Přízraky v Benátkách

Do třetice jsem okusil Hercula Poirota z úst Kennetha Branagha (jeho francouzská angličtina je tu opět naprosto skvostná) doufaje, že konečně dojde k nadšenému zvolání, že tohle je ta atmosféra, kterou jsem si celou dobu tak přál. A ano, do třetice se to opravdu povedlo. Přízraky v Benátkách vydělávají především na tom, že sází na neokoukané herce. A hlavně tu opulentnost předchozích dílů, která mi tak vadila, konečně nahrazuje komorní atmosféra, která mi k detektivovi sedí tak nějak víc. Nádherné záběry na interiéry inkriminovaného domu se neokoukají. Benátky bez lidí snad nikdy nezevšední. Rozbouřené počasí pro navození atmosféry tak snad musí být i povinnost. Možná vítězí i fakt, že tenhle příběh není tak okoukaný. Za mě tedy super. Tajuplné, až hororové a s závěrečnou třešničkou, díky které jsem odcházel s kina na výsost spokojený. (14.09.2023)

// Parádně obsazené, zase zcela jinak a odvážně pojaté, nicméně opět s případem, který je na tom to nejmíň zajímavé. Naštěstí to ale zase tolik nevadí, protože když nic jiného, hlavní postavě se tu konečně dostáváme pořádně pod kůži, zatímco režisér servíruje doposud nejatmosféričtější díl série. Krásných 7/10 (13.09.2023)

Najlepší diel z trilógie, veľmi tomu pomohla komorná atmosféra jednej vily. Ten digi hnoj v Smrti na Níle bol strašný. Príjemný je aj casting, kde nevytŕčajú žiadne hviezdy a pravdaže zimné Benátky ma vždy vedia očariť. Záver je pravdaže vypečený, ale nevadilo mi to. Naopak užil som si hororový podtón. (27.11.2023)

Zpracování Poirota od Kennetha Branagha jsem odkládal tak dlouho, až je tento první který jsem viděl. Protože jsem si to nechtěl nechat opět ujít v kině. No byl jsem velmi mile překvapen. Ztvárnění legendárního detektiva v podání Branagha mě strašně baví. Herec a režisér v jedné osobě, krásně balancuje na vážnosti, nadsázce a humornosti, jak svým herectvím tak i režii. Samotný lehký mix hororu s detektivkou udržuje film svěží napříč celou stopáží, která má příjemnou délku. Veškeré osazenstvo taky velmi baví. Samotný případ přiznávám nepatří mezi ty nejzajímavější, to však na druhé straně vyvžuje debata postav ohledně jejich přesvědčení, víry a vnímání duchovna, kdy samotný Poirot prochází těžkým testem jeho vlastních přesvědčení. No a to je na filmu asi nejpříjemnější, probádání samotného detektiva pomocí případu, který vyustí i v nový a unikátní příběhový oblouk. Teď už si ty předchozí díly musím fakt dohnat. Přísahám! Jednou to bude... (02.11.2023)

„Zábava nie je nič pre mňa.“ Chvíľu som si myslel, že by z toho mohol byť najvydarenejší Kennethov Poirot, ale napokon to tak úplne nedopadlo. Bolo to zrovnateľné so Smrťou na Níle  (ktorá sa mi dosť páčila), ale na Vraždu v Orient exprese (ktorá sa mi páčila veľmi, hoc na verziu so Suchetom nemala) sa to predsa len nechytalo a to napriek ladeniu do hororového hávu, ktorý je mi od detstva najbližší. Bál som sa, že to Branagh nezvládne a ponúkne klišé a zastaranú formu hororového strašenia, ono ale napokon našťastie o žiadne veľké strašenie nejde. Film určite ale disponuje skvelou, temnou atmosférou rozľahlého starému domu s nepeknou povesťou. Pritom samotný dom nie je nijak extra vizuálne interesantný. Kameraman Haris Zambarloukos (Thor) sa s jeho chodbami, záhradami, komnatami atď. pekne pohral, ale aj tak vidno, že Branagh musel pracovať s o čosi nižším rozpočtom, než je bežne zvyknutý a tak si takúto zápletku možno nevybral ani tak preto, že by ho lákala, ale preto, že bola lacná. Môžeme argumentovať tým, že Benátky 40. rokov 20. storočia nie sú práve najlacnejšou záležitosťou, ale v ich kanáloch (a na strechách) sa odohráva 5% stopáže. Rovnako kasting poľavil, slávne tváre by ste tu temer nenašli, ale to nevadí, Poirot bol vždy o postavách. Branagh si to (do tretice) užíva, lahodne vychutnáva a labužnícky užíva. Jeho hašterenie o tom, prečo neverí na duchov, hoci by veľmi rád, patrí k (predčasným) vrcholom snímky. Najväčšou dynamikou sa sympatická a ponurá detektívka môže pochváliť v scénach vypočúvania, v ktorých Poirot skôr či neskôr (väčšinou skôr, než neskôr) odhalí slabiny jednotlivých podozrivých, ich traumy a vtedy je to príjemne ľudsky smutné a uveriteľné. Samotný zločin je trochu divný a finálne rozuzlenie ma nedostalo. Po stovkách detektívok, aké som v živote videl, som čakal v podstate všetko, vrátane toho, že vraždil papagáj, takže ma vlastne sklamalo, o akú banálnu, hoc realistickú pravdu napokon šlo. Ale bolo fajn. A taký je celý film. Fajn. (19.11.2023)