Che Guevara: Partyzánská válka

Já vlastně nevím, proč jsem na to koukal. Ještě větší hovno, než předchozí film a než jsem já doufal. Akce prakticky žádná, opět vše jen v rámci džungli a prapodivně nezajímavých záběrů z konferencí. To vše podepřeno partizánskými bojůvkami, který vypadají strašně. Já se chtěl, a opravdu upřímně chtěl, něco o Che Guevarovi dozvědět. Místo toho běžely příšerný čtyři hodiny hrůzy, u kterých bych kecal, kdybych řekl, že jsem je poctivě zkouknul. Neměl jsem na to sílu a pár scén jsem prostě přeskočil, popřípadě si klimpnul. Kupodivu mi neuniklo vůbec nic. Ale ono by mi ani neuniklo, kdybych ten film neviděl vůbec. (29.12.2011)

Bohužel je to opravdu slabší než jednička. No ale to je přece jasné, vždyť látka o tomto posledním Guevarově "dobrodružství" žádné velké filmové pokoukání nenabízela; co by se také dalo točit jiného o partyzánské guerille v džungli než to, že partyzáni bojují a chodí a mluví a jedí a spí (a tak dál) v džungli, ne? Více epické to být zkrátka nemohlo. Naopak si nadmíru cením Soderberghovy střídmosti a realističnosti. A Del Toro opět vynikající. Ale v porovnání s jedničkou dát pět prostě nemůžu. (27.02.2013)

Každý svého štěstí strůjce - kdyby Che nebyl osel, mohl ještě dneska hrát s Fidelem na Kubě šachy. Druhá část je jen natahovaná nuda a filmařská šeď . Jedinou zajímavou a s napětím (nebo spíš bez něho) očekávanou scénou je závěrečná poprava (ve které pak nakonec není nic vidět) a nebýt Benicia Del Tora nedalo by se na to koukat už vůbec. Kdyby druhá část nevznikla, krásný svět filmu by nebyl o nic ochuzen. Bohužel. (18.10.2012)

Druhý Che je snad ještě slabší než část první. Jestli si něco z filmu vybavím, tak jen věčné chození po nějakém lese a nějaké, většinou nedůležité dialogy. Che je stejně jako v první části bezbarvý. Celý film je totiž zoufale neutrální, chybí tomu nějaký komnetář, osobní vklad režiséra. Rozhodně netrpím černobílým viděním světa a tak dokážu uznat pozitivní přínos i ryze záporným postavám a naopak, ale Soderbergh po nás ani nic takového nechce. I v druhém díle jsou tuny zbytečné vaty a myslím, že při troše snahy se daly oba filmy krásně sestříhat to jednoho zajímavějšího. Na obou filmech bych vyzdvihnul nádhernou výpravu, která však není podpořena odpovídající prací s kamerou. Ta se mi vysloveně nelíbila, protože Che působí tak nějak televizně, téměř jako z pordukce Hallmarku (což považuji za jednoznačně zápornou vlastnost). (19.10.2009)

Druhá část už mě bohužel tolik nenadchla. Záběry bolívijské džungle jsou pěkné (styl snímání krajiny bez hudby se mi líbí), ale dvě hodiny jsou pro ně trochu moc. Che se svými spolubojovníky chodí od chatrče ke chatrči, sbírá potraviny, lékařské zásoby a skoro nemluví. Z první části jsem si odnesl revolucionářské zapálení, rozšíření povědomí a takové sblížení s postavou. Z druhé nic, škoda. Nevím jak je to hodně historicky věrné, ale určitě to šlo natočit trošku zajímavěji, aby to člověka vtáhlo. Možná nastínit víc politické pozadí nebo zahrnout ještě něco mimo Bolívii a nenatahovat s ní celý film. Poslední scény jsou povedené, ale jinak je to stále dokola a pomalu nejzajímavější moment je, když si Che sundá čapku. Hodně mě mrzelo, že jsem se vlastně nedozvěděl něco méně známého (těšil jsem se na Havanu po revoluci nebo Kongo). (08.04.2009)