Goro, bílý pes

Srdcovka z mládí. Žádný seriál se mi nezažral tak hluboko do podvědomí, jako toto japonské devítidílné citové vydírání. Dnes už asi nesnese srovnání s moderními seriály, ale kouzlo které měl díky výjimečné hudbě, exotickému prostředí a sympatické hlavní hrdince s hlasem Jitky Molavcové se nedá jen tak něčím přebít. O mnoho let později jsem si pořídil DVD s originální verzí, abych zjistil jaký hlas vlastně měla herečka Masami Hasegawa. A přitom jsem přišel na to, že některé scény byly úplně zbytečně vystřiženy. Zvláštní je, že originál má s původním zvukem trochu jinou atmosféru. V tomto případě nemůžu jinak, než dát pět hvězd. (12.10.2019)

Nejsem pejskař a nikdy nebudu. Rozčiluje mě, když majitelé psů nechávají psi vysrat u našeho baráku jako by to byl nějaký park. A tenhle seriál je převážně o psovi, který se ztratí na výpravě za medvědem se svým pánem, kterého šelma roztrhá. A pes pak běží a běží stovky kilometrů zpátky ke své holce (to jsem napsal, jak kdyby spolu chodili), holka píská na píšťalku, aby ho přilákala, a tak nějak to pokračuje až do zdárného shledání. Viděl jsem to jako děcko, dnes už by tehdejší kouzlo brutálně opadlo, ale už tehdy mě zaujala japonsky zpívaná písnička doprovázející tento legendární seriál. Ne, já opravdu neumím japonsky, ale přísahám, že jsem v tom textu slyšel slovo "matuhaši". Nevím, co to tehdy znamenalo a nevím to ani dnes, nikdo mně to nepřeložil. Ani nechci, abych se dozvěděl pravý význam tohoto slova. Jistě je to překladatelský oříšek a já už jsem si ho vyložil po svém. V podstatě "matuhaši" zachránilo tenhle seriál na pěkných 40% (12.06.2012)

Příběh je o věrném přátelství psa a člověka. Je vůbec možné, že seriál je tak starý? Na něm jsem vyrostla. Vždycky mě dokázal strašně dojmout. Cítila jsem šílenou bezmoc, když Reiko zkoušela pískat na píšťalku, ale Goro se neobjevil. Nepochopí, kdo nemá doma věrného psa, který vás bezmezně miluje. Už jsem zase sentimentální. Tu píšťalku mám doma v šuplíků. Buď nefunguje nebo je můj pes hluchý. (27.01.2009)

….. „ Příběh je o velkém a věrném přátelství japonské dívky Reiko a jejího psa Gora. Goro svou paní ztratil, jediným smyslem jeho života se stala touha znovu ji najít a vrátit se domů. Na své dlouhé pouti běžel opuštěnými kraji, brodil se řekami, vzdoroval nepřízni počasí, hladu a únavě.“ Docela ráda jsem si připomenula seriál mého mládí (pravda, trochu jsem si těch 9 dílů tentokrát zkrátila). Ono vůbec neškodí, někdy neslušně nakouknout návštěvě přes rameno do notebooku a zjistit co se v něm skrývá :- ). (16.09.2006)

Pět hvězdiček za vzpomínky na tu nejkrásnější část dětství, za neskutečně nostalgickou ódu na lidsko-psí přátelství, za píšťalku, na kterou jsem si po letech vzpoměl až teď při pročítání commentů na ČSFD a okamžitě se mi vybavilo jaký hit byla tehdy na dětských táborech ... zkrátka za to že tu Goro byl v pravou chvíli a kdo by po mě chtěl objektivní hodnocení filmařské kvality seriálu, pro toho mám pouze lehký úder špičkou boty do rozkroku. Né všechny filmové prožitky se dají zaškatulkovat. (30.06.2009)