Kruh 2

Po výborné jedničce obrovské zklamání. Film je první hodinu velice nudný bez mrazících scén, a nejvíc co mě vadilo a neodpustil jsem, že jeleni jsou absolutně odfláknutě animovaní a místo, aby vyděsily tak mě přišli k smíchu. Nakonec menší oživení přinese až posledních asi 20min, ale to je bohužel v tak malém množství, že nedokáže zachránit celkově blbý pocit z tohoto snímku. Hideo Nakata nám ukázal silně obehranou písničku bez nápadu, který by aspoň dával ve filmu smysl… (17.11.2006)

Jednička mě docela děsila, tady jsem zoufale očekávala konec (už od nějaké 45 minuty filmu) a neubránila se smíchu při všech těch trapnostech, co se tam vyskytovaly (obzvlášť když dlouhovlasá "zrůdička" - mimochodem plná zoufalé touhy po někom, kdo by jí byl matkou - lezla směšným trhaným pohybem ven ze studně a snažila se za nohu chytit hlavní "hrdinku"). Naomi Watts sice držela film jakžtakž nad vodou, ale příběh a hloupé roztahování ho naopak stahovaly ke dnu. Celkově to působilo velmi nevyrovnaným dojmem. Dokonce ani hudba nebyla zajímavá. S jedničkou se to prostě srovnávat nedá. Doufám jen, že snad nikdo nenatočí trojku! (19.03.2008)

Mám slabost pro modrookou blonďatou Naomi (obzvláště v mokrém tričku) a tak když potomstvo chtělo vidět dvojku Kruhu, řekl jsem si, že to nějak přečkám už jen díky ní. Rovnou říkám, že kdo neviděl jedničku, bude na tenhle maglajs nelogicky poslepovaných obrazů koukat jako jelen dvanácterák na Rachelino auto na lesní silnici. On je z toho jelen dvanácterák totiž i ten co jedničku už viděl a snaží si to nějak dát do souvislostí. Logiky to věru moc nemá, někdy člověk prostě čistě nechápe. Zatímco v jedničce jste si zubatou sami zavolali rouhačsky tím, že jste strčili do videa kazetu a koukli statečně na ní, u dvojky se telka i video zapínají sami, takže to úplně ztrácí kouzlo onoho rozhodování... Chápu, že tu byla snaha vyždímat z vlasů utopence ještě nějakou tu vodu do dvojky, ale nepovedlo se to. Co zaujme je pár digitálních efektů, které i na svoji dobu byly vynikající a skvělá temná hudba soundtracku. Nahoře jsem zahlédl jméno Zimmer, tak se moc není čemu divit. Tohle byla hoooodně velká nuda i pro omladinu a tak dávám za jednu muchajznu lezoucí z vodovodu. * (10.12.2022)

Motiv ducha, který se snaží nacpat do těla živého dítěte mohl být dobrým horrorem, kdyby se ho bezradný scénárista nesnažil nacpat do druhého Kruhu. Výsledek je totiž neslučitelný se životem a začne se hned po výborném úvodu beznadějně rozpadat do zmatené nudy plné nelogických zvratů, momentů popírajících zákonitosti nastavené prvním dílem, a scén, které postrádají jakýkoli smysl. Občas se sice objeví dobrý nápad nebo závan původní atmosféry, obojí je však natolik prchavé, že to film k životu nepřivede, jen zdůrazní propastný rozdíl mezi skvělou jedničkou a nevydařenou dvojkou. (11.01.2012)

U jedničky jsem se v kině hrůzou ani nepohnul. Byl to můj nejintenzivnější hororový zážitek vůbec. Veliká škoda, že to samé nemůžu říct o dvojce. Ta totiž postrádá vše, čím jednička byla vyjímečná - atmosféru, lekačky, děsuplné scény i kvalitní příběh. Všechno špatné se odráží právě od děje filmu, který místo aby vysvětlil některé naznačené záležitosti z jedničky, tak je pouze podivně a nelogicky rozšiřuje o další nejasnosti. Tím příběh tratí na poutavosti, což snižuje divákovu chuť se bát. Tomu přispívá i špatné časování a střih většiny scén. Mnohé mohly být strašidelné, kdyby se režie soustředila víc na detaily a naznačování hrůzy místo digitálních triků. Příkladem budiž jeleni. Z jejich pohledů a netypického zvířecí chování jsem měl husí kůži. Bohužel jen do té chvíle, než začali s útokem. Strašidelná scéna se rázem přehoupla do prosté digitální akce. Kromě jelenů na mě zapůsobil i trochu vylepšený "protáhlý ksicht" Samařiných obětí. (29.04.2005)