Kuutamolla

Příjemné a milé překvapení z Finska, v podobě romantického dramatu Kuutamolla. Mladá filmová fanynka Iiris, toužící po lásce za každou cenu, naráží na muže, kteří nejsou úplně podle jejich představ. Anna a Laura, její dvě blízké kamarádky, které za ní vždy stojí, ať se děje co se děje. Vše se zkomplikuje, když na scénu přijde mladý a začínající režisér Mark. Mark se jeví jako ten pravý a vysněný člověk právě pro Iiris. Mají stejné zájmy, používají oba repliky z filmů a to v běžných životních situacích. To by to však nebylo finské drama, aby to vše bylo tak idilické. Další svěží závan z Finska, od tvůrce filmů Odhalený přístav a 8 Ball, Aki Louhimiese. Tentokráte však přichází s lehčím žánrem, ale ne o to méně zajímavým. (13.02.2021)

Lepší film na svätého Valentína som si nemohla veru vybrať. Fajn fínska romantika o šťastí, bolesti, nevere, rozchodoch, láske ... ale hlavne o hľadaní tej pravej lásky. S celkom sympatickou hlavnou hrdinkou, a vlastne ani tí jej priatelia neťahali za kratší koniec. Natočené s nadhľadom, vtipne a svižne. (15.02.2022)

Čakal som nezávislý film, avšak išlo o fínsku komerciu pre ženy tridsiatničky, ktorá nepôsobí príliš reálnym dojmom. Iiris pozerá filmy, z ktorých potom cituje v spoločnosti a nikomu to nepripadá divné, až stretne muža snov, ktorý všetky tieto hlášky pozná a tak začne veľká láska. Všetko sa ale začne komplikovať a tak sa Iiris začne chovať v druhej časti filmu ako, no povedzme že ľahká dievčina, a my s ňou máme naďalej sympatizovať a držať jej ešte v tom klamaní a promiskuite palce. Ak by tu boli aspoň časové titulky, aby sme vedeli, koľko času prebehlo od rôznych udalostí, vyzeralo by to všetko pravdepodobnejšie. Z filmu som mal pocit, že v živote hrdinky ubehol mesiac. Keď sme pri tých filmových citáciách, tak hlavná postava vyzerala ako škaredšia verzia Julie Ormond a tá blondínka ako mix Diane Kruger a Polanskeho ženy. (26.06.2012)

Iiris, třicetiletá holka, co miluje filmy a kafe, která si žije svůj osamělý život beze spánku, a která si sní svůj sen o panu božském. A tak, trochu i na popud svých kamarádek (inspirace Samanthou ze Sexu ve městě v jedné z nich je tam fakt hodně znatelná) hledá a...samozřejmě, že se pálí a hned několikrát. Místy jsem jí rozuměla, místy jsem ji nechápala, ale v momentě, když našla sama sebe, jsem jí vyloženě fandila. A pan božský se nakonec taky objevil, když už se nechtěla dusit ve skleníku, když už dál nehledala a nejméně to čekala... Za mě moc příjemná podívaná. (11.05.2015)

Já sama přesně nevím, proč jsem dala zrovna čtyřku, když jsem byla během filmu přesvědčená o tom, že to budu hodnotit daleko níž. To je už druhý film, kdy takhle váhám. Snad mně byla Iiris něčím blízká, možná jsem se s ní chvílemi pocitově ztotožnila, kdo ví. Byla nádherně zamilovaná a pohled na její tvář, když jela domů tramvají, byl odzbrojující a nesmírně uvěřitelný. Minna Haapkylä byla vůbec zajímavá, protože chvílemi byla krásná a vzápětí se zatvářila tak, že z ní byla docela ošklivka, ale jinak svou nevyrovnanou a rozporuplnou Iiris, stále hledající to "něco" nehmatatelného, co by jí udělalo šťastnou, zahrála skvěle. Měsíční svit měl i své tmavší chvilky, ale jinak to bylo tak lidské, příjemné, smutné....... (15.09.2014)