Podobně jako v dřívějších filmech Tarantino hodně nápaditě využívá hudbu ze starších filmů, především od Ennia Morriconeho. Už jen úvod, kdy se objeví titulek Once upon a Time... s westernovou hudbou Dimitri Tiomkina z Alama s tím, že se ocitáme v okupované Francii roku 1941 je velmi zajímavá kombinace, která by napadla málokoho. (13.09.2009)

Tarantino kupodivu splnil, co nasliboval, a natočil film, který bude mít v jeho filmografii po roce 2000 stejné postavení, jaké má Pulp Fiction v devadesátých letech. Totiž výsadní. Na Basterdech by se dalo pochválit snad všechno - od hereckých výkonů, přes scénář, vybroušené dialogy až po několik režijně absolutně dokonalých scén (celý začátek, závěr v kině, Šošanina příprava na akci...). Inglourious Basterds je pro mě zkrátka zatím nejlepší letošní v kině viděný film, šance na překonání vidím maximálně u Districtu 9, Antichrista anebo Avatara. PS: Poslední větu, která ve filmu zazní, by mohl říct sám Quentin. (28.08.2009)

Kventýna nějak dvakrát moc nemusím a krom Palp Fikšn, který fakt žeru, mě všechny jeho filmy minuly. Je tedy přirozené, že jsem k Panchartům přistupoval se značnou skepsí, o to více jsem na konci filmu nadšeně tleskal, chrochtal a slintal. Nejvíc orgasmů mi přivodil geniálně přesvědčivý a charismatický Waltz, kterému bych bez výčitek prodal vlastní matku a odkejvnul její znásilnění partou francouzky mluvících nácků z Itálie. O píď příčky pod ním exceluje úžasná a odzbrojující Mélanie. Kdyby byla o patnáct let mladší, možná bych si i představoval jak ji klátím a to už je co říct. A taktéž musím vynachválit epicky vybroušené dialogy, u nichž jsem močil blahem. Upřímně, nevím co chválit dřív, bylo toho moc a bylo to kurevsky dobrý. Ještě teď mi tanga obepíná tekoucí mišmaš aromatické směsi mých nejrůznějších tělesných tekutin. Awesome! (13.11.2013)

A bude se chválit a hodně chválit. Tomuhle totiž říkám poctivá filmařina. Nejsem sice žádnej odborník, abych dokázal definovat důvod svého tvrzení, ale z tohohle je cítit úcta a obdiv ke kinematografii až na Mars a Tarantule ji totálně užasným způsobem zakomponoval do Hanebných panchartů a za to má u mě velký lízatko. QT je naprosto geniální ve své stylové nečitelnosti. Ani u jedný scény jsem předem naprosto netušil jak dopadne, navíc QT do poslední chvíle nechává ve hře hned několik možných variant a to se to pak kouká, když je na co. Opravdu letos jsem si v kině ještě žádný film neužil víc jako tenhle. Bavil jsem se, bál jsem se o životy mých oblíbených postav, nemohl jsem se dočkat až se dovím tohleto, a tamhleto, s nadšením jsem poslouhal ty proklatě dobrý dialogy a třeba při záběrech na starý kino, kde se ručně mění písmenka názvů filmů, jsem ze samýho nadšení slastně přivíral oči. Paráda, tohle prostě byla PANÍ jízda a to ještě není všechno. Ještě musím zmínit herce i když nevím, jak to mám udělat, všichni tam totiž byli skvělý, nezapomenutelný, originální, zábavný, emotivní, wau to už je úplná grůpnláska. Já na to snad půjdu ještě jednou a ještě jednou a ještě jednou a nebo ještě líp . Já se v tom kinosále zamknu i s promítačem. (09.09.2009)