Podpis čtyř
The Sign of Four
Sherlock Holmes: Podpis štyroch
Obsahy(1)
Dveře zamčené zevnitř, okna zavřená na petlici, krbová mříž příliš malá, než aby se jí kdokoli protáhl, za stolem mrtvý muž v podivně ztuhlé pozici, napovídající požití nějakého účinného jedu – a zmizení klenotů obrovské ceny. Sherlock Holmes už za svůj život rozluštil nejednu záhadu, ta, před kterou jej osud postavil nyní, však skutečně vypadá neřešitelně. Normální smrtelník by to nepochybně vzdal. Holmes se však odjakživa řídí zásadou, že vyloučí-li se nemožné, to, co zůstane – byť to vypadá šíleně – musí být pravda. A k odhalení pravdy je Holmes ochoten použít jakýkoliv způsob. Třeba i zaměstnání svého netradičního příležitostného pomocného sboru. (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Utahaný začátek, pak výborný skok přímo do zápletky (koktavý Jan Knot a jeho zasvěcení do děje) ale pak bohužel zase ospalé a roztahané vyšetřování a dost blbý konec. Holmes tentokrát nejenom nesympatický, ale přímo divný, Dalimil Klapka je moc uječený. Bruder v roli Watsona naopak moc dobrý. Televizní rozpočet je v tom dost cítit, i když kostýmy a výprava slušná. ()
Znáte ten druh zívnutí, kdy máte strach, že si vymknete čelist? Tenhle příběh je přesně takový a přesně toto vám u něj hrozí. Nezáživná historka o pokladu, zašmodrchaná a vytahaná jako guma u tepláků. A protože vás film nemilosrdně přecpává teatrálně přepjatými výstupy všech zúčastněných, fyzikální zákon velí, že brzy cosi rupne. Buď ta guma nebo vy. ()
Pamatuji, jak jsme na tom byli s bratrem jako děti v kině a měli oči navrch hlavy. Je až s podivem, jak tenhle film zestárl. Ne, že by byl špatný, ale nějak z něho vyprchalo to tajemno a atmosféra, která nás tenkrát tlačila do sedadel. Sice budu mít už asi navždy spojeného Sherlocka s Jeremy Brettem a Watsona s Edwardem Hardwickem, ale víc jak průměr tomuto televiznímu filmu dát nemůžu a také trochu žasnu, jak málo stačilo v socialistickém kině, aby byl člověk paf... ()
Příběh Sherlocka Holmese 'Znamení čtyř' je jeden z několika málo velice známých povídek nejčastěji filmovaných. Tentokrát je snímek součástí série z konce osmdesátých let, ve kterém si Sherlocka Holmese zahrál Jeremy Brett a doktora Watsona Edward Hardwicke. Považuje se za nejvěrnější filmovou adaptaci dané literární předlohy od autora Arthura Conana Doyla, ale to mohou posoudit jen čtenáři. Snímek obsahuje typický britský šarm, jiskru tajemného případu, typický holmesovský důvtip a patřičnou ctižádost. Děj neoplývá lecjakou složitostí a naopak diváka nechává proplouvat ve svém vývoji. Je vcelku atmosférický a tajemný, ale bohužel selhává napětí. Jedná se o první film série s novými představiteli, což pro diváky ve své době znamenalo si na ně zvyknout. Jako obyčejná televizní odpočinková detektivka s nejslavnější detektivem všech dob je snímek přínosný a nezdá se, že by na své atraktivně nějak ztrácel. ()
Můj asi nejoblíbenější celovečerní díl s Jeremy Brettem, možná ještě lepší než Pes baskervillský. Jestliže jsem dříve napsala, že některé Doylovy příběhy založené na tragické zahraniční minulosti nebývají vždy dobré, v tomto případě to rozhodně neplatí. Kombinace temného zločinu v koloniích, magické Indie a ukrytého pokladu vytváří velmi lákavou zápletku. Nechybí tu vůbec nic: zločinecké spiknutí, tajemná vražda, záhada zamčeného pokoje, pověstné londýnské doky a přístaviště (zde oceňuji zejména tu úžasnou všudypřítomnou špínu), impozantní staré sídlo, ,, irregulars“, jeden z Holmesových perfektních převleků i jeho houslové číslo, honička jako v každé správné detektivce (tentokrát originálně na roztomilých parníčcích) i lehký nádech romantiky. Sherlock je navíc v té nejlepší formě, dedukuje ostošest, střílí si z inspektora i Watsona, leze po střechách a pronásleduje pachatele na souši i na vodě. Vedlejší role jsou obsazeny zcela v souladu s literárním popisem a zahrány bezchybně, ať již jde o hloupého a samolibého Jonese, Jonathana Smalla či pana Sholtoa, jehož poněkud bizarní zjev vytváří z jeho mrtvoly obraz vskutku morbidní. Skvělý je rovněž výběr Mary Morstenové, budoucí choti Johna Watsona, z níž vyzařuje přesně táž oduševnělost a charakter jako v textu. Těžko si představit mladou dámu, která by se k němu hodila lépe. Mezi oběma je zároveň cítit jemná vzájemná sympatie, která činí tento vztah uvěřitelným, byť tvůrci poněkud přibrzdili a některé detaily ohledně vzrůstající náklonnosti páru z důvodu krácení snímku vypustili. Ještě pár odlišností ve zcela nepodstatných detailech, zkrácení některých rozhovorů (chybí zejména některé Holmesovy filozofické úvahy, na které skutečně nebyl prostor), avšak 98 % zůstalo a jako obvykle se s předlohou shoduje do puntíku, co do příběhu, popisů míst, chování postav i všech dialogů. Připadá-li přitom někomu Holmes málo excentrický, nechť shlédne film znovu (válení se ve špinavém převleku v přístavu či lezení po střechách mi na anglického gentlemana připadá excentrické až až). Komu se zdá příliš arogantní, vážný a protivný k Watsonovi, tomu doporučuji nenechat se odradit a shlédnout celý seriál (Brettův Holmes se směje či usmívá dost často, jen ne tolik v tomto díle, a s doktorem je pojí skutečné přátelství). A pokud má někdo výhrady k příběhu, nechť je adresuje zesnulému siru Arthurovi, který to takto prostě napsal. Atmosféra zde rovněž funguje stejně jako napětí, film neuhání zběsilým tempem ani není utahaný, nýbrž pěkně odsýpá, nenudí a osobně mi utekl až moc rychle. To ostatně platí i pro Smallovo vyprávění, které není přehnaně dlouhé. Delší stopáž je pak dána délkou originálního textu, film nebyl na rozdíl od Posledního upíra a Svobodného mládence nijak uměle nastavován (povídky, podle nichž byly natočeny krátké díly seriálu, mají obvykle 8–12 stran, Znamení čtyř jich má 49). Vytknout tak lze snímku snad jen přílišnou Holmesovu počáteční ostrost vůči klientce, která je nicméně omezena na jednu větu, a trochu zamrzí absence jeho dedukce ohledně doktorových hodinek a Watsonova nabídka sňatku. Vše ostatní je jako vždy perfektní, včetně hudební složky s tóny navozujícími exotické dálavy a moře i občasného humorného prvku, a proto nelze než jako už tolikrát předtím udělit maximální hodnocení. () (méně) (více)