Vij

Nahlíženo optikou jungiánské psychologie bychom mohli říci, že jde o brilantní znázornění duševního souboje mladého studenta bohosloví s jeho vlastními psychickými obsahy v průběhu jeho zasvěcení (procesu individuace). Konkrétně ukázková konfrontace s archetypem animy (mladá krásná dívka i stará čarodějnice) a doprovodný střet se stínovými silami (nejrůznější zde vyskytnuvší se bubáci a především samotný hrůzostrašný Vij). (18.10.2018)

Když si vezmu, že o rok později vznikne v USA 2001: Vesmírná odysea, je tahle papundeklová balada ve stylu Erbenovy Svatební košile hodně slabým čajíčkem. Začátek je o ničem a studenty bohosloví bych hnal vrbovými pruty od bran jakéhokoliv kostela či kláštera, hlavní hrdina jinak celou dobu jen třeští oči a chová se jak pitomec. Nějak mu nevěřím, že se upřímně obrací k Bohu, aby ho zachránil. Nejlepšími jsou první dvě noci strávené v kostele - ty jsou skutečně ve svém minimalismu děsivé, to jsem se až lekal zavrzání podlahy v domě, když jsem film sledoval. Třetí noc je ale takovou přehlídkou potvor, až je to směšné. Vij mi připomínal nedomrlého golema. Jen ta mladá herečka má patřičně sugestivní a děsivý výraz - na ní to mohli celé postavit, protože by to dokázala odehrát a strašit sama. Mrzel mne tragický konec, přece jen člověk čeká, že ji vysvobodí. I když - co my víme, jak si řeknou v závěru ti dva malíři. Třeba žije a kdoví, jak to nakonec dopadlo. Jinak celkově mi přišlo, že té ironie a jistého cynismu bylo až moc, že to chtělo vyvážit, na druhou stranu mne potěšily lidové písně, které se umně filmem proplétají. ---- EDIT: Viděl jsem nakonec i srbskou verzi, a musím říct, že hororověji na mne působí tato verze, s létající rakví, mlčením a slepotou přes mluvení a aktivitu po sraz strašidel, takové postupné rozvíjení zla na nesvatém místě, (03.05.2016)

Viy není ani pohádka, ani horror, byť z obojího v sobě má. Jde o démonickou pověst mající blízko k baladě. Vina a trest jsou základem příběhu. Sledujeme osudy studenta, který by měl vzhledem k profesi, na kterou pomýšlí, žít ctnostným a příkladným životem. Místo toho se kurví (dokonce na Zelený čtvrtek), šňupe tabák, kouří a holduje alkoholu. To ještě netuší, že bude vystaven přetěžké zkoušce - postavit se samotnému Ďáblu a jeho armádě! I když má na své straně Boha, jeho vítězství není vůbec jisté... Výtvarné zpracování (odpovídající době) je velmi dobré s obstojnými triky. Kamera nešetří nájezdy, střídáním celku s detailem ani rozličnými optickými efekty. Vrcholem pak jsou démonické orgie během třetí noci v kostele. Upíři, vlkodlaci, démoni, rozličné kreatury, oživlé kostry a Viy. K tomu skvělá hudba v napínavých a strašidelných scénách stupňuje napětí. Osobně se mi velmi líbila pasáž, kdy se hlavní hrdina pokouší utéci přes řeku a k tomu mu hrají zuřivé smyčce, za které by se ani Čelisti nemusely stydět... (04.09.2012)

Je zbytečné dumat, zde je to pohádka či horor, mnohé pohádky (nejsou-li umravněny upravovateli) jsou pěkně hororové. Trochu jiný sovětský film. Hrůzy jiného světa dřímající pod nehlubokým nánosem každodennosti. Pěkné vykreslení starého carského ukrajinského venkova a společnosti, kde mimo pána jsou všichni ostatní vlastně rabové. Jak zde bylo řečeno, první dvě noci v kostele jsou nejlepší část filmu. Část triků stále působivá, část přece jen už zastaralá, zvláště zpodobnění samotného Vije spíše směšné. Ale čarodějnice ve své dívčí podobě-Самая красивая девушка  в целом мире. (31.01.2010)

Prvý a na dlhú dobu posledný ruský/sovietsky horor je čarovným mixom ruského folklóru a gotického hororu na štýl Hammeru. Nič nemá k sebe bližšie ako európsky folklór a gotické horory a nečudo, že výsledok je tak prirodzene úchvatný. Obzvlášť tretia noc je dychberúcou vizuálnou baštou, za ktorú by sa nehanbil ani Tim Burton. (02.09.2012)