Sním či bdím?

Jestliže se o Temném obrazu často mluví jako o experimentu, čím potom nazvat jeho o pár let staršího předchůdce. Na jedno zhlédnutí nevstřebatelná hromada úžasných myšlenek a filozofování, která je ale podána spíše dokumentárně bez jakékoliv omáčky (ve které se utopil například nynější Mr.Nobody) a tudíž pro širší publikum nestravitelně. Z technického hlediska působí oproti svému následníkovi stále trochu nedotáhnutě. (14.06.2010)

Hluboká variace na barcovské téma "Život je sen", nebo intelektuální onanie? Vím já? (Nevím). Spousta postav řekla spoustu věcí. Citoval se Nietzsche a Kierkegaard a D. H. Lawrence a mnozí jiní a vypadalo to, jako kdyby pejsek s kočičkou vařili dort z evropské filosofie, psychologie, sociologie a dalších logií. Ty spousty slov jsou skoro nevydržitelné. Atmosféra snové nejistoty fungovala, též forma byla celkem originální a mezi stovkami chytráckých plků se občas objevila i nějaká ta myšlenka, ale to všechno je mi pořád jaksi málo. Ani krátká přítomnost Jaye a Céline nepomohla. (26.02.2006)

Pseudointelektuální? Podle mě ne, Linklater a spousta lidí, která s ním na tomhle snímku spolupracovala, dle mého názoru měla jasno co chcou říct. Ale přece jenom je tam těch myšlenek a úhlů pohledu tolik, že je to k nestrávení. Některé spizody byly výborné (za všechny ta o svobodné vůli), jiné jsem zkrátka nepochopil a u některých jsem měl opravdu pocit, že Linklater vaří z vody (viz. štěk "Poslední Kirkegaardova slova byla rozprašte mě"). Neprůbojné dílo, kde se o tempu snad ani nedá mluvit, které vás v případě, že nemáte rádi ukecané filmy, či si jen chcete odpočinout, zoufale unudí... Na druhou stranu film, který mě po dlouhé době opravdu překvapil, dílo stejně originální jako podnětné (souhlasím s Meliesem v tom, že poskytne opravdu hodně témat k probrání, osobně však preferuju rozebírat je nad pivem) a v neposlední řadě důkaz Linklaterovy odvahy a nezávislosti - neumím si představit jak na tenhle film mohl sehnat peníze, klobouk dolů. Nemůžu (než) doporučit. (vyberte si;-) 80% (12.09.2006)

Waking life je jeden z nejzvláštnějších filmů, které jsem kdy viděla. Zprvu každého vyleká tím, že je animovaný, protože to vyvolává myšlenku, že něco nebude v pořádku, ale snímek z toho nakonec velmi těží. Ve spoustě scén je využito tohoto podivného zobrazení reality a postupem času zjistíte, že je toto nevšední zobrazení něčím, co posiluje kvalitu snímku, protože přesně vyjadřuje jeho šílenou atmosféru. Hlavní hrdina vás ve svých snech, ze kterých se probouzí do dalších snů, seznámí se spoustou zajímavých postav, které se mu snaží vysvětlit svůj smysl života. V tomto filosofickém duchu se nese celý příběh, který odkazuje na spoustu zajímavých věcí, jakými jsou kupříkladu lucidní snění nebo kolektivní paměť. Divák bude jistě přesycen spoustou myšlenek, které nestihne jen na jedno zhlédnutí vstřebat. Některé jsou slabšího rázu a nejdou moc do hloubky, jiné naopak velmi příjemně překvapí a zaměstnají lidskou mysl na hodně dlouho. Mě velmi zaujala tato: "There are two kinds of sufferers in this world: those who suffer from a lack of life and those who suffer from an overabundance of life. I've always found myself in the second category." Možná vás snímek mine a zůstane vám z něj jen vzpomínka na kvanta postav rozplývajících se v barvách nebo se probudíte do dalšího života obohaceného o spoustu nových cenných myšlenek. (23.01.2012)

Velmi zajímavý a zájmu hodný filmový experiment, u kterého jsem byl místy uchvácen a místy přecejenom trochu znuděn. Linklater tvoří většinou hodně ukecané filmy a Waking Life není výjimkou. V tomto případě se však veškeré rozhovory točí především okolo filozofie a hranicí mezi realitou a sněním. Hodnotit obsah filmu není snadné, chybí zde totiž klasická kostra příběhu. Divák společně s hlavním hrdinou proplouvá snovými dialogy, konfrontuje se s různými filozofickými postoji k životu či realitě a snaží se v tom najít smysl své cesty. (Mě osobně potěšila i závěrečná rozprava o jednom z děl Philipa K. Dicka.) K vizuální stránce filmu nemám žádných výhrad. Animace jsou správně halucinogenní a líbily se mi ještě více než ty z pozdějšího Linklaterova filmu Temný obraz. (15.12.2009)