Náměstíčko

Osvědčená dvojice Jaroslav Hanuš a Jan Míka opět v akci. Já osobně se přiznávám, že srdcem půjdu proti davu. Náměstíčko jsem si zamiloval. Strašně mě baví. Jsou to příběhy ze života, o životě, o lidech. Některé i hlubokomyslné, jiné spíše ne. Bohužel seriál u zdejších hodnotitelů nejspíš doplácí na fakt, že stopáže jednotlivých dílů se asi musely vejít do pětapadesáti minut. Což rozhodně některým příběhům ubližuje. Postavy jednají mnohdy zbrkle, rychle a i děj strašně spěchá, ačkoli některé chvíle a momenty by si zasloužily trochu víc. Nejvíc je to poznat v epizodě Špalek. Přesto osobně na Náměstíčko nedám dopustit, ačkoli je celá řada témat zpracována tak nějak profesorsky. Vůbec nejvíc se mi líbí úvodní a závěrečná znělka a píseň. (10.03.2022)

Po několika slušných seriálech na ČT poslední doby jsem si tady dlouho nebyl jistý, jestli se dívám na správný program. Tohle je totiž snad ještě větší odpad než "Rodinná pouta". Ta si alespoň nehrají na umění a dají se brát jako parodie, dokonce jsou v nich i vtipné scény, takže jim ve srovnání s tímto veledílem asi zvýším hodnocení na jednu hvezdu :-). "Náměstíčko" je ovšem katastrofa a totálně o ničem. Možná budou další díly lepší, ale já po prvních dvou na další opravdu nemám. Musím dát odpad... (20.09.2004)

Tradiční příjemná kulisovka, u které se člověk může zaobírat čímkoli a občas hodit očkem po trablech a malých světech lidiček z jednoho náměstíčka. Jaroslav Hanuš to má "v ruce", některé herecké výkony jsou slušné a pokud si člověk odmyslí hluchá místa a přivře jedno oko nad scénářem, má před sebou současný seriálový nadprůměr, který sice nikterak nestrhne, ale na druhou stranu ani vysloveně nezkazí náladu. (19.10.2004)

Relativní nesoudností ostatních přispěvatelů jsem vcelku zklamán, jejich autoři bohužel nepoznali, že v Náměstíčku má ČT konečně seriál, který se po dlouhých a zoufalých letech dá srovnávat s legendární předllistopadovou tvorbou. Seriál má rozhodně kvalitu jak v osobě režiséra, tak ve scénáři (Jan Míka po některých obzlváště pozoruhodných zhovadilostech jako Život na zámku nebo Šípková Růženka velmi příjemně překvapil), a také v civiliních a kompetentních hereckých výkonech téměř všech zúčastněných. Seriál má hlavu a patu, nerozpadá se tvůrcům pod rukama a také, což je asi ze všeho nejdůležitější, neplácá jen líbivé pohádky a nechce konkurovat stupiditám na komerčních televizích, ale vypráví lidské příběhy lehce, s humorem a nadsázkou. Byl jednou jeden dům nebo Nemocnice na kraji města to ještě ani zdaleka není, ale pokud to je začátek trendu, pak je ČT na dobré cestě. Bravo. (25.10.2004)

Každý týden jsem se vždycky těšila na další díly Náměstíčka, jak ve svých čtrnácti letech, tak teď ve dvaceti a seriál má pro mě pořád své kouzlo. Jedná se o jeden z nejlepších "novodobých" seriálů (ano, ono se to nezdá, že už je to 11 let stará záležitost), který se nedá srovnávat s ničím, co natáčí komerční televize, ale i v rámci ČT se jedná o unikát. Líbí se mi, že každý díl je zaměřen na příběh jedné osoby z Náměstíčka, které se však různě potkávají v průběhu celého seriálu a v některých případech jsou jejich osudy částečně propojeny, i když je pravda, že té propojenosti by možná neškodilo malinko víc. Většina příběhů je uvěřitelná, občas i poučná, k zamyšlení, dobře obsazená, člověk ví, že se na konci dozví, jak to dopadlo, i když některé příběhy skončily tak zvláštně otevřeně. Po každém sledování ve mě zůstane "zážitek" ještě dlouho a vánoční díl ve mě i v únoru dokáže tak hezky vyvolat vánoční atmosféru... A pokud tolik nezapůsobí slabší díly, které má snad každý seriál, tak se o to postará ústřední píseň na konci. Nechápu, jak někdo může říct, že je to "odpad". (22.02.2015)