Smrt cyklisty

Film napjatý mezi dvě fatální události, silniční nehody, auto + cyklista, kdo je zavinil není zcela jasné, nejspíš tu první auto a tu druhou cyklista. Mezi tou první (cyklistovo kolo se ještě točilo, když auto opustilo místo činu) a tou druhou se vyvíjel milenecký vztah mezi svobodným profesorem deskriptivní geometrie Juanam Fernándezem a chronicky nezaměstnanou, vdanou Maríí José; vztah mezi sebou, vztah k sobě samým a vztah k popsaným událostem. Třetí smrt na silnici, krátce před druhou nehodou ovšem nebyla nehoda, byla to vražda; byla to vražda impulsivní, ale v tomto impulsu se střetly všechny části její osobnosti. - Kousek od Adamova, kde jsem třicet let bydlel, srazilo také auto cyklistu. Řidič ho hodil do Svitavy, kde se cyklista utopil. Každý by už měl mít dopředu promyšleno, co udělá, pokud se mu stane něco podobného (poskytnutí pomoci člověku, kterého jsem sám nebo někdo jiný zranil). V tomto ohledu jsem byl napnutý, co udělá cyklista č. 2., zda zavolá 158 nebo ujede. Ulevilo se mi, jinak by to zdiskreditovalo celý film. (17.07.2023)

„Jak to nakonec všechno dopadlo?“ - „Co všechno?“ - „Nedělej se. Ty potíže se studenty. Čí to byla vina?“ - „Moje.“ - „Co hodláš udělat?“ - „Uvést věci na pravou míru. Nakonec…se vše uvede na pravou míru.“ Jenže problém je, když to musíte udělat 2…Stačí chvilka a milenci řeší nejen tajnou lásku, ale ještě zabití člověka. Oba to však prožívají odlišně. Zatímco Juana pronásleduje svědomí, andělsky vypadající María má strach pouze ze ztráty pozice, pohodlí a luxusu. K tomu se přidá tlak žárlivého manžela, vyděračského kritika a nespokojených studentů, a oba milenci budou muset udělat zásadní rozhodnutí…Sžíravé drama působící dnes místy možná trochu naivně, ale pořád je to poctivá filmařina, která má co říct. Má své silné scény (např. rozhovor u klavíru, hra pohledů při flamencu, samotný závěr), z herců zaujme slizkost představitele Rafaela, Juanovo smíření či Mariina krása spolu s děsivou chladnokrevností mísící se s pudem sebezáchovy, a já hodnotím slušnými 4*. „Co bude s vámi?“ - „Nic. Nemějte obavy. Vše se v dobré obrátí.“ (27.02.2022)

Bezcitná, chladná mrcha bez kousku soucitu během vyjížďky se svým milencem přejede muže, kterého nechá zemřít na silnici. Milenec se trápí výčitkami svědomí, ona se strachuje o svůj život v blahobytu. Samotný film je možná ještě chladnější než jeho hlavní postava. Nenabízí divákovi žádnou možnost, jak se identifikovat s některou postavou. S až dokumentaristickým odstupem sleduje postupné vyhrocení konfliktu., místy zřejmě i zapomíná na to, že nějaký divák existuje a tak si film funguje jen sám pro sebe ve svém uzavřeném mikrokosmu. (27.11.2020)

Výborný psychologický příběh a španělská ozvěna italského neorealismu, která se přímo opájí exteriéry, ale zaměřuje se spíše na prostředí vyšších tříd, v nichž má tento příběh obav silnějších než vlastní svědomí své plnohodnotné místo. Přímo se nabízí srovnání s Krejčíkovým Svědomím, které je sice akademičtější, ale nějakým způsobem mě hlavně po příběhové stránce (komparace svědomí ve světě dospělých a ve světě dětí) oslovilo více i možná díky zcela opačnému konci. (17.05.2009)

Smrt cyklisty je snímkem, který vyniká jak po příběhové tak po technické stránce. Dějově jde o velice dobře vygradované psychologické drama, které klade na povrch otázku viny a výčitek svědomí, se kterými se každý z hlavních hrdinů vyrovnává po svém. Herecky je to výborně zahrané, herci netlačí na pilu a nepůsobí to až příliš uměle a kýčovitě. U technické stránky je nutné vyzdvihnout práci s kamerou a hloubkou pole, která je zde zvládnuta na jedničku. Zkrátka film, který rozhodně stojí za zhlédnutí nehledě na jeho rok vzniku. (24.08.2015)