Mr. Sardonicus

Pětihvězdičkové hodnocení filmu Williama Castlea? To je neobvyklé. Extatický komentář od poměrně důvěryhodného uživatele a řeči o "staré filmařské škole"? Pořád ještě mluvíme o Williamu Castleovi? 8-) Na jeho filmy jsem narážel zprvu náhodně, ale zvolna už se z toho stává cosi jako sběratelský zájem, protože tak skvělé nápady a dobré úmysly, postupně bořené scenáristickou a režijní neobratností, se jen tak nevidí. Je mi líto, ale Mr. Sardonicus nepatří k těm nemnoha výjimkám. Jako vždy, Castle zprvu zkouší diváky zmást velkolepými sliby. Tento Barnum filmového průmyslu už nechal nad hledištěm poletovat kostlivce, pouštěl divákům do sedadel malé elektrické výboje a sliboval přestávku hrůzy, během které se příliš vyděšení jedinci mohou odebrat do foyer před koncem a žádat vrácení vstupného. Jeho další opičárna se jmenuje "Punishment poll!" - divákům byly rozdány hlasovací cedulky s obrázkem zdviženého nebo sklopeného palce a příslibem, že před koncem rozhodnou o osudu titulního hrdiny. Diváci znovu naletěli a přestože to samozřejmě není žádný interaktivní film a existuje pouze jediný konec, Castleovi to zase prošlo. :-) Ale ani když nechám stranou režisérovy proslulé "gimmicky" i jeho sebeobdivná vystoupení přímo v obraze, film nebude o nic lepší. Stejně jako tyto reklamní triky předem slibuje něco, co pak nemůže a nedokáže splnit. Slibný začátek příběhu, poslepovaný z motivů Draculy, Frankensteina, Fantoma Opery a Vykradače hrobů, s každou další scénou dostává na frak trapně polopatickými dialogy, v nichž si postavy bezelstně odvyprávějí vše, co Castle potřebuje publiku sdělit a nedokáže zdramatizovat. Brzy je jasné, že film nebude o "ghulech", jak se zprvu naznačuje. Strašlivé tajemství, které Sardonicus skrývá pod škraboškou, je odhaleno v trapně doslovném flashbacku a definitivně pohřbeno jednou hodně špatnou maskou. Některé další boty jsou velmi trefně pojmenovány (a ani zdaleka nevyčerpány) v Šakalíkově komentáři. Z viděných Castleových filmů zatím nejslabší kus, zábavný tentokrát výhradně nechtěným způsobem. Snad dopitak znovu promine. 40% (28.11.2010)

Super společník na nudný, nejlépe deštivý večer. Pan Sardonicus sice má pitomou masku, která spíš, než vyděsí, rozesměje od ucha k uchu (a to doslova, he he), ale je silný v kramflecích. Těmi jsou samozřejmě lehká gotická atmosféra, klasické prostředí hradu s mučírnou (+ hřbitov) a pro nás překvapivě atraktivní umístění příběhu do česko-polských hranic. Samozřejmě nechybí Castleův závěrečný džouk: tentokrát skrze diváky v sálu zvolí "rádoby alternativní" konec pro titulního záporáka. Původně jsem chtěl tenhle snímek doporučit kolegům darkrobykovi a hladassovi, ale koukám, že chlapi už to viděli, takže ho doporučím alespoň ostatním fanouškům staré školy. (70%) (07.07.2016)

Vysmáté jablko nepadá daleko od stromu. Tento lehce strašidelný lékařský příběh může divákovi způsobit zaseknutí sanice v pozici spokojený úsměv, jako se to stalo mně. Při závěrečném dotazu režiséra, jestli ukázat palec nahoru nebo dolů a tedy barona potrestat, jsem měla naprosto jasno. Kdo film viděl, lehce uhodne co jsem si vybrala. (31.10.2023)

Zúbožený barón "Marek Toleslawski" Sardonicus, [po]býval v hradnom sídle v akejsi ["fiktívnej"] krajine s názvom: Gorslava, nachádzajúcej sa kdesi v strednej Európe, a podľa miestnych nadpisov [väčšinou iba v interiéri železničnej stanice], by som sa teda najskôr asi priklonil zrovna k tomu skonštatovaniu danej situácie, že to bude pravdepodobne niekde len v Čechách, i keď "antagonistovo", pôvodné meno, vyznieva poľsky; pričom jeho hlavný náprotivok sa najprv nachádza[l] v Londýne, kedy hovorím o doktorovi a Sirovi v jednej osobe: Robertovi Cargraveovi, ktorý sa čochvíľa vydáva na naprosto veľké dobrodružstvo, spadajúce do roku 1880, keď sa v obci Košariská, narodil náš azda vari úplne NAJVÄČŠÍ POLITIK: MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK [informácia iba čisto pre zaujímavosť, aby si divák vedel trochu lepšie zaradiť dobu príbehu] v období viktoriánskeho Anglicka ... • Jednalo sa o vskutku pomerne dosť strašidelný príbeh pod taktovkou amerického režiséra: Williama "Billa" Castlea, ktorý síce vytvoril v konkurenčnom štúdiu Columbia Pictures, no i napriek tomu sa mi častejšie javilo, že sa svojou čiernobielou, ponurou štylizáciou, podobal na horrorové tituly [Dracula, Neviditeľný muž a Frankenstein], aké produkovala filmová dielňa UNIVERSAL v 30. rokoch minulého storočia; a práve preto by som chcel rovnako pochváliť predovšetkým snáď i výtvarnú stránku tohto titulu pod vedením významného am. kameramana: Burnetta Guffeyho zo združenia A.S.C. [americkej spoločnosti kameramanov], ktorá je zrejme tým najpozitívnejším článkom, aký sa v tomto prípade mimochodom ponúka[l]. • Čo sa následne ešte týka i samotnej línii udalostí, tak k tej by som sa príliš asi extra nevyjadroval, aby som tým pádom ani nevyzradil hlavnú pointu, i keď by som ju zase predsa trošku prirovnal ku »KLIATBE« okolo veľkňaza Imhotepa [po vizuálnej stránke v rámci tváre ...]. Totižto i titulná postava väčšinou nosila masku, pod ktorou sa skrývala «ohyzdná tvár», akú teda ani nebolo možné vystavovať na väčší obdiv. • OBSADENIE. Ani predstaviteľ Sardonicusa, ba ani predstaviteľ lekára, nie je tým najzaujímavejším atribútom, čo sa týkalo kostry diania, že tentoraz nespomenúť predstaviteľa postavy Krulla v podaní rakúskeho herca: Oskara Homolku, by bolo strašnou chybou, keďže by si normálne za svoje stvárnenie tejto rozporuplnej postavy, jednoznačne zaslúžil „zlatého plešivca”, Oscara ®• Titul obsahoval i akýsi: EPILÓG, čo bolo z mojej strany vnímané, ako povestná čerešnička na torte! • Fanúšikovia žánru si kľudne môžu pripočítať i ďalšie, plusové body, naviac.  PS: Poďme ešte na chvíľu i hlasovať: PALEC👍alebo👎️, čo si nakoniec zvolíte, čo sa bezprostredne dotýkalo nášho [ANTI]hrdinu ... (28.10.2023)

Poznáte ten pocit, keď dostanete niečo čo Vám lahodí, v prostredí tešiacom zmysly, s príjemnou osobou a myšlienkami, zrazu prichádzajúcimi odnikiaľ a zovšadiaľ? Ten vzácny moment plný krásy, o ktorej (nielen) súfisti vypovedajú, že je zmyslom života. Nuž takýto pocit som mal v priebehu celého deja. Preniesol na mňa jemne kŕčovitý, no nie otravný úsmev na tvári pár minút i po ukončení filmu. Tvári sa ako horor, kopírujúci drakulovský motív pozvania na odľahlý pustý zámok. Hradného pána sa pospolitý český ľud bojí. Tvári sa ako príbeh o arabských al-ghūloch (démonoch), vykrádajúcich hroby a pojedajúcich mŕtvoly. No napokon vyznenie je celkom odlišné, hoci pietne zachovávajúce romanticko-tajuplnú líniu. Navyše: prilbica modrá, ľuľkovec zlomocný, indiánsky jed. A injekcia s dutou ihlou ako nový vynález! Režisér vstúpi dvakrát do deja, aby si prihrial polievočku a rozohral svoje zábavné hry s divákom. Kto má v sebe aspoň trochu nadšeného ducha a zmysel pre dobrodružstvo, hor sa do východoeurópskej Gorslavy, kúpiť si lós a následne vybrať výhru v podobe Pána Sardonicusa. (19.11.2020)