Expres z Norimberka

Člověka zamrazí, když si při sledování podobných filmů vybaví tehdejší temnou dobu nekompromisního budování socialistického ráje. Vyžadovala se slepá poslušnost bez pochybností a přemýšlení. Vše mělo ve své hysterii pouze černou, nebo bílou barvu. Něco se oslavovalo, něco jiného ničilo do zapomnění rozkladu beznaděje. Je to film, který nahání hrůzu z manipulace moci a ideologického příkazu, který se obřadně uctíval. Děsivé je, když vidíme celou a dlouhou řadu velmi dobrých herců, kteří se této zlomyslné šarády zúčastnili. Smutným hrdinou příběhu je všehoschopný a slabošský agent imperialistické hydry Řehoř (Svatopluk Beneš) ve svém marném pokusu o záškodnickou sabotáž. Hlavní ženskou postavou je uvědomělá socialistická učitelka Věra Mikulová (sympatická Ludmila Vendlová) se svým hořkosladkým osudem v nebezpečné akci. Nejkladnější postavou je sympatický a mužný příslušník StB František Klíma (Josef Bek), který má celou záležitost pod kontrolou. Z dalších rolí: obratný a neodbytný agent Radimský (zajímavý Bohuš Záhorský), lidový cestující a bezprostřední zlepšovatel František Čapek (příjemný Jaroslav Marvan), odtažitá a nespokojená cestující Marie Vaňková (příjemná Zdeňka Baldová), dobrácký a zostuzovaný kouzelník Mrkvička alias Bondini (sympatický František Filipovský), podlý a zastrašující agent Nowak (Miroslav Homola), napravený a snaživý hříšník a taxikář Dvořák (Ladislav Boháč), budovatelský strojvůdce (Jaroslav Vojta), nedočkavý topič (Rudolf Deyl ml.), vedoucí rozsáhlé a perfektně provedené akce proti nepřátelům státu a přesvědčený příslušník StB Jiří Mareš (Ladislav Chudík), či zachraňující vlakový číšník Veselý (Zdeněk Dítě). Lze to označit jako oslavu budování socialistického státu a osočování imperialistických mocností ze záškodnické podvratné činnosti proti prostému lidu a světovému míru. Smutno je mi z této nekompromisní demonstrace moci a předkládání jediné platné pravdy! Je to nebezpečné. (19.10.2016)

Musím přiznat, že jako špionážní film se mi to líbilo. Samozřejmě, ten počet špionů na jednu krabičku z Německa je naivně směšný, ale dodržuje to zákony žánru, objeví se i nevinná dívka v nesnázích, až na dr. Sovu, tedy Chudíkovu postavu, nevíme, kdo je kdo, a Beneš jako záporák se snaží, seč může. Do toho skvělé záběry krajiny, vlaku (miluju vlaky) včetně kabiny strojvedoucích, a pak naprosto dokonalé noční záběry Prahy, včetně dnes již neexistujícího holešovického nábřeží v závěru. Za mne slušná a navíc docela krátká podívaná. Jediné, co tady tahá za uši a doslova z toho člověka zamrazí, je ta pitomá replika o Číhošti, fuj tajbl. (24.04.2019)

V galerii schematických výtvorů budovatelské doby jásavých pochodových písní, hromadných justičních zločinů všech dosažitelných a představitelných forem a hluboké systémové devastace národního hospodářství, kultury i češství jako takového vznikala díla, která domněle ukazovala, na čí že straně je vlastně pravda. Tzv. zakladatelská - lze mluvit právem i o zločinných - léta komunistického režimu ještě prohloubila úpadek a ztráty, které za sebou zanechala Druhá republika a protektorát. Ve velkovýrobě tohoto plakátového braku fráze a lži vznikaly alespoň občas koukatelné filmy. Jedním z nich je i tato sága podvodu o rozsáhlých - většinou domnělých - infiltracích západoevropských a amerických zpravodajských služeb. Film byl svérázným dárkem k blízké tzv. měnové reformě, která okradla široké vrstvy obyvatelstva, chudinské i střední vrstvy, bez rozdílu. Také expresně. (15.04.2008)

Na dobu tvrdého stalinismu pěkně akční podívaná, jsou zde přestřelky, skoky z jedoucího vlaku i jedoucího automobilu, boj muže proti muži, honičky v temných uličkách, kráska v ohrožení. Všechno je to ale tak tuhé a nedokonalé, že je to až legrační. A k tomu ty děsivě schématické figury-ti sluneční či bodří "naši" versus Západu zaprodaní pekla zplozenci. Někdy to vypadá, že role ve filmu byly hercům rozdány dle zásluh. Předúnoroví filmoví milovníci (S. Beneš, M. Homola) si musí své "hříchy" vykoupit zápornými rolemi. Přitom zrovna Svatopluk Beneš v roli hlavního konspirátora a téměř bondovského, chladnokrevného vraha je ukázkou naprosto hovadského obsazení role. Vidět jeho o zavilou grimasu se pokoušející obličej, doprovázený výrokem: "Jestli pípnete, našiju to do vás", to je opravdu zážitek na úrovni nechtěné parodie. Ti, kteří hráli před Únorem bodré lidové typy (Vojta, Marvan, Baldová), tehdy pro potěchu diváctva či kasovní úspěch, hrají je zase, nyní však ve službě nové ideologie. A nakonec jsou tu nastupující socialistické hvězdy (Bek, Chudík a ta vzorná pedagogická kráska L. Vendlová), kteří hrají ty správně, uvědomělé, nové lidi. Všechno by to už dneska byla sranda, nebýt takové dobové narážky iluzionisty (F. Filipovský), pronesené v rámci lehké, společenské konverzace : "Můj dědeček vždycky říkával, že zázračnost kouzla vzrůstá se čtvercem vzdálenosti od první řady diváků. Proto jsem se taky neudržel, když se před časem dály ty zázraky v Číhošti a na jiných farách, a jel jsem se podívat, jak si počíná konkurence, ale řeknu Vám, takovou fušeřinu by ani náš děda nepřežil." Když si jeden vzpomene na toho utlučeného faráře Toufara... (14.11.2010)

Běda! Imperialistickým buřičům a rozvracečům se zachtělo sabotáže v našem krásném lidovědemokratickém ráji. Ještěže máme uvědomělého úderníka a příležitostného estébáka Pepíka Beka (pětiletka splněna za roky čtyři!). K tomu sovětský zlepšovák ve formě výtahu na ryby v přehradách a máme dokonáno. Úsměvná, nicméně báječná výpověď o době té nejtužší totality. (11.11.2011)