Strašák

Dlouho byli pryč a teď se vrací. Do světa, který o ně ztratil zájem. Pomalé, konvenčně zrežírované drama, jakých koncem 60. a začátkem 70. let, kdy se Hollywood začal zajímat o reálné dění „tam venku“, vzniklo mnoho (Lidé deště, Půlnoční kovboj, Malé životní etudy…). Zaujmou především výkony dvou herců na vzestupu, z nichž oba měli těsně po svých průlomových rolích (Francouzská spojka a Kmotr) a přesto se pustili do takto skromného, byť herecky vděčného projektu. Hackman po finančním neúspěchu Strašáka prohlásil, že se bude nadále soustředit na komerční projekty. Pacino nejspíš nic takového neřekl, ale z jeho filmografie je zřejmé, že zvolil tutéž cestu. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Rob Roy, reiser (06.03.2012)

Mam moc rád americký road movies se záběrama tamní krásný krajiny. To je u mě vždycky bonus, taky hlavní představitelé jsou bonus. Co mi nesedí, je určitá plochost hlavních postav v tom smyslu, že jsou docela primitivní, nefilosofičtí, nemaj takovej ten rozměr filosofů, kterej lidi na cestě mívaj. Nemusí ho mít vždycky, ale tak nějak přirozeně se tam vždycky objeví. Svádí k tomu už ta cesta. Ovšem film v celku už částečně tenhle rozměr má. (26.05.2010)

Schatzbergův snímek se snaží kráčet ve stopách Půlnočního kovboje a věnuje svou pozornost dvěma outsiderům na periférii města a společnosti, jenže něco tam skřípe. Podle mě nefunguje tak, jak by měla, dramatická rovina příběhu, protože film jsem sledoval v 10 hodin dopoledne a především v první půli jsem se nevyhnul mikrospánkům. Ten, kdo zná Schatzbergovu tvorbu, nemůže počítat s rychlým tempem, ale tempo není to, co bych Strašákovi vyčítal. Spíš sám příběh a jeho peripetie a možná mi i chyběl tak silný hudební motiv, jako Everybody's Talking at Me. S hereckým projevem Hackmana a Al Pacina problém nemám, přesto je výsledný dojem průměrný, tak na 55 %. Sympatická mi ale je volba tématu. Moc filmů s touhle tématikou ve Spojených státech nevzniká. (03.03.2012)

Tak tohle mě opravdu mile překvapilo. Docela obyčejnej příběh o tom, jak jeden zevlák nabídne druhýmu svou poslední sirku, aby si moh zapálit doutník a stanou se z nich kámoši na život a na smrt. Upřímně řečeno, těšil jsem se spíš na road movie, což tenhle film zase až tak moc neni. Ze začátku to sice mělo na road movie docela našlápnuto, ale pak jsme se v ději postupně dostali spíš mimo silnice. Nicméně to nebylo vůbec na škodu. Příběh sám o sobě sice neni až tak zajímavej, ale Gene Hackman i Al Pacino doslova vytahujou celej film skoro až na 5-ti hvězdičkovej vrchol. Mam ovšem i několik výhrad. Jednak mi teda ve srovnání s Hackmanem a Pacinem všichni ostatní herci připadali naprosto ubohý (většinou strašně přehrávali nebo naopak nehráli vůbec nic) a pak jsem od samotnýho závěru čekal trochu víc, než jenom odpověď na otázku, proč Gene Hackman spí s botou pod polštářem. Myslim, že by si závěr zasloužil trochu víc prostoru. Takhle zustal dost otevřenej... No ale rozhodně tenhle film patří k tomu lepšímu, co jsem zatim viděl. Nějak mě po zhlédnutí napadla akorát jedna otázka: Proč tohle nedávaj v televizi a místo toho běží 3× ročně Kameňák a podobný hovadiny??? (01.07.2007)

Film o snech, životě a přátelství. Bez patosu, bez podbízení,  plyne, žije, bolí.  Ono tohle  pomalý vyprávění nebude pro každýho, to je jasná věc. Pro na jednom místě obvykle přikovaného našince to bude i těžko stravitelné, ale v té daleké Americe, i když už hodně potemněla, zhrubla a rozpadá se, se pořád dá na těch prašných pláních snít. Ono to tedy jde i tady, a klidně i v obýváku s kávou nebo drinkem, anžto až já si jednou.... ale přece vám tu nevyžvaním svoje sny. Závěr krutý jako sám život. (01.02.2024)