Oni žijí!

Tahle satira, či snad alegorie, mohla opravdu fungovat jen knižně. Na plátně totiž démonický černoch v růžovém tílku spolu s vikingským ideálem krásy působí více než komicky. Stejně je na tom i všudypřítomný apel, čti výkřik, o zrůdnosti konzumní společnosti. Jedinou záchranou tak je, že drtivá většina scén balancuje na hraně sebeparodie. Archaické pojetí jen umocňuje černobílý materiál a kecy o komunistické invazi, které jakoby vypadly z lusku jež uchvacuje lidská těla. Ovšem už jen pro dokonale absurdní dialogy a tvrďácké hlášky se tenhle paskvil vyplatí zhlédnout. Krásná vzpomínka na demenci osmdesátek, MTV a atrofickou éru. Alkohol doporučen ve větší míře. (31.05.2006)

Od Carpentera jsem čekal daleko víc. They Live se snaží o to vyrovnat se jeho klasikám, ovšem to co bylo klasikám vlastní, tedy postupné a mrazivé napětí, to se tady úplně vytrácí. Film jako by se snažil zařadit do první třídy, ale přitom se tváří jako nejzarytější béčko. Herecky to není žádná sláva, leckdy mi připadalo, že se herci na filmu teprve hrát učí a v očekávání dobré známky od pana rejži dělají ve své topornosti maximum. Ale z oschlého salátu žádnou šťávu taky nevymačkáte. Nápad s brýlemi jenž vidí pravou identitu maskovaných ufounů není vůbec zlý, dokonce i provedení samotné, ale na tomhle celý film neutáhnete. Celkově tak jde o poměrně velké zklamání a závěr v budově televitní stanice už opravdu béčkoidní polovičatost nezapře. Je to velká škoda, ale na víc jak 2 usmolené hvězdičky to nebude....... (03.08.2004)

Netuším, kam si John Carpenter zašel pro nápad s obsazením té samolibé nuly, kterou předurčil ke spasení světa... ovšem v případě, kdy ani sám snímek neví, čím vůbec je, to vlastně ani tak moc nevadí... Přiznávám, že jsem během několika hodin zapomněla, jak že to celé dopadlo, ale pevně doufám, že od nás ti Bořci - stavitelé vesmírnou hrozbu tupého konzumu odvrátili, už pro tu nejnudnější rvačku všech dob, kterou kvůli tomu museli podstoupit, takže možná bych měla být vděčná, když za nic, tak za slušnou práci s atmosférou i hudbou a nápad s brýlemi... a nakonec malý, leč nezanedbatelný dotaz - kde se sakra flákal Arnie? (05.10.2014)

Jestli mám jmenovat film, který by si zasloužil remake, tak jednoznačně Jsou mezi námi!!! Tematicky by to bylo velmi aktuální a dát tomu ještě o něco děsivější atmosféru, psychologii postav, charismatického hlavního tahouna, byl by tu možná slušný blockbuster! Na originálu je nejvíce fascinující hrdinovo nalezení tajných brýlí, díky kterým spatřuje svět ve své skutečné podstatě a také zjištění, že je také zcela ovládnut mimozemskou rasou se kterou dokonce lidé z vyšších pozic spolupracují. Tak například máte tu scénu s trafikou, kde na první pohled vidíte magazíny a noviny. Při pohlédnutí přes brýle vidí John Nada bílé stránky, na kterých jsou velkými nápisy napsány pouze slova: konzumuj, sleduj televizi, poslouchej, spi, přizpůsob se, aj. Na dolarové bankovce je třeba pouze vidět: toto je tvůj BŮH. John nevěřícně brýle opakovaně sundavá a nandavá a nemůže věřit vlastním očím. Je opravdu veliká škoda, že z toho nakonec vypadlo akční béčko, přitom je to opravdu vynikajicí nápad. Je tam tolik paralel na světové dění. (02.12.2013)

Nejhorší Carpenter se kterým jsem měl zatím tu čest, a to počítám i Ghosts of Mars. Bohužel jsem se předem nekouknul na žánrové zařazení a očekával horor. Místo něj jsem dostal nahlouplou, satirickou a možná až sebeparodickou sci-fi, která mě nudila každou minutou víc a víc. Bohužel se tentokrát nedá vyzdvihnout ani hudba, protože mi zde, narozdíl od jiných Carpenterových filmů, vyloženě lezla na nervy. (26.10.2008)