Děti noci

Bluntman:"nejlepší současný český herec Jiří Mádl.." Ano, a já jsem prastrýc pana Krytináře z matčiny strany... Nehledě na vulgarismy, ve kterých si tento ubožák (Bluntman) zjevně libuje.____ Tolik jako reakce a teď k filmu: Překvapivě se to "dalo". Nebylo tam dohromady nic, co by diváka uráželo, ale vlastně ani (víc) bavilo. Děti noci jsou jedním z těch filmů, které během 1. "palaské" noci byly v záloze, ale čas není nafukovací. V kontextu české současné kinematografie čistý průměr, ani o píď víc. Jednu pravdu ale "Blunty" má, až moc často náhodně se tam všichni v té "velké Praze" potkávali. (23.03.2009)

80 minut product placementu ve vyprávění o krávě, která právě dostala krámy, ve filmu, jenž se chce odlišovat od vlny českých teenagerovských filmů už svým úhlem pohledu, ale je stejně dramaticky nezvládnutý (ano, Suda...) a vypovídající o tom, že někteří si potřebují nutně zašukat. Esence chčípáčkovského českého filmu a lostomilého plyšáčkovství, tedy dvou věcí, které upřímně nenávidím na české polistopadové kinematografii, v rádobyuměleckém pseudoimpresionistickém filmu vystavěném na náhodách a klišé aneb další snímek potvrzující mi, že nejlepší současný český herec Jiří Mádl by měl brutálním způsobem zabít svého agenta, pokud nějakého má. (25.09.2008)

Český film, od kterého jsem hodně čekal, hodně jsem si od něj sliboval a těšil jsem se, až si najdu čas a skouknu ho. Bohužel má velká očekávání zřejmě způsobila, že jsem nakonec mírně zklamaný. Já už jsem se v nějakém jiném komentáři vyznal z toho, že miluji filmy, které se z velké části odehrávají v noci, protože noc, to pro mě znamená tajemno, mystiku, něco nevýslovně vzrušujícího a zároveň obávaného. A těšil jsem se, že tenhle film bude přesně takový, co pro mě symbolizuje noc. Navíc o důvod víc k tomu, abych se na film těšil, představovalo obsazení Marthy Issové do hlavní role. Marthu považuji momentálně za nejlepší českou herečku a také proto jsem do filmu vkládal obrovské naděje. Bohužel však rozhodnutí obsadit do hlavní mužské role Jiřího Mádla jsem nevítal s nadšením, pokud nějakého českého herce nemám rád, tak je to právě on. Ale k filmu samotnému. Příběh zajímavý, ze začátku mě to nadchlo, ale bohužel tenhle film jede v jakési rutině stylem hlavní hrdinka v práci, hlavní hrdinka žije soukromý život, což představovalo řešení konfliktů a citových vztahů, ať už s rodinou, s přítelem nebo s kamarádem Ubrem. A zase do práce, a zase řešení soukromého života. Tenhle film je prostě hrozně monotónní a časem se pak už zdá to čekání na nějakou výraznější zápletku opravdu dlouhé. Ale na druhou stranu, pokud se na to podívám objektivně, může být život mladé holky, která neví, co chce a jak být dospělá, nějak dobrodružný a vzrušující? A o čem je reálný život? Kdo z nás může říct, že má zajímavější život než hlavní hrdinka? A proto své mírné zklamání připisuji spíše tomu, jak jsem byl na film natěšený, ale v reálu jsem vlastně spokojený, že ten film nabídl aspoň trochu solidní a zajímavý příběh, na který se dalo koukat. Navíc výkon Marthy Issové byl opravdu vynikající a bezchybný, takže nakonec po dlouhém váhání mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami uděluji s mírně odřnýma ušima čtyři hvězdy. (31.03.2010)

Do sebe zacyklené a až odpudivě líné existenciální drama o hrdinech, kteři o sobě vědí, že jsou tragickými postavami, ale radši na svůj sociální vývoj rezignují než aby jej jakýmkoliv způsobem řešili. Fakt jsem celou dobu čekal pointu v tom smyslu, že jsou Ofka i Ubr oba dva z jiné planety (bez metafory) a snaží se neúspěšně začlenit do života na Zemi, toho času v Praze na Florenci. (21.05.2016)

Kdo zažil, ten ví. Kdo nezažil, ať drží hubu a je rád. Issová i Mádl jsou ve svých partech naprosto přesní. Ofka je dokonale otrávená životem a Ubr je zase správně ujetý. Pocit ztracenosti generace Y z toho čiší v každém záběru a už při druhé projekci jsem si uvědomil, že mnoho zásadnějších filmů tady po revoluci nevzniklo. Jelikož jsem si zde zobrazenou životní etapu už skoro celou prošel a dokonce přežil, tak k nim mám o mnoho blíže než generace notorických cinkačů klíči, kteří, jak sami často rádi tvrdí, zažili o dost víc, než si dokážeme představit. Pravda, automaticky zaručené pracovní místo ke každému maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu a k tomu jako bonus byt, to z ní jako skutečné peklo. Jak už jsem psal výše, raději držte hubu. Každá doba má svoje. (29.03.2010)