1984

Upřímně velmi slabá adaptace geniální knihy. Kvalitou je k ní mnohem blíže dokonalý Brazil. Spousta věcí je ve filmu prostě tak, že to někdo řekne, místo toho aby byly zobrazeny reálie jako takové (a že by bylo co, Winstonova práce na opravování článků, osamělé putování po Londýně), vztah s Julií je celkem nijaký, proces vyslýchání O'Brienem působí spíš jako pokec s kamarádem u piva a závěrečné polopatické sdělení "já miluju Velkého Bratra" nemá absolutně žádnou sílu. Chápu, že do scénáře se nemohou nacpat všechny myšlenky z knihy (a zvláště z Teorie a praxe oligarchického kolektivismu), resp. z hlavy Winstona Smithe. Ale to, že film naprosto postrádá atmosféru, nelze omluvit. Kde jsou všudypřítomné mikrofony, kamery, vzájemná podezíravost? P.S. Krátce po revoluci Český rozhlas knihu adaptoval jako asi devítidílnou rozhlasovou hru, které tohleto nesahá ani po kotníky. (21.11.2005)

Knížku jsem nečetl, ale právě jsem si ji půjčil (brzy bude následovat moje poznámka pod čarou). Vůbec si nemyslím, že takový výborný film by mohl být špatnou adaptací knihy. Pokud se od ní nějak výrazně liší, nevadí. Alespoň mi kniha a film poskytnou dvojí zážitek. 1984 - film je sondou do nejkrutějšího politického režimu, který si dokážete představit. Prožitek z něj je natolik intenzivní, že ještě teď mi běhá po zádech husina. (22.01.2007)

Ve výsledku docela zklamání. Rozhodně musím vyzvednout casting, který je naprosto přesný. Winston, O'Brien, Julia... přesně naplnili představy které jsem o nich měl již při čtení knihy. Rovněž hrůzné prostředí totalitní společnosti je vylíčeno víc než přesvědčivě. Ovšem tady klady končí. Následuje obsahově útržkové pojednání které jakoby předpokládá, že divák zná podhoubí příběhu a dokáže si mezi motivace postav a pravidla systému dosadit zbylé neznámé. Do jisté míry bych tak filmové "1984" mohl třeba přirovnat k adaptacím většiny dílů "Harryho Pottera". (13.10.2013)

Utopistická a fiktívna predstava budúcnosti (reality a prítomnosti) nemohla byť dôveryhodnejšie zobrazená. S kvapky nevedomosti a fikcie nás sprevádzajú počas celého deja a nakoniec sme aj tak len na začiatku. To, čo sa ale odohráva medzi tým je naozaj vizionáristické majstrovstvo. Čím pribúdajú minúty, tým sa stupňuje herecká precíznosť Johna Hurta, zavŕšená záverom, v ktorom dochádza k liečebnej kúre z ideozločinov. No aj keď to všetko je pekné, dovtedy mi tam značne chýba pridanie napätia. A je zaujímavé, ako veľmi chceli byť tvorcovia originálni, presvedčiví a realistickí, keď celú predlohu od Orwella naozaj natočili v roku 1984. Chcel by som vedieť, či to prišlo spontánne alebo vyslovene čakali aj dva roky, len aby mohli začať točiť v tom roku. 80%. (08.12.2007)

1984 je vcelku úspěšná adaptace Orwellovy brilantní knihy. Film jsem si pustil hned po dočtení románu. Bylo mi hned jasné, že snímek nemůže dosáhnout takových hodnot jako kniha, ale i tak působí velmi špinavě a přesvědčivě. Adaptace disponuje hlavně velmi dobrým hereckým obsazením. Těžko si představit na místě Winstona Smithe někoho jiného, než je John Hurt. O Richardu Burtonovi ani nemluvě. Osobně bych doporučil pustit si film jen jako dokreslení knihy. Ten bezprostřední pocit hnusu a deprese vám zaručí jen kniha. (17.05.2011)