Pom Poko

Milý, legrační i tragický příběh o marném boji mývalů za jejich domovy i životy. Na lidi však medvídci mývalové "nikdy meměli". Třebaže dokážou vymyslet řadu povedených způsobů, jak se plánům na rozrůstání města postavit, jejich boj je předem prohraný. Osud jim velí zemřít nebo se přizpůsobit (pokud to dokážou). Další znamenitý příběh mistra Takahaty natočený podle skutečné události. (25.01.2004)

Ten Takahata je teda fakt zvláštní chlapík... Hodně osobitý, odvážný a se skoro až diametrálně odlišným přístupem než jeho slavnější ghiblikolega. Tam kde Hayao idealisticky bojuje se samotnou podstatou a snaží se jakoby vytvořit lepší svět (i když sám by řelk jen něco skromného ve stylu : Je to jenom film pro děti), tam Isao působí, že očima beznadějného realisty ví, že je to všechno víceméně v hajzlu a snaží se spíše diváka učit jak těma sračkama projít aspoň s úsměvem a nadějí... Jeho psíci mývalovití nebojují s konzumem(na to už si příliš navykli na obsah lidských popelnic a televizi), nevedou ekologickou válku za záchranu ducha lesa a mýtických tvorů. Chcou jen nějáký ten prostor kde by mohla jejich rozrůstající se rodina žít v klidu a s humorem.... Po pravdě je mému srdci bližší idealistický Miya-san, ale zároveň má osobitý a tvrdohlavý Takahata mé sympatie. (05.03.2015)

Film plný rozkošných mývalovitých psíků, nebo co to vlastně je, kterým zlí lidé (kteří vlastně nejsou tak zlí, jenom si staví město) zdevastují rodný les. A mimochodem, ti mývalové mají schopnost transformovat se do různých iluzí a mají magická varlata schopná roztahovat se do mnohametrových což je poměrně děsivé a ještě děsivější je, že je mývalové používají jako zbraně... uf .... Velká škoda, že je tenhle film od Ghibli ve stínu Hajaja Mijazakyho, zasloužil by si pozornost větší, je totiž skvělý, sympatické postavy, děj, kterému nechybí vtip ani emotivní pasáže (v závěru) a hlavně originalita a fantasie staví tuhle mývalí bandu na stejnou úroveň, kde spokojeně sedí Totoro, Porco Rosso a další. Co víc chtít. (27.10.2014)

Jeden zo slabších filmov štúdia Ghibli. Občas milé, občas pekné a občas vtipné, no zároveň však veľmi zdĺhavé, nijak extra originálne a po čase už nudné a stereotypné. Nie je to tak, že by sa jednalo o vyložene zlý film, ktorý som si vôbec neužil, no nie je v ňom nič, čo by ho nejak vyzdvihlo nahor a štúdio Ghibli už nasnímalo oveľa lepšie animácie. (05.05.2020)

Film studia Ghibli jménem Pom Poko (Racoon War) vypráví o marném boji mývalů (přesněji psíků mývalovitých) s rozrůstajícím se Tokyem, které ukrajuje stále více z jejich domovského lesa. Byl by to boj úplně nerovnocenný, ovšem staré japonské báje vypráví o mývalech jako o zvířatech které dokážou chodit po zadních a mluvit (samozřejmě když není nablízku člověk) a ti šikovnější se dokonce dokážou proměnit prakticky v cokoliv. No a na bájích je vždycky něco té pravdy... Pozor, nejedná se o pohádku, nýbrž o japonskou pohádku, tj. je chvíli vážná, chvíli vtipná, chytrá a obětí na životech se dočkáme na obou stranách. (12.12.2003)