Děti noci

Skočili jsme do života unuděné mladé holky, která nevěděla, co chce. Protože to nevěděla a byla líná něco se svým životem udělat a bylo jí tak protivné o tom vůbec přemýšlet, všechno se posralo. Že chce jen podrbat za uchem, taky nikdo nepochopil, hned by ji chtěli drbat jinde. Hlavní postavy byly ploché a nudné, ostatně jako celý film, takže se to dobře ztrácelo. Je jasné, co tím chtěl básník říct, ale proč jen ten český básník to neumí říct ještě jinak? Proč nepoužije ještě jinou metaforu? (18.01.2011)

Na Děti noci jsem jsem se docela těšil, především kvůli herecké přítomnosti mého oblíbence Jirky Mádla. Bezprostředně po zhlédnutí ale z tohoto filmu zažívám spíše rozporuplné pocity. Líbila se mi postava Ofky, jejíž životní tápání rezonuje s pocity řady lidí této generace, a celková civilnost snímku, který je svým charakterem spíše televizní inscenací. Výsledný dojem však u mě stahuje dolů otravný product placement, trapnost některých dialogů a vyloženě divný závěr, který jsem zrovna dvakrát nepobral. U tohoto filmu pro mě není bez zajímavosti, že byl natočen v pro mě důvěrně známých lokacích - při sledování jsem měl skoro pocit, jako bych já a postavy na plátně byli jedna velká rodina, která chodí po stejných ulicích a do stejných hospod. Tedy až na ten vymyšlený krám, kde Ofka pracovala, a který se jen těžko může opřít o nějakou reálnou předlohu, protože podobných nonstop prodejen potravin, kde by prodávali rodilí Češi, se dá podle mě v Praze napočítat na prstech jedné ruky, a možná ani to ne. Což opět nezáměrně snižovalo můj dojem z celého filmu, protože mu to v mých očích přidávalo na nepříjemném napětí mezi scenáristickou vykonstruovaností a režisérčiným úsilím o autenticitu. Celkový dojem u mě osciluje někde mezi 3 a 4 hvězdami - nakonec jsem se přiklonil k slabšímu hodnocení, protože mám pocit, že se mi tenhle film rychle vykouří z hlavy a nestojí moc za zapamatování. (17.06.2012)

Michaela Pavlátová zřejmě navždy zůstane režisérkou Nevěrných her. Kde nic není, ani smrt nebere. Mádl opakuje jen svou pravidelnou křeč, Martha opakuje své bezcílné rádoby rebelství z Dobré čtvrti. Jako doplněk antické tragédie velkoměsta se tu potulují i Novotný, Dolanský, Marthy maminka, Babčáková a další kvalitní umělci současnosti. (13.03.2011)

Jeden můj kamarád je vyučený kuchař, ač se tím neživí. Jistou dobu jsem s ním bydlel v jednom bytě a často jsem byl svědkem jeho vaření. Vždy mě fascinoval tím, že o čemkoliv, co uvařil (a často to bylo hodně dobré), prohlásil zásadní větu: „Něco tomu chybí.“ Nikdy však nespecifikoval co, a nikdy se mu nepovedlo tu chybu doladit. Děti noci na tom jsou stejně. Ač Issová s Mádlem předvádí skvělé herecké výkony, a po dlouhé době film, který mě zaujal svým prostým dějem o NORMÁLNÍCH lidech (žádná „třeskutá“ „polodementní“ komedie nebo rádobyexistenciální problémy vyšší střední třídy /dodnes jsem se nevzpamatoval z otřesného zážitku z Bestiáře/) - přesto tomu filmu něco chybí. Proto dávám 3,5*. (07.06.2009)

Herecky je to zvládnuté výborně, bohužel příběh nenabízí nic extra originálního nebo zajímavého. Zvláštní je akorát postava Ofky, které jsem chvíli moc rozuměl, pak ji zase příliš nechápal, a tak to šlo na střídačku po většinu filmu. Konec, i když pěkný, nebyl moc důvěryhodný. I pár věcí k zamyšlení by se našlo, ale z průměru, ač lepšího, to už snímek nevyzvedne. (30.08.2012)