Před úsvitem

Mladý kluk dobrodruh potká pohlednou dívku a impulzivně spolu stráví noc, je to krásné, nebo je to rutina, od romantického filmu očekávaná? Myslím, že více než obvykle zde záleží na tom, co do filmu divák vloží a co od něj chce přijmout. Romantická duše + sebeprojekce = jasný úspěch, jeden dlouhý dialog Před úsvitem se bude zdát kouzelný, milý, něžný a přitom zdánlivě normální a nenucený. Na druhou stranu cynismus + nadměrné zapojení racionální poloviny mozku = obyčejná romantická fabulace, v dialozích není nic transcendentního, z filmu není co si odnést. Osobně mi úlisné vzezření Ethana Hawke nebylo příliš sympatické a nejen proto se příkláním k druhé variantě. 6/10 (27.07.2009)

Jsem úplně šokován ! Tohle je přesně to, co jsem hledal. Nádhera. Jeden z nejkrásnejších romantických filmů, co jsem mohl vidět. Krásně jsem se u něho uvolnil a nechal jsem se s oběma protagonistama filmu vést po Vídni a přitom poslouchal jejich zajímavý a velmi inspirující dialog, u kterého jsem se mnohokrát sám zamyslel nad různými věcmi, co mě právě napadly. Prostě krása ! Na konci se mi chtělo až plakat, když jsem viděl jak se ti dva loučí a uvědomil jsem si, že tohle už je konec jejich krásné a vášnivé pouti. Ach. Kéž bych sám jednou něco podobného zažil. (12.11.2009)

Je mi jasné, že cynikové budou upozorňovat na to, že ONA by zřejmě z vlaku nevystoupila, že barman by MU láhev červeného prostě zadarmo nedal, že by si hned nevykládali o tak intimních tématech, že OBA by nepotkali tolik anglicky hovořících pouličních „umělců“, kteří jejich počínající vztah kamsi posouvají. Souznění, netriviální dialogy, všední i nevšední témata. Zdánlivě obyčejné povídání, které má ovšem přesný autorský záměr. A divák se může hravě ztotožnit s tím, co sleduje. Něco přes půlden bloumání po městě, vzájemné přitažlivosti, ostýchavosti, prvního polibku, prvního tance, první skoro hádky, prvního rozchodu i narychlo spíchnutého slibu. Nakonec si slíbili, že se sejdou za půl roku. Víme, jak dlouho to nakonec trvalo, ale podstatné je, že i podruhé to trio Delpy-Hawke-Linklater zvládlo dokonale. Začalo to hádajícím se rakouským párem ve vlaku směřujícímu do Vídně a pak Paříže, kdy si ona raději přesedla, skončilo dalšími dvěma milými zastaveními, které je nutné mít ve filmové sbírce. Tři nezávislé kousky, tři nenápadné skvosty. (12.03.2017)

Nemam rád romantický filmy a Linklaterův styl mi taky moc nesedí, ale Před úsvitem je zase takovej ten případ filmu, o kterym všude čtu/slyšim, jakej to je kult a must see záležitost. Tak jsem se jednoho dne odhodlal, že se na to podívám... Nemůžu ani říct, že by mě to zklamalo, protože jsem čekal, že se mi to nebude moc líbit, ale fakt jsem netušil, že tenhle vychvalovanej film je v podstatě akorát 1,5-hodinovej rozhovor o ničem. Navíc ústřední dvojka je dost nesympatická. Oba mi připadali jako strašný pozéři, který se akorát předháněli v tom, kdo z nich se vytasí s větší píčovinou, aby vypadal před tim druhym zajímavě. Sice chápu, že každej neni takovej povrchní primitiv jako já, ale když se s někym sotva seznámim, tak mu asi nebudu hned po 5 minutách vykládat nějaký svoje pošahaný teorie o duši a nekonečnosti vesmíru. I když uznávám, že je to celkem originální a určitě aspoň pro mě snesitelnější, než různý přeslazený romantický sračky klasickýho formátu. A je to dost divný, ale mam nějaký nutkání se podívat možná časem i na pokračování, jak to vlastně dopadne. Ale než vidět znovu tohle, tak radši budu čumět do zdi, takže 2 hvězdy jsou až až... (25.02.2014)

// Life sucks! A láska taky -.- ten film je geniální, mám z něj radost a chce se mi brečet zároveň. Největší potíž je v hlavní ženské postavě, roztomilé blondýnky s tmavýma očima a krásným úsměvem ... jop, to je problém. Každopádně mám asi novou žánrovou klasiku, dávkování si budu muset nastavit po kouscích ale jinak - úspěšná léčba zaručena. (02.03.2013)