Nehoda

Poněkud nevyrovnaná studie krize čtyřicátníků. Jako sociální kritika určitého společenského problému či klasická „vztahovka“ to funguje dobře, ale postavy nejsou příliš zvládnuté, min. ne na to, aby diváka nějak více zaujaly, nebo v něm dokonce vyvolaly sympatie (motivace některých postav mi zůstaly docela záhadou). Otevřený konec celkovému dojmu už více nepřidal, vidím to na lepší průměr. (30.11.2012)

staromódní, suchý, anglický, poněkud odtažitý a chladný - tak bych film charakterizoval já. Chvilkami však režisér použil zajímavý styl vyprávění a pohledu kamery, ale přesto občasný nešikovný střih to kazil. Příběh mě zvlášť nezaujal a nechal mě ve výsledku chladným a proto mé hodnocení balancuje na hraně mezi 2 a 3hvězdičkami. Ale protože si myslím, že své příznivce si může najít, tak dávám výslednou slabší trojku. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (16.05.2012)

Můj první Bogarde nadabovaný. Munzar jako Dirk Bogarde je zvláštní, ale po pár filmech by se na něj dalo zvyknout. Divácky velice, převelice náročný film. Rozhodně to není žádná zábava nebo něco, u čeho byste napětím okusovali ovládač od přehrávače. Komplikované a částečně zastřené milostně dobrodružství oxfordského profesora, "který už si ve svém věku nemůže dovolit, aby se mu nelíbily studentky". Narozdíl od spygirl si nemyslím, že by Jacqueline Sassard nebyla pěkná. Příznivci dobové britské kinematografie si díky přítomnosti Bogarda a Bakera přijdou na své (i York hraje malou roli, ale důležitou). Info pro dabingforum: V hlavních rolích v českém znění: Luděk Munzar, Pavel Rímský, Martina Hudečková, Zdeněk Mahdal, Miluše Šplechtová, Vendulka Křížová, Pavel Pípal, Luděk Čtvrtlík, Jana Altmanová, Jiří Pohanka, Radek Škvor, Kristýna Štundlová a další. České znění připravili: překlad a dialogy Ivan Žáček, dramaturgie Jarmila Hampacherová, zvuk Jiří Meixner, střihová spolupráce Ivana Kratochvílová, hudební spolupráce Jiří Svoboda, asistentka režie Eva Veverková, výroba Zuzana Drymlová, režie Ivan Žáček. Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského. ČT 199X (konec chybí). (22.09.2012)

Nezaujalo ma to, ani nie tak pre pomalé plynutie deja, ale skôr pre to, že som sa v ňom trochu strácal. Prostredie Oxfordu, elitárskej spoločnosti a staromódnych zvykov, ktoré iba zakrývajú to, čo je pod nimi skryté, ma nemohlo zaujať. Samozrejme, že bolo možné nájsť niekoľko zaujímavých epizód i vierohodne stvárnených postáv. Pozitív je však príliš málo na to, aby som zvýšil pôvodné hodnotenie. (18.09.2020)

Svet univerzitných intelektuálov, študentov a spoločenskej smotánky v psychologickom príbehu, kde pod úctyhodnou fasádou spoločenského postavenia sa skrýva neúprimnosť, klamstvo a potlačované pudy. Úprimnejšie posolstvo a mravnú nádej v sebe nemá ani učiteľ, ani jeho žiaci. Veci, prostredie a nálada príbehu vychádzajú zo zvláštne stiesňujúco- smutnej atmosféry celého filmu, odohrávajúcej sa akoby v opare neradostnej spomienky. Autohavárii dvoch mladých študentov na počiatku filmu dejovo totiž predchádza väčšina nasledujúceho deja. Spočiatku pomaly sa rozbiehajúca a mierne uspávajúca zápletka dostáva postupne pevné kontúry v chovaní sa jednotlivých aktérov - vysokoškolského profesora, jeho študentky - rakúskej šľachtičnej a jej dvoch nápadníkov. Losey ozvláštňuje dej dialógom prebiehajúcim mimo zobrazovaný dej, zvukmi z okolia, ktoré sú protikladom zobrazovanému statickému pokoju, pokojným a navonok uhladeným správaním sa hrdinov, v ktorých vrú nepokojné vášne, zameraním obrazu na jeden objekt. Zdržanlivosť a predpísaná noblesa sa ventiluje na stretnutí smotánky vo vile jedného zo šľachticov, kde úctyhodní muži odhodia saká a púšťajú sa do agresívneho súboja na hromade pripomínajúceho akúsi interiérovú obdobu rugby. Zobrazenie spoločenských masiek , pretvárky a každodenných klamstiev voči najbližšiemu okoliu na vysokej úrovni, kde rovnocenné miesto dostali dej, herci (zaujme Dirk Bogarde aj Michael York) aj obraz. (17.08.2005)