My Best Friend's Birthday

Kvalitou a náladou to má blíž k tehdejším porno produkcím, než k řekněme regulérním béčkovým filmům. Samozřejmě, tarantinofilové si stříknou do gatí i z tohohle a dají čtyři hvězdy, no, nebudu to hochům a dámám vyvracet, ani brát, ale nebýt u toho jméno Quentin Tarantino, názory a hodnocení by se rapidně změnily. ____ Nejvíc mě zaujalo a díky tomu stálo za to 'My Best Friend's Birthday' vidět, jak velký rozdíl je mezi tímhle (1987) a nadcházejícími 'Reservoir Dogs' (1992), jak moc Quentin ušel a že pro mnoho filmařů/režisérů/scénáristů je třeba se prokousat i touhle mizernou částí kariéry, kdy zkrátka nemáte nic, peníze, finance, lidi a stejně to chcete dělat a ukázat, že na to máte. Takže spíš než příběh bych se snažil tenhle fragment (36 zachovaných min z původních 69, které byly zničeny při požáru, jak melodramaticky filmové), snažil vnímat jako milou malou krátkou kapesní inspiraci pro začínající filmaře. I Velkej Quentin kdysi natočil něco jako tohle. (23.02.2015)

Hodnotenie je iba za tu cca 36min. verziu - to jest toho, co zostalo z celeho filmu, ked druha polovica bola znicena pri poziari v labaku. Z filmu je vidno, ako sa Tarantino uz vo svojej prvotine ucil niektorym scenaristicko - technickym grifom (napr. dialogy, dlhe zabery), ktore potom doviedol do dokonalosti v neskorsich projektoch. Viaceri zo zucastnenych viackrat silno herecky prehravaju, takisto tempo pribehu nie je vyvazene - obcas pokrivkava a zvyraznuju to aj chybajuce sekvencie. Ale su tam sceny, ktore stoja za zapamatanie a jasne identifikuju jeho lasku k filmu tak hodnotnemu, ako "undergroundu". Za vsetko hovori napr.: 1) kung-fu suboj s imitaciou pohybov Bruce Lee a orlieho kopu z Karate Kid I., 2) nadrogovany Tarantino (resp. jeho postava Clarence) pracujuci v radiu K-Billy !!!! (vid Reservoir dogs), 3) rozhovor medzi Clarencom s nausnicou v uchu a predavacom v obchode o soundtrackoch, Elvisovi (samotny Tarantino je v jednej scene vyrazne oblecenim stylizovany do jeho odoby), Marlon Brandonovi 4) prvu noc na vlastnu past pracujuca call-girl, pre ktoru bola inspiracia na toto povolanie postava Nancy Allenovej z DePalmoveho Dressed to Kill - v istych kruhoch uznavana ako majstrovska "vykradacka" Hitchcockovho Psycha. Vysledok teda mozno doporucit hlavne ako studiu reziserovych zaciatkov. (14.10.2004)

Tarantino je královský...hanebný parchant filmového priemyslu, na ktorého neplatí žiadna rovnica. Vylieva začiatočnícky popkultúrny rezervoár (Ho-Ho´s, Flicky-Flakes, Eddie Cochran, De Palma, Presley vs. Brando), odkrýva niekoľko výrazových zdrojov za účelom neskoršej intertextualizácie (K-Billy, Aldo Rayne, kung-fu) a už v tomto mladíckom rozjazde sa snaží dbať na perfekcionizmus osvojených krokov režírovania (rotačné/dlhotrvajúce snímanie, dôraz na dialóg, súlad chytľavého audia s maznavým videom, rebelské otlačky žien, drôg, násilia a nôh). Všetko za malý budget a bez cca tridsať minútového zavŕšenia čo zbĺklo v labáku. Nekoherentná rookie spoznávačka za úctyhodné 3*, presne v tom duchu, aby to po rok 2009 už nikdy nebolo pod 4*. "Comme ci comme ca." (27.03.2010)

Těžko hodnotit tento nedochovaný kousek, nakonec jsem se rozhodl pro tři hvězdy. Tarantinův styl byl tehdy ještě v úplných plenkách, přesto jsou jeho zárodky jasně cítit. Film, který se dá rozhodně označit přívlastkem amatérský, doporučuju jen skalním fandům (kteří si také nejvíce užijí mnoho skrytých narážek a propojení s dalšími Quentinovými snímky - K-Billy, Aldo Ray, postava pasáka jak Samuel Jackson...) (26.11.2011)

Velká škoda, že se nedochoval celý film, jelikož úvodní půl hodina nabízí jen tradiční (a neskonale vtipné) Tarantinovské dialogy o ničem či popkultuře (v jednom z nich se dokonce jeho postava přizná k fetiši na nohy :) ), ale bohužel jen mírné nastínění děje budoucího. I tak se ale jedná o místy parádně vtipný kousek, který bohužel dojíždí na svou scénkovitost a nesourodost, amatérské zpracování alespoň mě rozhodně nevadilo. Tohle úvodní půlhodinové intro do Tarantinolandu, jehož námět Quentin později alespoň zčásti uplatnil v Pravdivé romanci, rozhodně stojí za pozornost a žádný Tarantinofil by si ho neměl nechat ujít. 70 % (28.08.2009)