Arnold

"Četl" jsem jeho autobiografii, takže v tomhle ohledu nenabídl dokument nic nového. Ale bylo fajn vidět ty tváře nebo záběry z událostí, o kterých ve své knize píše. Jediný problém je v tom, že pouhé 3 hodiny jsou na život tohoto člověka prostě málo. Všechno je lehce povrchní, hodně zajímavých věcí z jeho života se přeskočí nebo odbyde v pár sekundách. Ale nic to nemění na tom, že tenhle člověk je obří inspirace a synonymum slov ctižádivost a úspěch. (10.06.2023)

Ono to ani nešlo moc jinak. Hned od útlého dětství vedl despotický a v mnoha směrech kritický otec Arnolda a jeho bratra k poměřování se. Soutěžili takřka ve všem. Bylo to krátce po válce. Synek měl obrovskou motivaci dostat se do Ameriky. Měl za to, že tam patří. To bylo v době, kdy se zamiloval do kulturistiky, jejíž svět si dokonale podmanil. Dokument jej vykresluje jako člověka s jasnými vizemi, s cíli, u kterých přesně ví, jak je naplnit. Dal si vzápětí další. Ačkoliv neměl žádné hodiny herectví, nerozuměl polovině scénáře, přesto roli Herkula vzal. Roky po pořádném průšvihu se nikdo neozval. Přesto věděl, že pokud dosáhl v kulturistice na absolutní vrchol, pokoří jej i ve filmové branži. Měl to tak v hlavě nastavené. A znovu se nemýlil. Chytl se až s dokumentem o tom, co uměl nejlépe. Pumping Iron se dokonce dostalo až do Cannes. Díky investicím do nemovitostí z něj byl v 70. letech milionář dřív, než se ve filmu uchytil. Takže si mohl na své „velké, hlavní, hvězdné“ role počkat. A tak přišel Barbar Conan. A pak Terminátor. Přelom tisíciletí už nicméně neprožil příliš úspěšně, cítil nedůvěru producentů. Navíc brzy došlo k tomu, že nebylo co dobývat. A potřeboval novou výzvu. Kdysi mu přece taky říkali, že nikdy nebude hercem, tak proč by teď nemohl být guvernérem Kalifornie? Pár obláčků sice přijde, ale jinak je to neustálé hlazení po tváři. Pokud se zastavíme u něčeho negativního, omezí to na pouhé, že „jednal špatně“. Naopak variace vět, jak je úžasný a nejlepší, jede na maximum. A skutečně na dřeň nikdy nejde ani on, ani tvůrci. Je každopádně neuvěřitelné, že chlapík z rakouského městysu Thal úchvatných výkonů dosáhl ve třech různých odvětvích (kulturistika, film, politika). Klobouk dolů!! I když toho nadšení ze sebe sama už je prostě přes čáru. (08.08.2023)

Mohlo jít hlouběji a dokázal bych si to představit i šestidílný (jen filmografie by se vešla hezky do tří), ale líbilo se mi prostý rozdělení na 3 kapitoly, životní příběh inspirativní a k neuvěření, přičemž jasný highlight je tu sám Arnoldův sympatický, vtipný a emotivní stařecký komentář, plus to jeho osobitý rakušácký charisma. Podařená bio série - ego a chlubení se, tak jasně, co jinýho to mělo být. Ale těžko se to chápe když jsi třeba závistivá nula :) (09.06.2023)

Jestliže jste četli třeba Arnoldovu autobiografii, asi už vám to přijde jako opakující se příběh, nicméně Arnold je "bigger than life" a jeho charisma se nese skrze vše, co dělá, definice amerického snu, pořád kráčet výš. Větší cíle. Jeho neuvěřitelná soutěživá nátura. Tématicky rozdělený dokument (Kulturistika / Film / Politika) předhazuje klíčové momenty. I přesto se spíš těším na Arnoldovu novou knihu víc, než na tohle. Docela mě pobavila i ta zmínka o tom, že na "mentální problémy není čas, myslím si, že lidi, co se s tím trápí jen zkrátka nemají dostatek aktivity" (což je podobná filozofie, s jakou se s tím vypořádal Tyson Fury), myslím si, že o tom i hodně má být i Arnoldova nová kniha "Stay busy, be useful". Co je zajímavé je fakt, že Arnold nemusel nic ze svých úspěchů dělat, protože byl finančně nezávislý už od sedmdesátých let. Je to zajímavé z hlediska přehodnocení, kdy mít vše, veliké, hodně... a končíte na chajdě v horách, v rakousko-americkém stylu, reflektujete nad životem, nad nevěrou, nad rodinou, úspěchy i neúspěchy, životním přítelem, jakým byl Arnoldovi Frank Columbu; někomu to vše přijde jako nabubřelé chvástání, ale i kdyby bylo, je tam i spousta pravd, ze kterých se dá poučit, jak kráčet kupředu, jak přemýšlet. (11.06.2023)

Doporučuji přečíst si spíš toto, než koukat na tento plytký dokument: Arnold v něm totiž jen znovu pěje ódy na sebe samého. Opakuje, co už dříve říkal, přitom hvězdná kariéra mluví sama za sebe. V projektu se o něm mluví jenom v dobrém. O přešlapech nepadne ani slovo: "O Arnoldově fascinaci Hitlerem (v 70. letech velebil jeho řečnické schopnosti a přátelům rozdával nahrávky jeho proslovů) nebo vetování stejnopohlavního manželství ve funkci guvernéra v dokumentu pochopitelně nepadne ani zmínka." Dále: "Jeden z velkých skandálů vyplul na povrch před jeho kandidaturou v roce 2003. Mnoho žen dosvědčilo, že je napříč dekádami sexuálně obtěžoval. Herec to v dokumentu nepopírá, stručně uzná, že jednal špatně, ale víc se kauzou nezabývá a pokračuje ve vyčerpávajícím výčtu vítězství. Když dojde na jeho dlouho utajovaný mimomanželský poměr s hospodyní, která s ním počala dítě, zatímco jeho manželka byla sama těhotná, situuje se do pozice oběti, člověka tlačeného k tomu, aby mluvil o nepříjemném tématu."  (12.06.2023)