Cyrano z Bergeracu

Gerard Depardiu, jedna z posledních stále dosti hrajících legend fr. filmu. Cyrano z Begeracu, klasický kus, který i na našich jevištích s oblibou stále nastudovávají různé divadelní spolky. Tahle hra patří mezi ty divadelní hry, které se řadí mezi velké. Pro film není většina divadelních her psána a je to vždy znát. Nicméně hlavní je charakteristika postav, jejich projevy, proto také v každé generaci se najdou diváci, které tyhle klasické kusy zaujmou. A zajímavé na nich je právě to, že jsou o člověku a mezilidských vztazích na řadu způsobů. Pokud má některý z dnešních dramatiků pocit, že na trhu dramatického umění je velká mezera, tak může sednou a napsat něco lepšího. Ale to se neděje. Ale může se to stát. To se vyloučit nedá. K samotnému zpracování - zaujme to asi nejvíc toho, kdo tuhle hru nezná, ale nic revolučního to není. Nejlepší je, aspoň pro mě, vzít si nějakou divadelní hru, a přečíst si ji sám. A těch skvělých her zase není tolik. (19.09.2010)

Můj nos je mohutný! - Zato tvůj nos, je co? Jen zátka do putny! - Jsem hrdý na svůj nos, ty nactiutrhači! - Jak známo, velký nos velkého ducha značí. - To všechno tobě je odepřeno, ty mezku! - Proto tvá tupá tvář, jenž nemá ždibec lesku, - to prázdno nad límcem, kam cílí teď má pěst, - nechápe vůbec...co je to, mít svou čest (29.11.2015)

Často filmované i divadelně uváděné vlastně silně tendenční Rostandovo drama se v tomto případě dočkalo špičkové, nezapomenutelné filmové podoby. Ponechávajíc původní divadelní východiska, dává režie filmu osobitý, mimořádně silný náboj, jehož korunou je jeden z nejlepších Depardieuových výkonů. Určitě jde o jednu ze špičkových, ne-li vůbec nejlepší filmovou podobu volné féérie o životě pozoruhodného Gaskoňce (Cyrano je historickou postavou francouzských dějin XVII. století). Často vidět znamená v tomto případě hodně moc se těšit a pak - při zhlížení- si ještě více užívat. Právem. (20.04.2008)

Film, kvůli němuž jsem se chtěla naučit po češtině nejsladšímu a nejkrásnějšímu jazyku – francouzštině, což se mi částečně podařilo, a teď se bohužel daří zapomínat. To ale neplatí o skvělé adaptaci s úžasným Gérardem Depardieu v hlavní roli, kterou si často připomínám filmem samotným i předlohou a na kterou zapomenout nelze. Vypomohu si slovy Roxane, neboť říkají vše: Ah! qu'il est beau, qu'il a d'esprit, et que je l'aime! (10.04.2004)

To vám byla píčovina, to vám teda povím, při pomyšlení na ni doteď slzy roním. To vám byla píčovina jako cíp, dokonce u Rychle a zběsile, bylo mi už líp. Děj plynoucí tak strašně unyle, že nestačilo mi ani jedno promile. Po celou stopáž kousal jsem se nudou, nad touto nepěknou, francouzskou ostudou. Příběh o tom, jak Cyrano chtěl prošťouchnout sestřenčinu díru, avšak jeho velký nos bránil mu spatřit tuhle škvíru. A tak zbylo mu pouze, onanovat ve své touze. Snad pouze závěr mohl za něco stát, to bych ovšem nesměl v té době již spát. [8 %] (29.09.2023)