The Deerslayer
Obsahy(1)
Jedna z prvních filmových adaptací mistrovské knihy Jamese Fenimora Coopera "Poslední Mohykán". Tato němá černobílá verze vznikla v meziválečném Německu a dochovala se v americké sestříhané verzi pod názvem "The Deerslayer" (Lovec jelenů). Sleduje příběhy bílého sirotka vychovaného mezi indiány, Lovce jelenů, který se snaží ochránit bezbranné sestry Hutterovy, a indiánského bojovníka Čingačguka (ztvárněného Bélou Lugosim), kterému nepřátelský bojovník unesl snoubenku. (Morien)
(více)Recenze (2)
Další z těch filmů, na které se člověk podívá pouze kvůli Belovi. Jeho Čingačkúk sice není nějak moc zásadní postava, i když je jeho jméno v názvu, ale tváří se fakt hodně vostře a tyhle vostrý pohledy zůstaly Belovi i v době zvukového filmu. No místama docela sranda, hlavně když si tam tu srandu člověk dodělá za pomoci vlastních replik, ale jinak se jednalo o dost nudnej a nijak zvlášť zajímavej western. Na americkýho Posledního Mohykána ze stejnýho roku to nemá ani vzdáleně. Příběh je klasika, v postavách má člověk docela hokej, protože všichni indiáni jsou si strašně podobný a zároveň všichni běloši jsou si podobný a mají podobný hadry a v tom kdo je kdo jsem se příliš neorientoval, jedinej koho jsem poznal bezpečně byl rudý bratr Bela Lugosi :-) No a na roli Deerslayera mohli vybrat někoho výraznějšího. Tohle byl takovej tuctovej klaďas. No ale na druhou stranu je tohle asi nejstarší film, který se dá s Belou sehnat (společně ještě s jedním snímkem z roku 1920), takže jsem rád, že jsem to viděl. ()
-"Moje srdce! Moje srdce patří divočině. Miluji zemi, nejkrásnější ze všeho, kromě těch míst, kde ji pokazila civilizace." S textem předlohy se zase zachází prabídně, ale je zábavné sledovat, jak se tvůrci pokoušejí o rozsáhlou epiku a zároveň to pěkně rámují linií skautů, kteří sedí kolem ohně v lese a čtou si v knize. ()
Galerie (3)
Photo © Luna-Film
Reklama