Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Donggam je skutočne skôr dráma ako romantický film, ale i tak zostáva nežnou výpoveďou o spoznávaní ľudí, ktorá pomocou hlavného dua skutočne zájde do hĺbky. Ale to vlastne ani nie je potrebné pripomínať, väčšina ľudí, čo videla nejaké juhokórejské filmy z týchto žánrov, mi iste dá za pravdu, že tieto filmy majú tú tendenciu. ()
Neshodnu se se ženou. Ona říká, že lepší, než Il Mare, mě se naopak Il Mare líbilo víc. Osobně dávám slabších 80%, což však vůbec není zlé. Komornější, podobnou zápletku řeší jinak. Na rozdíl od Il Mare se tady oba hlavní hrdinové hned na začátku jasně dohodnou, že nevyužijí časové spojení na obohacení, na rozdíl od Il Mare oba budují (snaží se budovat) ve svém čase ještě další vztahy. ■ P.S. Mám smůlu, že jsem korejské romantické filmy viděl v pořadí a Moment to Remember, The Classic, Il Mare, MSG, Donggam :(. ()
Celý čas som sa nemohol zbaviť tendencie porovnávať Ditto s Il mare (takmer identický námet a jeho spracovanie s menšími odchýlkami), ktorý hneď po A moment to remember zastáva čestné miesto na rebríčku filmovej romantiky z J.Kórei. Neviem posúdiť, ktorý z nich uzrel svetlo sveta prvý (obidva vydané v roku 2000), ale váš pôžitok bude určite čiastočne závisieť na postupnosti, v akej sa k vám dostanú. To čo ale najviac ovplyvnilo moje hodnotenie bola absencia poetickej štylizácie a atmosféry, príliš priamočiare rozvíjanie príbehu(aj keď nájdu sa i prekvapujúce momenty) a v neposlednom rade pokrivkávajúce herecké výkony. Hudba sa tiež uberá len vychodenou cestičkou použitia pomalého klavíru bez originálnejšieho aranžmá. ()
[Druhé zhlédnutí] K Ditto mám zvláštní, velmi osobní vztah. Přestože patří do první korejské romantické vlny, té která většinu z nás k filmovému průmyslu Jihokorejského poloostrova přivedla, tak na mě vůbec nepůsobí. Režie je naprosto unylá (což potvrdil Jeong-kwon Kim i v jeho, mnou nedávno viděné, novince Miracle of Giving Fool), Bach sem do soundtracku vůbec nepadne a ani hvězdné obsazení nepomáhá. Námětově podobné Il Mare je prostě kompaktnější, u tohoto rozhovoru skrze rádio prostě nuda převládla. 60 % ()
Pôsobivá sonda do nežnej ženskej duše, poznačenej neopätovanými citmi v pôvabnej zmesi juhokórejských prísad. Že večne omieľané klišé nemôže fungovať? Časové paradoxy a prelievanie udalostí nám môže pripomínať úlomky z mnohých iných filmov, spracúvajúcich tematiku sci-fi s poriadnou dávkou efektnej pompéznosti, ale fakt je, že namiešať kokteil, pozostávajúci z umeleckých ingrediencií (krásna hudba, ukážková osobnostná mravnosť, zlom nedotknuté charaktery postáv,...) dokážu iba juhokórejskí majstri. Cíti sa aj niekto iný okrem mňa po zhliadnutí ich filmov vnútorne oddýchnutý? ()
Reklama