Crash

Rasismus a xenofobie ve všech svých podobách v převánočním kosmopolitním Los Angeles. Stylem vyprávění děje podobné Magnolii, hlavně co se týká protínání jednotlivých osudů. Především ke konci se vyskytne pár opravdu silných momentů zdatně podpořených vynikající hudbou... Přesto všechno jsem se celou dobu nemohl zbavit dojmu, že je to celé až moc prvoplánovité a cílené na efekt, což je škoda. (05.11.2005)

Soundtrack Mark Isham: 1. If I... - KansasCali [4:18] ,2. Plastic Jesus - Billy Idol [4:49] ,3. Are You Beautiful - Chris Pierce [2:52] ,4. Free - Civilization [3:43] ,5. Hey God - Randy Coleman [4:04] ,6. Take The Pain Away - Al Berry [4:19] ,7. Problems - Move.meant [3:49] ,8. Arrival - Pale 3/Beth Hirsch [5:08] ,9. Acedia (The Noonday Demon) - Quinn [3:00] ,10. Save Me - Bird York [4:26] ,11. Afraid - Quincy [5:08] ,12. Maybe Tomorrow - Stereophonics [4:37], (09.06.2011)

Mozaikova štruktúra prepletených osudov viacerých postáv podobná napr. Magnólii, výtvarne chladne štylizovaný svet odvátrenej strany LA vyobrazením veľmi blízky Collateral. Vzájomné prepletanie dielčích segmentov síce miestami zaváňa až prílišnou vykonštruovanosťou, ale na druhej strane to je možné brať ako prostriedok, ktorým chcel režisér do jedného príbehu vsunúť viacero tém. Výsledok je na charaktery výborne vykreslená, atmosferická, prepracovaná štúdia paranoie, odcudzenia, rasovej neznášanlivosti, xenofóbie a korupcie. Situovanie do "Mesta anjelov" celú problematiku len zvýrazňuje, podobne ako očistec (padajúci sneh) relativizuje pozitívne ladenie záveru, ktorý tak filmovým jazykom krásne vytvára dramatický oblúk s úvodným monológom: "Its the sense of touch. In any real city, you walk, you know? You brush past people, people bump into you. In LA, nobody touches you. We're always behind this metal and glass. I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something". (17.07.2005)

K tomuto filmu snad ani není co dodat. Sám říká úplně vše. Paranoia, xenofobie, rasismus, militarismus, odcizení, přetvářka, prázdnota, netolerance. Takové je L.A., taková je Amerika. Po shlédnutí jsem pochopila, že problém rasismu není vůbec tak zdánlivě jednoduchý, jak se v podání nejrůznějších médií může jevit. Ani jsem nemohla uvěřit, že jsou vůbec Američané schopni natočit tak krutě pravdivý film o vlastní společnosti, vlastní zemi. (03.09.2005)

Velikým problémem filmů s mnoha postavami je obvykle neschopnost zobrazit je tak, aby byl jejich život uvěřitelný. Ani Crash se podle mě s tímto problémem nepopasoval úplně na sto procent. Výsledkem jsou proto osudy (mnoha) lidí, z níž většina se mě nijak nedotkla (což je vzhledem k tématu strašná škoda). Těch pár silných scén, které tento strašně okatě ambiciózní snímek obsahuje, ho pak na pět hvězd opravdu nevytáhne, a i na čtyři je to s odřenýma ušima. (08.09.2007)