Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

Jezinka 

všechny recenze uživatele

Dvouhodinová nuda doplněná příjemnou hudbou ve které sledujete alkoholického pasáka a narkotickou bordelmamá. Zdlouhavé a táhlé jak severní noci a co se týče opěvování kanadské přírody, tak myslím, že zasněžené hory vypadají všude stejně a bláto moc nemusím. Závěr odpovídá 70. letům a bylo to jediné plus. Opět mi to potvrdilo, že od 1970 padal western dolu. ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Nevidel som a asi už ani neuvidím obyčajnejší, uveriteľnejší a dojímavejší westernový príbeh. Pri každej scéne som mal pocit, že sledujem presne zaznamenané udalosti, pri každej hláške, že naozaj a doslova takto zaznela a v každej z postáv som nevidel nič, iba a len človeka. Čo sa týka autenticity, tak je to vzhľadom na žáner skutočne jedinečný výkon. Našincovi na tomto pocite pridávajú aj zvolené lokácie - pohrávam sa z myšlienkou, že bolo zámerom Roberta Altmana vytrhnúť tento príbeh z typického westernového prostredia - pretože namiesto púšte a červených skál nás čakajú lesy, dážď a sneh... podobný príbeh by sa s malými obmenami mohol pokojne odohrať aj pod Tatrami! ()

Reklama

LeoH 

všechny recenze uživatele

Cohenovy písničky (asi že k nim mám hodně osobní vztah) tu na mě působí jako afterthought – dodatečný romantizující přílepek k možná až příliš nesentimentální variaci na western (kde ovšem nechybí prazákladní romantické klišé o osamělém vlkovi obracejícím naruby život v zapadákově, jinak už by tomu snad ani western nešlo říkat). Několik momentů (holka s kudlou, rozhovor s právníkem) je jen tak ledabyle hozeno do placu, bez příčin i následků. Zpětně do obrazu vkopírovávané víření sněhu v závěrečném dějství doslova bodá do očí (možná to bylo necitlivým doostřením na DVD). Přes tyhle dílčí rušivé elementy to ale jako celek šlape víc než dobře, ne vždy souvislé střípky jakoby nedotaženého děje skládají atmosférický rozmlžený obrázek postupně rostoucího městečka a komunity v něm, pro kterou jsou city, o nichž zpívá Cohen, nedostupným luxusem; obrázek mikrosvěta, který ve své ubohosti, nevyslovených snech a naivním fanfarónství stojícím proti nemilosrdné realitě „divokého kapitalismu“ odráží leccos obecnějšího o životě, i tom našem dnešním. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Predať, či nepredať. Warren Beatty rieši na sklonku éry divokého západu poznačeného kapitalistickým zmýšľaním a monopolistickými statusom firiem existenciálne problémy. Pokiaľ však chcete bojovať za svoje práva, podľa jednej z tých múdrejších postáv filmu to býva vykúpené smrťou. Možno tento film ani nie je potrebné zaškatuľkovať do žánru westernu, kľudne ho môžeme nazvať historickým komentárom s poetickým nádychom. Prestrelky tu nie sú, pokiaľ nerátame tú záverečnú, neohrabanú a keď zbadáme koňa zistíme, že je to somár. Film je príbehom (konkrétne dnes nezákonného) podnikania na divokom západe, ale môžeme ho chápať aj ako príbehom lásky a bezpredsudkovým pohľadom na postavy, ktoré toto nehostinné, drsné, ale zároveň krásne prostredie obývajú. Atmosféru dokresľujú pesničky Leonarda Cohena, zároveň vyplňujúce ticho spôsobené málovravnými postavičkami. Žiadne Wayneovské hláškovanie s protivníkom tu nie je, i keď občas vylúdi McCabe nejaký drsný fór o žabe. ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

10/10 Velmi pomaly, docela neakcni, hodne uveritelny, nesmlouvave spinavy. Rekl bych, ze ten otresny serial Deathwood, ktereho jsem mel cest videt asi pul hodiny se inspiroval timto Altmanem. Vyborne demaskovani vsech tech desuplnych westernovych mestecek, kterych je i v nasich luzich a hajich vic nez dost. Podobne jako u Newmanovskeho Billa tady nahledneme jinou podobnou optikou na hornickou osadu a vsechno co k ni patri - vira, prostituce, smrt, alkohol, penize, naivita, hry, podrazy,... no ze zivota - to co mame dnes, tady bylo od pocatku civilisace. A kupodivu ani Warren nebyl diky svemu zamaskovani pod umasteny vous nedivatelny jako obvykle, takze palec vzhuru! ()

Galerie (35)

Zajímavosti (4)

  • Snímek byl natočen na motivy románu "McCabe", který napsal Edmund Naughton. (Hans.)
  • V roce 2012 vyhodnotil Americký filmový institut snímek 8. nejlepším westernem v historii. (vyfuk)
  • Robert Altman byl jedním z prvních tvůrců, který využíval při komponování obrazu tansfokátor, který byl urážkou starých hollywoodských kameramanů, protože transfokace je vždycky riskantní. Ve zvláštní oblibě ji nemají ani herci, protože přizpůsobují svůj projev tomu, jak daleko jsou od kamery. Režisér ale inscenoval velký celek, zalidněný řadou postav, a pak se vydal pomocí transfokátoru davem pro detaily, takže si herci nebyli jisti, jestli jsou jen jednou z dvaceti tváří, anebo úplně sami. (Andrrew)

Reklama

Reklama