Světla velkoměsta

Vkusná legrace, skvělá hudba, k tomu romantika bez sentimentu. Charles Chaplin je legendou právem, tenhle film, i když byl natočený před tři čtvrtě stoletím, nikdy nezestárne. Kromě toho, že je celý poskládaný z prvotřídních grotesek, který by obstály i samy o sobě, má i hodně navíc. Hlavně až překvapivě velkej prostor dostalo charakterní herectví v negroteskových scénách. Virginia Cherill je tak výrazově úsporná a přitom v mnoha momentech tolik působivá, jako žádná jiná Chaplinova herečka z filmů, který jsem viděl, a že byla laťka hodně vysoko. I Charlie je na jednom z vrcholů svých hereckých a hlavně režisérských schopností, preciznost jednotlivých scén přímo bije do očí (hlavně seznámení a závěrečné shledání jsou super extra). (28.11.2006)

Světla velkoměsta jsou výbornou groteskou z dob němé éry, která je doopravdy trošku zastíněná. Je to škoda, protože mi to příjde jako jedno z nejlepších děl, ale přeci jen chci dát pouze tři hvězdičky, protože tohle období mí moc neříká a docela se u toho nudím. I když vím, že jsou to opravdu díla. Ale pokud má tohle období někdo rád, vřele doporučuji! (06.09.2008)

Proč tyhle klasiky za mého mlada nepouštěli celé a místo toho z nich vykuchávali veselé scénky do Komika a jeho světa, je mi zpětně záhadou. Vždyť naivně prvoplánové kritiky ošklivých kapitalistů je tam až nad hlavu! Zasmál jsem se (asi čtyřikrát), i oči mi zvlhly (na konci). Mezitím jsem měl na tváři přiblblý spokojený úsměv z čiré rozkoše nad tím, jak ten mrňous dokázal dotáhnout žánr k dokonalosti. (31.05.2010)

City Lights je snímek natočený na truc zvukovému filmu, jemuž Charlie Chaplin nedával velkou budoucnost. Zmýlil se a buďme za to rádi. Přesto nám však němá éra zanechala řadu skvostných děl. Světla velkoměsta jsou hodně dobrá chaplinovka, kultovní záležitost, která kdyby měla o 10-15 minut méně, bylo by to u mě na 5*. Takto se tu občas objevují nudnější pasáže, ovšem svým námětem, svoji myšlenkou, je tento Chaplinův snímek stojící na pomezí grotesky a romantického dramatu vynikající a místy má tendenci být emotivní. Tak jako vždy, tak i zde Charlie předvádí perfektní herecký výkon za tónů parádní hudby, scény jsou nápadité a často komické, jak jsme u grotesek z tohoto období zvyklí. (25.01.2015)

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)