La Nuit de Varennes
Il mondo nuovo
Noc vo Varennes
That Night in Varennes
That Night in Varennes
Režie:
Ettore ScolaKamera:
Armando NannuzziHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Jean-Louis Barrault, Marcello Mastroianni, Hanna Schygulla, Harvey Keitel, Jean-Claude Brialy, Andréa Ferréol, Dora Doll, Jean-Louis Trintignant (více)Obsahy(2)
Je jún 1791 a francúzska revolúcia je v plnom prúde. V dostavníku, odchádzajúcom z Paríža, sa stretávajú rôzni ľudia, reprezentujúci vzorku vtedajšej francúzskej vyššej spoločnosti - spisovateľ, speváčka s milencom, dvorná dáma Marie Antoinetty, ale i známy zvodca Casanova a americký mysliteľ Thomas Paine. Len niektorí z nich vedia, že dostavník ide v stopách kráľovského páru na úteku. (STV)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Roku 1791 se francouzský král Ludvík XVI. pokusil uniknout přes belgické hranice před revolucí do zahraničí. Král je však už politická mrtvola a brzy bude i mrtvolou skutečnou. Své době už nemá co říci a ona by mu stejně nenaslouchala. Proto se v tomto filmu povezeme sice ve stejný čas a stejným směrem, ale v jiném kočáře - mimojiné s Thomasem Painem, Casanovou či Retifem. A právě jejich dialogy, na nichž film stojí a pevně stojí, nám mají poskytnout klíč k pochopení "ducha doby". Historický film lze zjevně pojmout různě... jednou z možností je naprosto věrně vylíčit události, ke kterým došlo. Noc ve Varennes však jde jinudy, cestičkou prošlapanou o mnoho méně a IMHO cestou zajímavější a v důsledku nakonec i cestou informačně obsáhlejší. Pro někoho bude tento film užvaněnou kostýmní nudou, pro jiného zábavným naučným výletem do revoluční Francie. ()
O tomto filmu se těžko píše, nedává moc příležitostí, jak ho slovně uchopit. Není tu žádný dramatický děj, přesto je účinek na diváka velmi silný. Bravurní herecké výkony, obratně napsané dialogy, napětí dodávané nejdříve tušeným a pak už zřejmým útěkem královského páru, skvělý Casanova - to jsou jen některé dojmy, které v divákovi přetrvávají ještě dlouho po zhlédnutí snímku. V tom filmu se zkrátka skoro nic neděje, a přesto má obrovský náboj. Je to rozhodně silný divácký zážitek. I když je mi jasné, že ne pro každého. ()
Půvabně svěží film, kde se setkávají nejrozmanitější postavy, kde ženy vzdychají po velkých milovnících, kde bohatí pohrdají intelektem a chudobou a kde chudí krvelačně touží po spravedlnosti. Jízda dostavníkem z Paříže do Mét se tak stává velmi zábavnou a dobrodružnou a vytrácí se zde jeden ideál za druhým. Spisovatel Nicolas Edmé Restif de la Bretonne (Jean-Louis Barraul) je velký milovník žen, ale především zvědavým čmuchalem s detektivními sklony a touhou dopátrat se senzačních pravd. Casanova (skvělý Marcello Mastroianni) je už stařík, který trpí nemocemi, baví společnost historkami, ale také si udržeje stále svůj šarm a s grácií odvracuje každý slovní útok proti své osobě. Komtesa sophie de la Borde (Hanna Schygulla) postupně zrácí své ideály ve víru ve francouzského krále a společně se svým kadeřníkem Jacobem (dobrý Jean-Claude Brialy) i svoji vznešenou přezíravost. Filozof Thomas Paine (Harvey Keitel) zpochybňuje téměř vše, neboť vše možné směry, vlády a revoluce ve své pravé tváři touhy po moci a tyranii. Operní pěvkyně Virginia Capacelli (Laura Betti) se ráda nechává unášet krásami života. A samozřejmě další cestující. Půvabnou roličkou je pan Sauce (Jean-Louis Trintignant), který snad nechtěně a proti své vůli zajme francouzského krále s celou rodinou. Je to krásně škodolibě poťouchlý film. ()
Európska aristokratická smotánka cestuje v roku 1791 vo vskutku dosť nadrozmernom dostavníku, pričom ich celkovým „Kočišom” sa stáva snáď nikto iný, než zrovna Ettore Scola...? • Zo všetkých cestujúcich ma mimochodom asi najviac zaujal len exkluzívny „lámač ženských srdcí,” alias Giacomo Casanova v podaní charizmatického, talianskeho herca Marcella Mastroianniho. Počas tejto dlhej cesty, postavy jednak veľmi často diskutovali na „intelektuálnu notu” s niekoľkými patričnými odkazmi do kultúrneho sveta, kedy sa to medzi nimi len tak neustále hemžilo samými, intenzívnymi dialógmi, to jest vtedy som mal mimoriadne nastražené uši, aby mi tým pádom ani vôbec nič neuniklo; ale zároveň sa do toho zamiesila i samotná politická situácia, nakoľko takmer v rovnakom čase, z Paríža zdrhol i kráľ Ľudovít XVI., a to konkrétne spoločne so svojou manželkou Máriou Antoinettou, čiže je asi reálne dosť možné, že sa obidva »tábory« napokon predsa stretnú vo Varennes, v medzičasom už vo veľmi vybičovanej atmosfére? • Scenár bol doslova ukecaným na plné obrátky, až sa dokonca miestami rovnako čudujem, že som sa pri tomto titule; skrátka neunudil až rovno k smrti, čo podľa konečného (z)hodnotenia ani nie je zvlášť poznať. Zrejme až vďaka zvučnému, medzinárodnému obsadeniu som si napokon celkom prišiel na svoje, keď povedzme, že práve Marcellovi zručne sekundovali: Jean-Louis Barrault & Harvey Keitel & Hanna Schygullaová, pritom by som ešte doplnil i sympatické: kostýmy a výpravu a kameru, a tak som zaokrúhlil na pekné 3* so záverečným dodatkom, že už asi nikdy viac...? POZNÁMKA: Ak by si dajme tomu tieto dva "mančafty" úlohy medzi sebou vymenili, tak pevne verím, že by som mal oveľa lepšie dojmy, ako totižto v tomto pomerne zdĺhavom prípade. ()
Galerie (8)
Photo © France 3
Nádherně, poctivě natočený historický film. Jen těžko člověk hledá nějaké chyby a pokud už nějaké jsou, sám režisér na ně prostě téměř instruktážní formou upozorní (například onen nesmírně půvabný Casanovův vstup, v něž divákům vysvětlí, jak to bylo ve skutečnosti s jeho proslulostí) takže případným kritikům dokonale vezme vítr z plachet. Napadá mě italské přísloví, které říká zhruba toto: "Sice to není pravda, ale je to výborně vymyšleno". To celé dokonce na druhou, neboť příběh rámuje "Mondo nuovo" s vysvětlením, že celý děj je vlastně jen "pimprlovým divadýlkem" předváděným pomocí onoho převratného optického přístroje, jehož použití vás bude stát pouhý jeden sum (mimochodem, roztomilá a evidentně vědomá analogie filmového řemesla). Přesto se Scolovi podařilo vystihnout atmosféru prvních měsíců revoluce nesmírně přesně, živě a autenticky. Film přitom není nějakou prvoplánovou oslavou revoluce či naopak její kritikou. Spíše prostě nabízí bohatou paletu lidských postojů a pohledů s obrovským potěšením a citem pro vyprávění příběhů. Víc než politika a proklamace nového řádu jej evidentně zajímá běžný život. na plátně se odehrává poctivý barvotiskový obrázek s kdákajícími kachnami, prašnou silnicí zvířenou dusotem koňských kopyt či prodavačkami květin nebo použitých klobouků. Pozornému a informovanému diváku ovšem neunikne mnoho zajímavého materiálu k přemýšlení, přičemž některé otázky patří k něm, jimiž se filosofie zabývá už celá staletí. Třeba jenom otázka řádu a společenského uspořádání. Jistě není náhodné, že z panovnického páru v davu zahlédneme pouze nohy jejich výsostí, stejně jako závěrečná adorace dřevěné figuríny v panovníkově oděvu. Feudální řád přece nepotřebuje konkrétního panovníka XY, právě jednoho člověka z masa a kostí, potřebuje někoho, kdo bude hrát jeho roli. "Nevím jestli to byl král, asi ne, neměl svůj červený plášť"... "Kdyby jeho výsost cestovala v tomto oděvu, určitě by ji nezadrželi"... Je to ovšem v naší době a společnosti jiné? Nejsme všichni ve svých společenských rolích jenom "herci", malá kolečka ve složitém celku života a světa? Pád starého řádu a postupná (krvavá) konstituce řádu nového sice znamená mnoho změn, ale v zásadě příliš nemění lidské postoje a motivy. I v převratné době jsou tu chudí lesní dělníci či zemědělci mořící se na polích, požitkáři hledající dobré jídlo a plný pohár vína, idealisté nevidící pro své ideály reálný svět, celoživotní revolucionáři, kteří stejně nejsou nikdy dost spokojení... Velké dějiny cítíme za všednodenními drobnostmi, ale neřekl bych, že je Scola přehlíží, naopak, probleskují na mnoha místech. Tu se na plátně objeví vypálený, polozřícený dům, jinde hostinec provozovaný v bývalém kostele. Rozmarný příběh v sobě skrývá pečlivě vybudované drama. S postupem času ostatně děj houstne a dramatická linka nabývá na intenzitě... Vedle režijního mistrovství lze mluvit i o citlivé a invenční kameře, přesném střihu, bezchybných kostýmech, příkladné práci s histrorickými reáliemi, výborně vybrané doprovodné hudbě a především, skvělých hereckých výkonech všech zúčastněných, jimž pochopitelně kraluje Marcello Mastrojani, ale ani ostatní se nenechají nikterak zahanbit... Na závěr je třeba zmínit jednu nepříjemnou "drobnost". České dvd vydané společností "North video" je žel počinem zcela fušérským. Film je na něm totiž k dispozici pouze v ořezu 4:3, a navíc zde zcela chybí původní francouzský zvuk, což je ztráta o to větší, že i s jazykovou složkou si režisér velmi vyhrál. Vedle libozvučné francouzštiny ve filmu zazní na mnoha místech také italština, němčina a angličtina, nemluvě o tom, že mnohé postavy hovoří francouzštinou zabarvenou přízvukem některého ze jmenovaných jazyků. V našich luzích a hájích žel to vše "zaplácne" neslaný nemastný dabing té stále stejné skupiny "dabérů"... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, Matty, Subjektiv, Mi Nü-Chai, liborek_, RAiken, Historik, tomtomtoma () (méně) (více)