Ôgon no inu
Goro, biely pes
Epizody(9)
Obsahy(1)
Japonské dievčatko Reiko Kitamori spokojne nažíva so svojim tatínkom v Tokyu i s jej krásnym a oddaným psíkom Gorom z rodu Kishu. S láskou chodí na hrob svojej mamičky a "rozpráva sa" s ňou, akoby ešte stále bola s ňou. Snaží sa celým srdcom i dušou pomôcť tatínkovi potlačíť smútok, ktorý potláča hlboko vo svojom vnútri. Do života im ale vstúpi otcov dávny priateľ, ktorý ho požiada o ulovenie obrovského medveďa, ktorý mu znepríjemňuje žívot a aj ľuďom na okolí. Otec aj Goro sa vydávajú na ďalekú cestu a Reiko ostáva doma, v Tokyu. Onedlho sa Reiko dozvedá smutnú správu, že otec podľahol zraneniam, ktoré mu spôsobil medveď a Goro sa stratil. Vydáva sa na cestu naprieč Japonskom nájsť svojho psíka a Goro, toto oddané a statočné stvorenie sa vydáva hľadať svoju milovanú Reiko. Čakajú ich dobrodružstvá o akých ani nesnívali... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (119)
Vedle Hačiko - příběh psa je Goro - bílý pes pro mě druhým televizním počinem, který vypráví o vztahu psa a jeho pána. Krásná a téměř nezapomenutelná úvodní píseň již od začátku evokuje příjemnou atmosféru. Postavy jsou sympatické (to asi i díky výbornému dabingu), ale po pár dílech trochu omrzí děj. Několikrát se opakuje to, že pes je buď zraněný nebo nemocný, někdo ho najde, ošetří ho a pes poté pokračuje v cestě. Příjemný komentář v pozadí, který v menší míře popisuje chování a jednání psa (i když já osobně jsem se tam nedozvěděla nic nového :-)). Sečteno, podtrženo, je to velmi příjemný seriál, i když hlavní postava Reiko mi občas lezla dost na nervy, klady převyšují. ()
Goro, bílý pes aneb jak potýrat malého diváka:-). Kolikrát já si říkal, tak kdy ho už konečně Reiko najde respektive kdy ten Goro přiběhne...Horší než čekání na Lassie:-) Ovšem ta píšťalka, to bylo něco... A taky jsme měli díky tomuto seriálu jedno úsloví: Zmatený, jak Goro před Tokyem:-) Každopádně vidět bych to znovu nechtěl... ()
Ten seriál jsem naposled viděl někdy v 80. letech a utkvěly mi dvě vzpomínky: 1. Neuvěřitelná nuda. 2. Hlavní postava měla píšťalku pískající na frekvenci, kterou slyší jen psi a která měla dosah cca 1-1,5 km. V jedné scéně byl Goro od své majitelky tak půl kiláku, ona pískala a on nic neslyšel... takže seriál mohl mít další díly. ()
My všichni, co jsme tohle sledovali jako děti v osmesátkách, a dnes to vidíme znovu, nemůžeme kritizovat. Tenhle seriál je emocionální dojemná ždímačka, i když pravda je, že když jsem teď po dvaceti letech viděl onu scénu s medvěděm, po které jsem kdysi nemohl spát, úsměvu jsem se neubránil. Ale Goro je machr. ()
Nehodnotím kvalitu zpracování seriálu o geniálním, leč věrohodném čtyřnohém blonďákovi, ale ... co jsem asi tak před těmi více jak dvaceti lety mohl v té bedně vidět? No, zeptal bych se současných capartů, ale ty mě s Gorem a s Japonským seriálem pošlou maximálně tak někam ...Pikaču....to jo. Avšak já a my všichni tady kolem dobře víme, že ... a vzpomínky zůstanou..... a ty hezké (pokud již nějaké takové někde v přehlcené mysli vyštracháme) si zaslouží vysoké hodnocení. ()
Zajímavosti (3)
- Filmovanie seriálu prebiehalo v mestách Kawasaki, Hakodate, Aomori, Tokio - v prefektúre Towada a v oblasti Shibetsuv. (dyfur)
- Goro je pes Kishu, což je původní japonské plemeno určené k lovu. Tito psi jsou přátelští, vytrvalí, učenliví a extrémně oddaní. Kromě bílého zbarvení známého ze seriálu existuje ještě červená a sezamová varianta. (campa)
Reklama