Režie:
Sidney LumetScénář:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrají:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (více)Obsahy(2)
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...
Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (352)
Sidney Lumet si tak trochu zopakoval 12 rozhněvaných mužů, i když tentokrát trochu jinak. Agatha Christie napsala spoustu výborných knih, ale málokterá byla zfilmována s takovým úspěchem jako právě Vražda v Orient Expresu. Přitom kniha je dle mého názoru netolika výrazná jako jiné, méně známé. Důvodem její výjimečnosti je osoba vraha. Lumetovi se podařilo sehnat opravdovou plejádu výtečných herců, kteří jinak byli zvyklí hrávat vždy hlavní role a zde jsou jakoby "jen" vedejší (Laureen Bacall, Ingrid Bergman, Sean Connery, Anthony Perkins, Richard Widmarck či začínající Michael York). Ten hlavní je Albert Finney jako Hercule Poirot. Z dnešního hlediska to má těžké. Protože srovnání s nedostižným Suchetem nesnese nikdo. Poirot v podání Finneyho je více emotivnější, více dramatický a také živelnější. Ale já si Poirota představuju tak jak ho hraje Suchet. To ovšem neříká nic o to, že v roce 1974 bych byl patrně spokojen. Tato adaptace je skutečně jednou z nejlepších, která byla natočena. Pro zájemce jen doporučím některá díla "božské Agathy", která sice kvalitou zůstávají za jinými, ale jsou výjimečné právě osobu vraha či způsobem spáchání zločinu: Vražda Rogera Ackroyda (asi nejlepší kniha narozdíl od velmi průměrné adaptace), Vraždy podle abecedy (naopak filmové zpracování velmi dobré), Deset malých černoušků či Hadí doupě (dle mého soukromého názoru možná vůbec její nejlepší kniha). ()
Jak plynul čas, moje chutě v oblasti zábavy a umění se měnily. Pár věcí ale zůstávalo konstantních. Patří mezi ně i nechuť ke klasickým detektivkám, kde po rafinovaném zločinci pátrá geniální soukromý detektiv a čtenář/divák je svědkem souboje dvou brilantních intelektů, který je obvykle zakončen scénou, v níž trpívám nejvíc. Ano, mám na mysli to nesčíselněkrát profláknuté klišé, kdy se v jedné místnosti shromáždí všichni podezřelí, velký detektiv rozebere jejich výpovědi, odhalí drobné rozpory, alibi rozmetá na kousíčky a neomylně prstem ukáže na pachatele, který svěsí hlavu, pod tíhou argumentů se přizná a poslušně se nechá odvést na policii. Ne, Agatho, takhle to v životě nechodí a před tvými pohádkami dávám přednost jiným. Na snímku mě lákalo herecké obsazení, jméno režiséra i slušné ohlasy včetně oscarového ocenění. Jenže ouha, přišla studená sprcha. Poirot je nevhodně obsazený, herci ve vedlejších úlohách se dělí na ty, co hrají matně, a na zbytek, který je vyloženě špatný. Kdybych neviděl Vraždu v Orient expresu, nikdy bych nevěřil, že Ingrid Bergman může být tak prkenná. Přijatelný je snad jedině Anthony Perkins. Rozuzlení případu představuje i v rámci umělého světa klasických detektivek nestravitelný bizár, který sklouzává k hranicím nechtěné parodie. Lumetova režie mohla zaujmout americké akademiky snad jedině díky geniální reklamní strategii producenta. Orient expres kdysi představoval symbol éry belle époque a opulentního luxusu, kdyby dokázal Lumet prodat, když nic jiného, aspoň krásnou přírodu Balkánu a vytvořil atmosféru, jejíž středobodem bude vlak coby symbol romantických výprav za hranice všedních dní a cest zámožných dobrodruhů za exotikou, byl bych štědřejší. Hvězdičku bych také přidal, kdybych byl fanouškem žánru. Takhle je mi líto, zůstanu velmi skoupý. Celkový dojem: 25 %. ()
Dle mého skromného a nepodstatného názoru je Albert Finney mnohem lepší a charizmatičtější Poirot než-li David Suchet, kterého tato postava de facto proslavila. Nejen díky Finneymu, ale i zbytku hereckého ansáblu, který by mohl lecjaký snímek závidět, mysteriózní atmosféře, scénáři a hudbě jde též o nejlepší adaptaci detektivek Aghaty Christie jakou znám. KlasA. Howg. ()
Vynikající obsazení, stylová hudba a kostýmy z toho dělají jednu z nejlepších christieovských adaptací. Finney hraje Poirota jinak než Suchet (jemný mužíček) či Ustinov (ješitný gurmán), ale vůbec to nevadí, protože asi takhle by si podle mě Agatha Hercula představovala. Existují dvě verze dabingu a kupodivu jsou obě excelentní. Jak Barrandov za totality, tak i Nova obsadila legendy českého herectví a ne matné dabéry, které jinak můžete slyšet v každém seriálu. A tak si můžete vybrat, aby Poirot promlouval hlasem Martina Růžka či Borise Rösnera. ()
Velmi rozvleklá konverzačka, kterou ctí báječný původní dabing s celým kupé mistrů dabérů, v čele s Martinem Růžkem. Herecky v originálu nic moc, Poireťák vypadá jak plastik, Connery vypadá hůř než o čtyřicet let později, sluší to jen Jacqueline Bisset. A opět si vyslechneme, že HP přeci není žádný Francouz, proboha, on je Belgičan. Nejsem HP fanoušek. ()
Galerie (126)
Zajímavosti (28)
- Scéna, ve které Poirot vykládá rozuzlení příběhu byla ve scénáři na osmi stranách. (Kulmon)
- Pôvodne sa do úlohy princeznej Dragomiroff uvažovalo o Marlene Dietrich. (classic)
- Princeznu Dragonmiroff měla původně hrát Ingrid Bergman. Ta však chtěla spíše roli Švédky Grety Ohlson, která jí nakonec přinesla sošku Oscara. (Kulmon)
Reklama