Hvězda života

Variace na pohádku o Popelákovi, kdy myslivec morganatickým sňatkem, hned poté, co přišel Hvězdnou dráhou ke své Hvězdě, k titulu přišel. Vzhledem k představitelům hlavních rolí a k tématu slepoty, nemůže se divák zbavit pocitu, že se tu někdo inspiroval Esmeraldou, táž dvojice jen o rok později hrála opět partnerskou dvojici, kde jeden je slepý (Ošklivá princezna). Nemohli by hrdinové přicházet o něco jiného, než o zrak? Představte si myšlenku pohádky, kde by hlavní hrdina byl třeba kastrát, nebo by potřeboval ledvinu ... Ovšem smrtelná byla scénka, když si myslivec povídal se svou halucinací. Miluju užvaněné bludy. A bez ironie - klasiku v pohádkách mám ráda. (03.11.2012)

Taky dost dobře nechápu zdejší hodnocení, viděla jsem spoustu mnohem horších pohádek. Tato sice není žádný zázrak, ale je kostýmně i exteriérově velmi zdařilá, herecky celkem slušná a kameramanovi se občas povedlo (pokud tedy zrovna nesnímal postavy naproti oknu) vykouzlit i atmosféru. Co je na zabití - scénář, který si neujasnil, co vlastně která postava cítí a vyjadřuje (princezna je chvíli emancipovaná divoška, pak intelektuálka a pak naprosto pasivní oběť, astrolog je chvilku velký intrikán, pak bezmocná loutka a nakonec zničehonic umře) a pak hlavně režie, kdy má člověk při sledování střihů pocit, že musely často zásadní pasáže děje vypadnout. (07.09.2009)

Znám spoustu horších pohádek, ale taky spoustu o dost lepších pohádek. Zlatý pohádky z papundeklovýho studia 80. let. V těch se sice při rychlejším pohybu třásly papírový šišky na papírovejch stromech, ale aspoň ty dialogy byly úměrný cílovce (dětem). Tady se řeší dokola hvězdy a slepota, hvězdy a slepota, hvězdy... Jedna * za hudbu. To je moje srdeční záležitost. (13.12.2015)

Vůbec, ale vůbec jsem nechápal motivace postav. Nevěděl jsem, oč jde Vetchému, a on sám chvílemi vypadal, že neví, oč mu má jít, král netušil, jestli má bojovat, nebo ne, princezna netuší, jestli má myslivce ráda, nebo ne, protože jinak by příběh byl jasný už na začátku... Postavy se chovají jako loutky bez vlastní vůle, tam, kde je nutná akce, pasivně čekají, nebo dokonce slepě (vtip! :-)) věří chlápkovi, kterého podezírají. Mankote, a svatá prostoto! Druhá část je jak z jiného vesmíru, chvílemi připomíná Nekonečný příběh (pamatujete, jak bylo nutno projít branou mezi sfingami?). Sice je hezké, že pohádka děti vychovává hudbou skladatelů vážné hudby (možná jen byla levnější, než platit skutečného skladatele), ale celkově to chtělo možná trochu větší nadhled a humor. (18.02.2015)

Miluju Čtvero ročních období, obdivuju zámek Kačinu a mooooc se mi líbil Filp Blažek i herecký výkon Ondry Vetchého. Jinak je to ale promarněná šance na hezkou pohádku. Nevím, jestli to takhle zpackal režisér nebo střihač, ale ta pohádka měla šanci být hezká až krásná a dopadla neslavně... V mnohém souhlasím s PollyJean (15.05.2008)