Princ a já

První dvě třetiny filmu jsou docela zábavné a zdařilé, ale jakmile se příběh přenese do Dánska, autorům dochází nápady a děj se stává málo věrohodným (v rámci žánru, samozřejmě) -hrdinka se s královským protokolem sžije velmi rychle a bez problémů, vše jde jako po másle, což lze jen těžko akceptovat. Problém je v tom, že autoři smíchali do jednoho filmu dva vzorce romantických filmů: sbližování dvou povahově odlišných partnerů a aklimatizace obyčejné dívky v prostředí nejvyšších kruhů. Výsledkem je pak pochopitelně to, že pořádně nefunguje ani jeden a navíc se vzájemně ruší. Výrazným kladem je ovšem výkon Julie Stilesové. (30.12.2004)

Rozčarován. Asi tak jsem se cítil po projekci „romantického“ snímku, který se divákovi snažil vnutit, že z modelu chudé dívky a bohatého prince se dá těžit donekonečna. Hlavně abychom doklopýtali ke kýženému happy-endu. Celou dobu se tváří jako intelektuální romantická podívaná pro mladé (tu a tam ten Shakespeare nebo tápání ohledně vladaření), k dobru mu jde snad jen absence hrubozrnného humoru a tělních tekutin. Ono to bylo zhruba takhle. Ambiciózní a přepečlivá Paige je obyčejné americké děvče, které má odhodlání, studijní cíle a na rozdíl od jiných spolužáků také brigádu, aby si své sny mohla plnit. Ve správném okamžiku (problémy s Hamletem) se na scéně objeví i zdánlivě obyčejný mladík, bez horlivých ambicí, se zálibou v rychlých kolech a dívčí společnosti. Navíc s budoucími vladařskými povinnostmi. Ano, Eddie je dánským korunním princem, jen si moc nepřeje, aby se to vědělo. Je přeci v Americe, kde si chce nezávazně užít. Zejména bez společnosti všudypřítomných paparazziů. Prosté. Stejně jako následné seznámení, i postupné seznamování!! Bez špetky invence nebo chemie mezi ústřední dvojicí. Ani nářezák na uzeninu tu příliš nefunguje. I věrohodnost jednotlivých situací je dosti diskutabilní. Postupně se dostaneme do relativně atraktivních prostředí (farma rodičů, závody sekaček), ale ani zde nabízený potenciál nenese ovoce. Těch situací je celá řada, navíc dosti si podkopávajíc stoličku skřípajícími dialogy. Zásadním problémem je ale chvíle prozrazení královské identity, partnerské krize i změny prostředí, která moje hodnocení bohužel nepustí k vyššímu hodnocení. Následné události jsou jedním slovem smutné (smysluplné jednání postav je odsunuto tak nějak na druhou kolej), korunované tím, že tvůrci ani nedali Paige prostor k tomu, abychom si lépe mohli uvědomit její krizi, vedoucí k rozhodnutí, že její sny směřují přece jenom někam jinam. Povinný happy-end už pak jenom podkopává autorčinu vizi, která zřejmě směřovala do jiných, logičtějších sfér. Velká škoda nevyužitých (a nejednou nabízených) šancí. Ptát se po smyslu motivací jednotlivých postav je plýtváním drahocenného času. Film ve výsledné podobě postrádá nejen potřebnou dávku romantiky, ale i komična (násilně našroubované komické scénky příliš nefungují). Jak známo, The Prince & Me zčásti vznikal u nás, všímavější divák postřehne Kláru Issovou, Barboru Kodetovou nebo Andreu Verešovou. To ale nemění nic na faktu, že bez talentované (tentokráte ale rozhodně ne zářivé) Julie Stiles by byl výsledek ještě žalostnější!! 40%. (27.08.2007)

Na první pohled by možná leckoho svádělo hodit tenhle příběh na hromadu jemu podobných a komentář k němu obšlehnout z kterékoliv jiné romantiky ve stylu bohatý-krásná. Tady k tomu taky všechno navádí, protože příležitostí je tu stejně jako v jiných případech hodně. Jeden rozdíl jsem ale našel. Je jím bez debat Julia Stiles, která je neokoukaná, sympatická, má charizma a svým vzhledem nezapadá mezi klasické herecké typy tohohle žánru. Všechny ostatní zůčastněné strká s přehledem do kapsy a je jediným důvodem proč si na Prince a já ještě někdy vzpomenout. (03.08.2014)

Princ a já patří bohužel mezi průměrné romantické komedie a důvodů je hned několik. Prvním je horkou jehlou ušitý scénář, který sešívá jedno klišé ke druhému, až je to kostrbaté (jeden příklad za všechny: Eddie se z floutka de facto přes noc změní v odpovědného mladíka). Dalším problémem je druhá půlka filmu, kdy režisérka bezradně přešlapuje na místě a děj se rozmělňuje. Třetím pak malá emoční náplň, kdy vás za srdce nevezmou ani scény, které by v romantické komedii měly (otřesy ohrožující „big love“). A moc to nejiskří ani mezi hlavními hrdiny: zatímco z Julie Stiles září velké charisma, její protějšek Luke Mably se na romantického hrdinu nehodí. Nesálá z něj totiž skoro nic. K tomu lepšímu, co Princ a já nabízí, tak vedle Julie Stiles patří role Eddieho sucharského sluhy (Ben Miller) a pro českého diváka i objevování miniroliček českých herců. (09.01.2006)

Nebudu se opakovat. Přísahám, že jsem chtěla něco takového napsat jako kolega "golfista". Je to skutečně oddychový film, kde nemusíte přemýšlet, jenom čekáte jak se to vyvrbí. A protože by Američané film bez Happy Endu těžko přijali, tak se to zakončilo sladkým polibkem. Jenom se divím našim hercům jako Dáši Bláhové ( guvernantka v královské rodině) a Lence Termerové (statistka v davu na ulici při vítání mladého krále), že přijaly takové "štěky" byť v americkém filmu. Bláhová je tam asi 20 sec. a to ještě z boku a Termerová asi 5 sec. vykukuje z davu. Nechápu to za žádné prachy. (23.04.2008)