Vlk

Pokud bych se měl dívat na romantický film s dobrým pocitem (bez špulení pusy a posmrkávání), pak na film tohoto typu. Několik jich už bylo natočeno, a vždy poměrně zdařile. Vlkům se zkrátka nevyhneme. Pokud se s nimi nestýkáme ve volné přírodě (kdy pak nevíme, jak k nim přistoupit - stejně jako to nevědí oni), pak na ně rozhodně narazíme ve svých představách, snech a vizích. Boj s vlky o první místo v potravinovém řetězci zřejmě dosud není definitivně dobojován. (07.07.2015)

pro milovníky přírody, filmů o indiánech a dokumentárních filmů je to nejspíš ten pravý snímek. Kamera je uchvacujíci hlavně při záběrech na krajinu, která je divoká a nespoutaná. Krásné scenérie však nejsou všechno a když se zaměřím na děj, tak je dost slabý a nenáročný na divákovu pozornost. Takže odpočinkový film a ideální k žehlení, či pletení, aspoň v něm uvidíte hezké vzory pro jelínky na svetr ;-) (07.01.2012)

Nejvýraznějším nedostatkem filmu je jeho přílišná stylizace, která jej má otevřít co nejširšímu okruhu diváků (hezké/fotogenické tváře všech zásadních postav, francouzština namísto původního jazyka atd..) Když ale promineme tuhle líbivou ohýbačku reality vyloupne se nám z toho hezký film, který je -stejně jako v posledním trapperovi- spíše o pocitech a krásné přírodě než o nějákém dramatickém oblouku. Někomu to může vadit, mě ale stačí meditovat nad tím jak parádní musí být žít v takové divočině jen pod jednoduchým stanem. (11.12.2013)

Je pravdou, že tento snímek nemá žádný myšlenkový přesah, ovšem i přesto mě zaujal svým čistým příběhem o soužití sibiřských pastevců s vlky, kteří jsou jejich nepřátelé...nepřátelé, pokud útočí na jejich stáda sobů. Příjemná hudba dokresluje záběry na krásnou přírodu a neznámé herecké tváře dodávají snímku na autenticitě. Vlk je rozhodně podívaná, která by neměla uniknout divákovi, jenž má snímky ze života v přírodě rád. (15.05.2012)

Tak přiznejme si, že po obsahové stránce to je spíše báchorka pro děti, ale mrazivé exteriéry sibiřského podhůří jsou tak malebné a sami o sobě působí natolik majestátně, že dodávají atmosféru i tomuto poněkud jednoduššímu příběhu. Síla filmu není v dramatických dějových zvratech či hlubokomyslném filozofování, ale právě v zobrazení prostého a přitom těžkého života tamních kočovných pasteveckých kmenů. Při pohledu na jednoduchá pravidla, která v tamní krajině platí, si moderní člověk musí připadat jako v ráji. Hlavní dějová linie, která je spojená s příběhem dospívajícího Sergeje, který se spřátelí se smečkou vlků, což pochopitelně zbytek kmene nekvituje zrovna s povděkem, nás postupně zavede ke známé pravdě o tom, že nejlepší je žít a nechat žít. Mně se tenhle výlet do mrazivých končin naší Země velmi líbil a klidně bych si ho někdy zase zopakoval. (07.02.2012)