Přízraky v Benátkách

Vykalkulovaná snaha o elevaci nezáživné detektivní zápletky se dle očekávání zvrhla v absolutní hororovou křeč. Nechte popraskat pár žárovek, přitlačte na hlasitosti a předstírejte, že se jedná o horor. Třeba se některé z méně bystřejších diváků podaří opít rohlíkem. Doufám, že se studiu tento směšně průhledný marketingový tah vymstí a snímek skončí v červených číslech. Ale A Haunting in Venice trpí i mnoha dalšími neduhy: afektovaným herectvím, chaotickou kamerou či naprosto zbytečnou změnou lokace oproti knižní předloze. Místo toho, aby si režisér při budování atmosféry ulehčil práci a opřel se o benátská specifika v podobě spletitých uliček či stísněných kanálů, tak celý děj zcela nesmyslně zasadí do jakéhosi bezpohlavního interiéru. To už rovnou mohl natáčet někde na statku v Horní Dolní. Katastrofa. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku A Haunting in Venice mohu udělit pouze jednu slabší hvězdu. (15.09.2023)

Tahle duchařská seance Poirota mě moc nebavila. Předchozí Smrt na Nilu byla asi po dějový stránce kravina, ale mělo to slušnou výpravu a jakž takž odsýpající děj. Tady je vidět, že gumák Branagh dostal o poznání menší rozpočet i když aspoň ty kulisy Benátek si tu užijeme, ale dějově nudný už od tý úvodní trapný falešný seance kdy nakonec všechno stejně přejde do přízemního módu a nikterak překvapivýho rozuzlení. Navíc na gumáka kterýho prostě v týhle roli nikdy akceptovat nebudu je tu ve scénách kdy jakože bojuje se svými démony opravdu nepěkný a nepřesvědčivý pohled. No a ten zbytek jak říkám je rutina bez pořádný atmosféry nebo aspoň trochu zajímavějších vedlejších postav. Závidím těm fanouškům co si to užili, ale já jsem tady asi holt mimo.40% (10.11.2023)

Soudruhu Bráno, soudruhu Bráno! Tak tomu ty říkáš konstruktivní sebekritika?! A takový jsi byl po „Zmrd na Nilu“ perspektivní kádr se zářnou stranickou budoucností! Zklamal jsi, soudruhu Bráno, zklamal! A to nejen celý Ústřední výbor strany pro násilnou asimilaci parazitickými kulturami a Revoluční odborové hnutí privilegizace deviantů a labilních minorit, nýbrž i, a to zejména!, všechny funoušky historicky nade vši pochybnost prokázaného progresivního revisionismu soudružky Christie! Hanba ti, soudruhu Bráno, hanba! Natočit totiž Halouvinovský večírek bez jediného mouřenína, ve čtyřicátých letech minulého století zjevně zcela dokonale asimilovaného a respektovaného i velkobritskou smetánkou, bez všeobecně oblíbeného a všemi přirozeně podporovaného sexuálního dezorientáta, transpohlavníka či přesilné muženy, sveřepě bojující proti znásilňování pohledem [sic!], to je jednoznačně kontrarevoluční krok zpět, trestuhodné porušení stranické linie a neodpustitelný prohřešek proti diverzitní demagogii a pokrokovému zkreslování, jakož i anachronistický plivanec do tváře příkladné soudružky Christie, jejíž díla nyní tak pracně uvádíme na pravou míru! A to ti strana dokonce zaplatila a podpořila tvůj nechutný buržoazní výstřelek přemístit děj do Benátek! S takovým přístupem příště pojedeš leda tak do prdele, soudruhu Bráno, a pro nadcházející tři korektní pokračování – „Heteroseksuální běloch pod sluncem“, „Záhada Rüžového vlaku" a „Deset malých Afrobritečků“, jsme nuceni pomalu hledat někoho uvědomělejšího a pro naši věc patřičně zaníceného, jako například soudružku Bythewoodovou. *** Stylová a zábavná staroškolská detektivka s jemně nahororlou atmosférou, a to především díky uhrančivé benátské patině. Tentokráte sice evidentně za méně peněž, ovšem muzika zcela bez nucené bolševizace, účelového zkreslování a manipulativní stádové převýchovy mas v lhostejně přežvykující a ostentativně všetolerující světoovčany. A dokonce i Erkülúv knír je méně homo. Počítám, že po tomhle bude Keňák neprodleně kancelačně zkulturněn. (17.09.2023)

„After death there's...“ - „Nothing.“ Poirot je vytržen z benátské zahálky a zahradničení, aby racionalitou podpořenou neblahými životními zkušenostmi zatnul tipec nadpřirozenu. „Irresistible case“ se ovšem nekoná. To by se mezi vlhkým zdivem muselo ubrat na divadlem načichlých manýrech a nefunkčním strašení a trochu vyvětrat výraznější atmosférou whodunit nejistoty. Pak by možná postavy nebyly tak mdlé a bez zápachu. Pro Belgičana se zbytky lepidla a rododendronového pylu pod nosem to nicméně přineslo zajímavé poznání, že malé šedé buňky mohou rozlousknout případ, i když jsou pod vlivem. Nebo to bylo díky tomu..? (13.11.2023)

Po Smrti na Nilu a Orient Expressu přichází Benátky a k mému údivu mě bavily ze všech dílů nejméně, a to i přes poměrně kladné recenze jiných uživatelů. Zkrátka mixnutí hororu a detektivky Hercula Poirota nejde dokupy a kde jiné díly sázely na ladné vyprávění alibi, skládání dílků do sebe a závěrečnou syntézu všech zpozorovaných informací do finálního odhalení, tak zde se film snaží být až příliš hororem, lekat diváka a předhazovat mu vyvolávání duchů, ale jaksi zapomněl na onu detektivní část. Po asi hodinovém úvodu, ve kterém se nás tvůrci snaží “ububat” k smrti pak teda nějak přijdou výslechy a ani se člověk nenaděje a už jsme v závěru, kde si Hercule nějak vycucá z prstu celou verzi příběhu, kterou jsem teda vůbec nepochytil, a už jsme v závěrečných titulcích. Uspěchané, nedobře žánrově namíchané a úplně něco jiného, než bych od tohoto typu filmu čekal - vlastně celkem zklamání. V porovnání s Orientem zaostává ceĺá detektivní část a v porovnání s Nilem se zase film vůbec nechytá ve zvolených lokacích a dechberoucích záběrech pouště. (15.09.2023)