Létání pro začátečníky

Nebylo by trefnější, kdyby se snímek jmenoval "Komedie pro začátečníky"? Protože vyzní humorně, jen pokud jste v životě žádnou komedii neviděli. Problém spousty snímků spočívá v tom, že se jim nedaří příběhem poslepovat vtipy a jsou neucelené - tady šel scénárista proti proudu a z ryze originálního námětu se mu podařilo vytěžit hodinu a půl nekonečné nudy. Z části proto, že komorní výběr pěti hlavních postav  vůbec nefunguje jako celek, ale především pro absolutní bezduchost a nevtipnost. (31.12.2023)

Trochu strastiplný zážitek. Že se jedná o čistokrevnou komedii je Sigurðssonův humor nastavený poněkud více seversky než jsem zvyklý. Ani v sále o účasti zhruba 10lidí se za celý snímek zasmál krom mě asi jen jeden další člen a to hned na začátku při strašení před prvním letem. Poté nastupuje podivné absurdum a vývoj členů terapie na zapadlém Islandu. Chápu o co tvůrci šlo, vyhnat ďábla ještě větším ďáblem, ale pojetí a vývoj postav mě teda v téhle formě moc nezaujal a myslím tím, že mi nevadil svým uměleckým pojetím jako spíše scénáristickým.  60%  Mimochodem vlastní obavy z létání jsem při první letu do USA spolknul stoickou myšlenkou ´´buď se tady všichni zabijem a nebo tam doletíme, nic mezi´´ :) (22.12.2023)

Zpočátku jsem to chtěl vypnout, ale po chvíli se ukázalo, že by to byla škoda, ba přímo chyba. Nadšení z filmu se stupňuje. Až dorazí hlavní hrdinka ke svému cíli, kde konečně chápeme, o čem to bylo, je katarze umocněna Vivaldiho zimou. Film nese nejednu pro člověka podstatnou myšlenku, a když ho postavím vedle jakéhosi Aquamana, což sem viděl včera a dal tomu palec dolů, tak tady nenacházím žádný důvod ubírat z pěti hvězd...ten protivný začátek má svůj význam! (05.03.2024)

Let na Island, ten nejlepší možný závěr kurzu proti strachu z létání, vůbec, když je to let téměř bezproblémový. Čtveřice účastníků, které pravděpodobně nepojí nic jiného, než právě strach z létání, dokáže zaujmout už před odletem. Aby u toho zůstalo, s postavami se příliš nepracuje, takže do absurdity vyhnané dění v islandské verzi hotelu Overlook, příliš nefunguje. Nebo takhle, funguje jako relativně vtipná přehlídka povahových změn pod tlakem, kde se v některých případech tak zásadní změny vzaly, není úplně jasné. Nějaký smysl dává snad jen Edward, jenž si vzpomene na svoji službu vlasti. On sám je také nejzajímavější postavou, zbytek ho spíš doplňuje. Zřejmě je lepší nad tím příliš nepřemýšlet, nakonec stejně jako před prvním letem. 60% (17.01.2024)

Ísland... grand, is it? Asi nejvíc ne-islandsky působící film, co jsem viděl, ta snaha o to být international je tu přeci jen trochu vtlačená. Jednak je to anglicky a islandštinu tu člověk slyší možná tak v přízvuku (který jsem ale u rozhovoru odbavovací přepážky chytal s malým úsměvem) a v horké lázni a pár záběrech krajiny, ale jinak jakoby nic. 'Northern Comfort' se točí okolo skupinky lidí, kteří mají panický strach z létání. Svoji fóbii se snaží vyřešit tím, že navštěvují ekvivalent AA, 'Fearless Flyers', kurz, který se chystá otestovat svoje účastníky finální zkouškou letu na krátkou vzdálneost na lokaci, tam chvíli pobýt a pak letět zpátky. Jenže vše se samozřejmě zkomplikuje a u každého trochu jinak. Postupně trochu odkrýváme životy a motivace postav a film jede v klasickém mixéru, kdy se zápletka zamotává a komplikuje, jenže holt to není Guy Ritchie. Nebylo to špatné, řekl bych, že je to o něco málo slušnější, než odráží zdejší hodnocení, ale chybí tomu větší výraznost vlastně v čemkoliv. Je to roztáhlá věcička, na kterou se dá dívat, když se vám nechce příliš věnovat pozornost příběhu, ani filmu. Hafsteinn Gunnar Sigurðsson holt není velká islandská filmová naděje, jako Guðmundur Arnar Guðmundsson, ale spíš rutinér. 6/10 (20.04.2024)