Invalida

Slovenská óda na stylové absurdní černé komedie. A i náznak sociální satiry je přítomen. Zdeněk Godla coby Gabo, oděný v nacistické uniformě, sedí zadržený na policejní stanici v obklopení dvou vyslýchajících vyšetřovatelů a počíná vyprávět absurdní příběh o svém kamarádovi Lacovi, ze kterého se stal po pádu do kanálu bez poklopu pomstychtivý invalida připoutaný na invalidní vozík. Celá ta historka z jeho života je poměrně objemná, vine se celým filmem a u všech momentů z jeho života Gabo rozhodně nemohl být. Divák se postupně seznamuje s charakterem hlavní postavy. Ví o něm, že byl zaměstnancem muzea a vynikal v opravách všeho druhu. Jen není úplně zřejmé, co se na začátku semlelo, až byl nutný zásah policejního komanda. K rozuzlení se dostaneme různými dějovými oklikami v samotném závěru. Zasazeno do devadesátých let.  Natočeno je to schopně. Jonáš Karásek se celkem ve specifickém žánru vyzná a umí nasadit styl. Scénář je ale výraznou slabinou. Známý hudebník Tomáš Dušička, lze ho zahlédnout na začátku filmu jako velitele zásahu, když si sundá kuklu, prostě nedokázal přijít s něčím převratným. Slabiny jsou o to více znát také díky přetažené stopáži filmu, která sahá téměř až ke dvěma hodinám. Gregor Hološka ze Zdenkem Godlou utvořili solidní tandem. Chtěli by být i více komediální, jenže scénář vypráská několik hlášek a potom už se jede bez šťávy, skoro až nudně. Využití nacistické uniformy na cikánovi je extra bizarní vtípek. Další takové bomby už film nabízí pomálu. Gang, v němž se vyskytuje vlasatý Patrik "Rytmus" Vrbovský, silně zavání stylem Guye Ritchieho a v slovenských podmínkách působí poměrně trapně. A raper dostal ve filmu moc málo prostoru. Akční scény s drsným nádechem se povedly a jsou velmi zdárně natočené. Ve filmu se ale více plká než jedná, postupně se vytrácí náboj, který se vynoří až na konci. Režisér a spol. odvedl styl, co slovenské kinematografii chyběl. Jenže v porovnání se západními produkcemi se velký filmový objev nezrodil. 6/10 (06.07.2023)

Já jsem se nikdy netajil tím, že mám Slováky rád, a slovenští tvůrci se mi odvděčili tím, že mi způsobili dobrou náladu. Neměl jsem velká očekávání, protože mě české a slovenské komedie v posledních deseti letech převážně zklamaly, ale Invalid byl jiný. Hned na začátku mě odvařil SS- Gruppenführer Godla, a když jsem si konečně setřel slzy a znovu zaostřil na obrazovku, bylo mi jasné, že nepůjde o ztracený čas. Jasně, celý ten příběh byl vlastně úplnou hovadinou (i když slovenské devadesátky byly divočejší než ty naše), ale o to vlastně vůbec nešlo. Tvůrci mi dopřáli víc jak půldruhé hodiny nádherně nekorektního humoru; prim hrály Gabovy hlášky, ale ani Lacova mírná, empatická povaha nezůstávala pozadu. Místy se sice až příliš tlačilo na pilu, což filmu zbytečně škodilo, a bez problémů bych si našel spoustu důvodů, pro které bych mohl s čistým svědomím své hodnocení snížit, ale to bych neudělal, protože jsem se až příliš dobře bavil. Jo, jo, my mrzáci jsme holt drsní jak kravský jazyk. Přestože slovenštině rozumím a mohl bych slovensky klidně i mluvit (což nedělám, protože nechci tu libozvučnou řeč kazit svým tvrdým přízvukem), nedokážu s jistotou určit, ze které oblasti pochází ten který přízvuk nebo nářečí. Laca bych tipoval na Záhorí, ale jistý si fakt nejsem. / Poučení: S písničkou jde všechno líp. "Na horááááách....." (09.10.2023)

Bez pochýb sa podarilo slovenskému filmu natočiť komerčne úspešný projekt. Invalid je priamočiara, vulgárna, odzbrojujúca čierna komédia podľa tarantinovského obrazu. Ale výsostne v našich reáliach! Príbeh frustrovaného neurotického muža, na ktorého snáď padlo celé nebo je komický do morku kostí, dokonca aj v malých detailoch, kedy sa divák len tak doblba škerí. Potešilo herecké obsadenie, kde Hološka predvádza svoj azda najlepší výkon. O Godlovi je už zbytočné rozprávať, tento najslávnejší rómsky herec v našich končinách je fantastický a robí s divákom divy. (03.03.2023)

První půlka je takový decentní průměr s pár solidními nápady, který mě relativně zklamal. Vždyť sakra. Ze všech stran slyším samou chválu, tak jak je možné, že mě to až tak moc míjí? No, pak přijde druhá polovina... Olda Šetrhendů vyjede do boje a já z toho umíral smíchy. Mít takové tempo celý film, asi nemám co vytknout. Takhle mě jen mrzí, že je ten „prolog" až moc dlouhý, protože tady se dalo vyřádit mnohem více. (14.10.2023)

Možná se tvůrci, z nichž scenárista vydal údajně i komiksovou verzi, inspirovali v Takových normálních vozičkářích, nicméně Invalida za mě svého maďarského předchůdce překonal tak o jeden a půl stupně (možná i dva). Snad jediné, co mi občas vadilo, bylo množství vulgarismů, které sice k sociální vrstvě a do jisté míry i vybraným situacím seděly, ale v pár scénách jich už na můj vkus z úst hlavní postavy přeci jen šlo přehnaně moc. Jinak mě loňský hit Jonáše Karáska chytl díky rozehrání napínavé žánrové zábavy s humorem a svižným tempem už od prvních scén. Svérázné postavy v akci s nahláškovanými dialogy zavánějící Guyem Ritchiem, politická satira vtěsnaná do postavy prohnilého politického kandidáta jako u Mockyho a vývoj zápletky s plánem pomsty občas evokoval (v romské osadě i atmosféricky!) až western, nicméně všechny tyto i další ingredience s lehce mozaikovým vyprávěním v retrospektivě dokázal Karásek zručně zamíchat do hravého a osobitého stylu, který jenom podporoval vyloženě absurdní vývoj děje s černohumornou nadsázkou. I dramatické situace (kromě střetů s mafií i např. toho manželského mezi Lacem a Zdenou) nejednou vyústily do humorných perel a přinesly vtipy, díky nimž jsem se stále více nečekaně smál i nahlas. Hodně mě v dialozích bavily i narážky na vše možné ze slovenské a české kultury včetně písňové a literární tvorby a samostatně roztomilým, téměř jako z jiného filmu s mkrnutím po starší době, byl detektiv FF s plně realizovanou spisovatelskou zálibou. :) A závěrečná scéna mi svým rozehraným konfliktem (zájem o hudbu vs. zájem o klid a rozhovor) v kavárně přišla geniální – absurdně vygradovaná naprostá maličkost se střetem dvou preferencí, jakou i sám ze svých pubertálních prožitků pamatuji... a není to jediný prvek, díky čemuž mi Invalida, v jedné z rovin zajímavý obraz porevolučních 90. let, připadal nadčasový. [85%] (05.04.2024)